Revoluce se špatnou pověstí
Česká investiční skupina Rockaway Capital se chce stát největším evropským investorem do blockchainu.
redaktor
Viktor Fischer kmitá prsty po obrazovce telefonu. „Můžete si stáhnout tuto aplikaci? Jmenuje se Dharma. Jaký máte twitter?“ Sedíme v hypermoderně zařízených kancelářích na Kavčích horách v Praze a Fischer obratem nabízí tykání. „Tak a právě jsem ti poslal jeden dolar úplně bez banky a ještě jsem o tom tweetnul,“ dodává záhy.
Dvaačtyřicetiletý rodák z Košic s pozoruhodnou byznysovou historií se o Dharmu nezajímá jen proto, že by chtěl filozoficky dumat nad kosmickým řádem (nebo posílat dolary novinářům). Fischer stojí v čele nedávno vzniklého fondu Rockaway Blockchain Fund spadajícího pod skupinu Rockaway Capital Jakuba Havrlanta.
Jeho cílem je vyhledávat nadějné firmy pracující s technologií na bázi decentrální sítě blockchain, mezi které patří i Dharma. Spolu s pěti kolegy nemají malé ambice. Do dvou let chtějí mít pohromadě 100 milionů dolarů, a stát se tak největším evropským investorem v oboru. Po měsíci fungování vykazují úspěchy jak v nabírání kapitálu, tak v jeho investování.
Negativní reklama bitcoinu
Zjednodušeně řečeno je blockchain sítí několika tisícovek počítačů, které fungují bez jakéhokoliv centra, kde by se data vyhodnocovala, zpracovávala a ukládala a kde by se také dala ukrást či zneužít. Zásadní je, že údaje na blockchainu jsou prakticky nezměnitelné, což umožňuje ultrarychlé vypořádání dosud nepředstavitelného množství transakcí během velmi krátké doby. Nemusí se přitom jednat jen o přeposílání peněz, ale také třeba elektřiny.
Známější je však blockchain v souvislosti s kryptoměnami v čele s bitcoinem, které na jeho základě fungují. Spojení má přednosti i negativa. Díky virtuálním penězům pronikl blockchain do širšího povědomí, nicméně na něj dopadá i ne úplně příznivá pověst kryptoměn. „Internet je plný zpráv o tom, jak volatilní je hodnota bitcoinu, řeší se jeho negativní ekologické dopady, no a mluví se rovněž o jeho využití pro financování trestné činnosti a terorismu. To vše je navíc zastřeno rouškou tajemství o tom, kdo vlastně za bitcoinem stojí,“ vysvětluje Maroš Kandrík z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs, která se na oblast kryptoměn specializuje.
S tím souhlasí i podnikatel a technologický vizionář Petr Rokůsek, zakladatel energetické společnosti Nano Energies, podle kterého se na technologii kvůli kryptoměnám nabalili lidé toužící pro rychlém zbohatnutí.
„Jde o důvěryhodnost blockchain světa, který se spíš než svou revoluční technologií proslavil jako místo pro lidi toužící rychle zbohatnout na kryptoměnách. Aby se to změnilo, musí se nejdříve tito lidé spálit a následně můžeme začít hledat opravdové přidané hodnoty této technologie,“ míní Rokůsek, který v Nano Energies staví platformu pro sdílení elektřiny s pomocí blockchainu.
Oba však zdůrazňují, že bitcoin a blockchain nejsou synonyma a technologie má daleko širší možnosti využití. Někteří nekritičtí fandové blockchainu srovnávají jeho vzestup dokonce s příchodem samotného internetu.
Party v „baterce“
Zda mají pravdu, nebo jen přehaná očekávání, uvidíme zřejmě za pár let. Jisté je, že stejně jako celou fintechovou branži i blockchain nakopla omezení spojená s koronavirovou nákazou.
Podle analytického serveru DeFi Pulse vzrostla hodnota vkladů v decentralizovaných finančních službách v posledních dvanácti měsících na trojnásobek a dosáhla hodnoty tří miliard dolarů. Boom byl patrný především v březnu, kdy byly virové restrikce nejtvrdší. Počet denních transakcí narostl od začátku roku na dvojnásobek na 1,1 milionu.
Nejen podle Fischerova názoru nastává pravá doba na investice do blockchainových technologií. „Myslím, že ten, kdo tak neučiní, bude brzy mimo. Blockchain je třeba vnímat jako takzvaný new normal. Nedá se tomu ve výhledu desítek let vyhnout,“ míní Rokůsek, který sám investuje do blockchainu prostřednictvím svého lichtenštejnského fondu Bluelight.
