Řadu let tu chátral původní areál státního podniku Vlněna, dnes se tady blyští hned osm moderních kancelářských budov s interiéry srovnatelnými s těmi v Silicon Valley.

Archiv

Remonovo Brno. Šéf CTP vidí v moravské metropoli velký potenciál

Moravská metropole ukazuje trochu méně známou tvář nizozemského miliardáře Remona Vose a jeho realitní skupiny CTP. Průmyslový developer zde staví kanceláře i byty.

Pavel P. Novotný

Pavel P. Novotný

šéfreportér

Řadu let tu chátral původní areál státního podniku Vlněna, svého času obří československé textilky, a místo od konce 90. let patřilo k nevlídným periferiím brněnského širšího centra. Dnes se tu blyští hned osm moderních kancelářských budov o pronajímatelné ploše kolem 80 tisíc metrů čtverečních a svůj moravský domov tu našly „cool“ softwarové firmy jako Avast, Oracle, Zebra Technologies či STRV. Zdejší interiéry si v ničem nezadají s těmi v Silicon Valley a sbírají jedno ocenění za druhým.

Druhá Holanďanova tvář

Možná byste nečekali, že za tímto kancelářským areálem, který v sobě kombinuje moderní architekturu, industriál a zeleň, stojí skupina CTP Remona Vose. Obrovská, dnes na amsterodamské burze veřejně obchodovaná společnost s tržní kapitalizací k sedmi miliardám eur je totiž známá především jako stavitel a správce logistických a průmyslových parků. Těch má v osmi evropských zemích na sedm desítek a další jsou ve výstavbě. V Brně ale Vos, který firmu založil před 23 lety ve sto kilometrů vzdáleném Humpolci, ukazuje trochu jinou tvář.

Ačkoli v obřích číslech CTP tvoří kanceláře a rezidenční nemovitosti jen jednotky procent, v Brně patří v těchto segmentech mezi největší hráče.

Areál Vlněny Vos koupil už v roce 2007, první nájemce se do místních kanceláří stěhoval v roce 2018. Celková investice do zdejšího komplexu se odhaduje na více než čtyři miliardy korun. Letos v květu CTP v areálu Vlněny otevřela své první coworkingové centrum Clubco.

A tím to nekončí. Firma zde má připraveny základy stavby pro další kancelářskou budovu, v plánu je také Vlněnu rozšířit o rezidenční část včetně wellness.

Výraznou stopu ale Vos zanechal také v nedalekém brownfieldu Ponávka. Ani zde byste na první pohled Holanďanovo dílo nehledali.

Nízké kancelářské budovy opět nezapřou původ výrobního areálu, cihlová fasáda už ale odkazuje na původ majitele CTP. Nacházíme se v místě bývalých škrobáren a městských jatek, které CTP koupila už v roce 2005. Jde vůbec o první projekt CTP spojený s revitalizací brownfieldu. Také zde společnost postupně vybudovala soustavu kancelářských budov o pronajímatelné ploše 70 tisíc metrů čtverečních, kde má aktuálně kanceláře na 70 firem. Mezi nimi třeba známé technologické značky jako ABB či Siemens. Odhadem zde pracuje přes dva tisíce lidí.

Koleje a apartmány

V sousedství říčky Ponávky pod taktovkou CTP rostou také bytové věžáky. Rezidenční projekt Domeq I, třináctipodlažní budova se 159 pokoji a více než třemi sty lůžky, je již v provozu. Dokončen byl v roce 2017. Další dvě budovy s označením Domeq II a Domeq III se aktuálně připravují.

„Budovy projektů Domeq slouží jako nadstandardní ubytovací prostory a mají formu kolejí a apartmánů. Jsou primárně určeny studentům místních vysokých škol a také zaměstnancům zdejších firem,“ uvádí Jiří Kostečka, který má na starosti rozvoj kancelářských aktivit CTP v Brně. V okolí je podle něj v plánu také vznik komunitní zahrady. Obyvatelé mají k dispozici i hřiště na košíkovou nebo volejbal.

Zato v CTParku Brno Líšeň společnost roste ve své typické disciplíně. Průmyslový areál o 11,5 hektaru po výrobci traktorů Zetor (ten v areálu ještě stále vyrábí, ale ponechal si jen jeho menší část) revitalizuje a mění ho na logisticko-výrobní haly pro e-shopy i průmyslové firmy. Svůj moravský logistický hub tu založil například Rohlík Tomáše Čupra, který si zde pronajal prostory o osmi tisících metrech čtverečních. Dalšími nájemci jsou výrobci Fastenal Europe či AD Aqua Europe. Výši investic do přeměny bývalého Zetoru zástupci CTP vyčíslují na 1,5 miliardy korun.

Remon Vos má Brno rád, nadále v něm vidí velký potenciál a zřejmě zde ještě neřekl poslední slovo. Všechny ze zmiňovaných projektů totiž stále mají kam růst, navíc zástupci nevylučují ani vstup do dalších lokalit moravské metropole.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.