Do tohoto trendu odstartoval v červnu i Rockaway Blockchain Fund, a to ve velkém stylu. Jedním z prvních, kdo na pražský fond vsadil, je americký investor Michael Arrington. Zakladatel renomovaného serveru TechCrunch patří mezi nejvlivnější lidi ve startupové branži, a v roce 2008 to dotáhl dokonce mezi nejvlivnější lidi planety podle magazínu Time.
Na Arringtona Fischer narazil v exkluzivním soukromém klubu The Battery v San Fancisku, kde roční členství přijde na tisíce dolarů a na přijetí se dlouho čeká. Není divu, podle časopisu Forbes jde o místo, kde lze narazit na elitu místní technologické branže. V tomto kontextu je docela kouzelné, že sociální sítě jsou v The Battery zakázané a používání telefonů a laptopů striktně omezeno.
Každopádně jde o nejvhodnější adresu pro navazování kontaktů, pokud chcete třeba z Prahy budovat největší blockchainový fond Evropy. A právě proto tam Rockaway loni zorganizoval party pro potenciální partnery. Na tu dorazil i Arrington a po bližším seznámení s projektem se rozhodl do něj investovat.
Z Paříže do Rockaway
Pokud jde o organizaci oslav, je Fischer jedním z nejpovolanějších. Vedle práce pro Rockaway provozuje totiž i čtyři bary, mezi nimi i „francouzsky dekadentní“ Le Valmont na Uhelném trhu.
K Francii má Fischer silný vztah. Po studiu na střední škole v USA strávil jedenáct let v Paříži. Vedle studia zde narazil i na krajana Jána Luntera mladšího, nejstaršího syna současného banskobystrického župana Jána Luntera. Než se Lunter starší dal na politiku, aby z úřadu vystrnadil nacionalistu Mariana Kotlebu (což se mu před třemi lety podařilo), vybudoval úspěšnou firmu na výrobu tofu a bezmasých pochoutek, které jsou hojně k dostání i na tuzemském trhu.
Jak prozradil před dvěma lety, svým dětem financuje nákladná studia v zahraničí, peníze po nich chce však časem vrátit. To bylo i motivací pro Jána Luntera mladšího, aby se osamostatnil a spolu s Fischerem založili ve Francii společnost Innovatrics, zabývající se rozpoznáváním biometrických údajů, jako jsou otisky prstů a obličeje.
Ta dnes patří mezi světové špičky v oboru. Fischer se nicméně ze společné firmy po čase stáhl a vrátil se do „Československa“, jak sám říká, kde nastoupil do poradenské společnosti McKinsey & Company. Odtud pak před pěti lety zamířil do Havrlantovy Rockaway.
Vydělat stonásobek
S Rockaway Blockchain Fund už má první zářez. Před několika dny investoval do newyorského fondu rizikového kapitálu Blockchain Ventures. V portfoliu má nicméně i pětici firem, do kterých vstoupila mateřská Rockaway už dříve a nyní je převedla pod fond. Jak informoval deník E15, třeba investice do platformy pro digitální platby Solana se za dva roky zhodnotila sedminásobně.
Detaily Fischer prozradit nechce. „Cíl je mít 40 projektů a osm fondů. Budeme investovat v průměru milion dolarů na projekt a dva miliony na fond. Investujeme ve chvíli, kdy si myslíme, že se nám za pět až sedm let může vrátit stonásobek. Samozřejmě to jsou rizikové investice a ne každá vyjde. Některé budou na nule, některé se vrátí jednou, některé desetkrát. V průměru by to mělo vydělat peníze,“ popisuje však obecný záměr.
Příliš sdílný není ani o tom, kdo vedle Arringtona a Rockaway Capital už na fond vsadil. Prozrazuje jen, že mezi desítkou investorů jsou i Češi, a pokud vydrží současné tempo, fond by neměl mít problém nasbírat cílových sto milionů dolarů.
Pokud jde o odvětví, poohlíží se především po firmách zaměřených na finance, ke kterým má blockchain logicky nejblíže a zabývá se jimi nejvíce startupů. Ovšem striktně oborová omezení Rockaway Blockchain Fund nemá a Fischer ukazuje na obrazovce telefonu screenshot s fotografií Alexe Palla, se kterým před časem vedl videokonferenční hovor.
Pall je jednou polovinou dvojice Chainsmokers, aktuálně nejlépe placených „dýdžejů“ světa, který loni vydělal 46 milionů dolarů. Ne, neplánuje vstupit do fondu Rockaway, ale jako většinu hvězd hudebního světa ho trápí černý trh s lístky na vystoupení.
„Druhotný prodej lístků je obrovský trh v hodnotě asi 15 miliard dolarů ročně. Díky blockchainu se dá skvěle kontrolovat. Ví se přesně, za kolik se lístek kde prodá. A pak si z toho lze strhnout procenta,“ vysvětluje Fischer. Chainsmokers proto vedle investic do Uberu či výrobce tequily JaJa uvedli v život startup YellowHeart, který si klade za cíl zprůhlednit trh se vstupenkami a dostat černý přeprodej pod kontrolu. A jako takový zajímá i Fischera.
„Cítím se jako maso v hamburgeru,“ říká byznysmen, který na jedné straně intenzivně jedná s investory, aby mu dali peníze, a na druhé straně se zakladateli nadějných technologických firem, kterým je zase chce poskytnout on.
Pryč je doba koronavirových videopřenosů a minimálně po Evropě se už naplno rozjela osobní jednání. Po návratu z Paříže si tak Viktor Fischer už zase balí kufry na cestu do Curychu. „Chci dělat, co mě baví, a to je mít vlastní bar a investovat do startupů, aby nedělaly chyby, jaké jsem dělal já,“ uzavírá.
Kde se vzal blockchain?
Jako autor blockchainu bývá často jmenován Satoshi Nakamoto. Není jisté, zda jde o pseudonym jednotlivce, nebo skupiny osob, jeho White paper z roku 2008 bývá uváděn jako první popis digitální měny bitcoin, která fungovala právě na základě decentrální databáze blockchain. Jak však upozorňuje profesor Volker Skwarek z univerzity v Hamburku, myšlenka decentrální nezaměnitelné databáze se objevuje už v devadesátých letech, a její prvopočátky sahají dokonce až na konec let sedmdesátých. Lze tak říct, že blockchain nevznikl kvůli bitcoinu, kryptoměna však jeho vývoj akcelerovala.
Brzy se ukázalo, že má blockchain mnohem širší možnosti využití než jen pro potřeby kryptoměny. Nejčastěji bývá srovnáván s účetní knihou, kterou může kdokoli kontrolovat, měnit ovšem jen na základě konsenzu. Je tak možné do ní bezpečně zaznamenávat transakce bez potřeby centrální dohledové autority, jakou je v obvyklém případě třeba banka. Další klíčovou inovaci přinesla dnes druhá největší kryptoměna ethereum, umožňující takzvaný smart contract, tedy automatické uzavření transakce mezi dvěma stranami. To podle zastánců technologie úplně promění nejen finanční svět. Skeptiků, kteří s tím nesouhlasí, je však stále dost.
Kdo jsou největší hráči ve světě blockchainu?
Záměr Rockaway stát se největším evropským blockchainovým investorem zní ambiciózně. Ovšem Evropa dalece zaostává za USA a za Asií a konkurence není zase tak velká.
• DIGITAL CURRENCY GROUP
Newyorská společnost je podle serveru 101blockchains.com největším světovým investorem do všeho spojeného s kryptoměnami a blockchainem. V loňském roce měla v 58 firmách nainvestováno zhruba 78 milionů dolarů.
• PANTERA CAPITAL
Fond se sídlem v Menlo Parku založený v roce 2013 nasypal do 31 firem zabývajících se blockchainovou technologií kolem 65 milionů dolarů. K dispozici na jejich podporu má mít až 400 milionů dolarů.
• POLYCHAIN CAPITAL
Sanfranciská společnost se zajímá o investice do kryptoměn i blockchainových startupů, do kterých nalila zhruba 40 milionů. Disponuje až 900 miliony dolarů.
• ANDREESSEN HOROWITZ
Investor rizikového kapitálu se sídlem v Silicon Valley, známý též jako A16Z, spravuje aktiva za 13 miliard dolarů. Na investice spojené s kryptoměnami a blockchainem připadá 850 milionů.
• NODE CAPITAL
Společnost se základnou v Pekingu se specializuje na čínské blockchainové startupy. Do zhruba dvou desítek firem investovala 20 milionů dolarů.
• CEYUAN VENTURES
Další investor z čínského hlavního města se zaměřuje na technologické firmy, od roku 2014 se zajímá i o blockchainové. Dosud do nich vložil zhruba 36 milionů dolarů. Zdroj: 101Blockchian.com, Blockchain Council, Rockaway Blockchain Fund