Podle aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii je to důsledek toho, že se ekonomiky zotavily z koronavirové pandemie a stoupla spotřeba uhlí coby reakce na zdražování plynu.

Právě uhlí se v uplynulém roce podílelo na celkovém nárůstu skleníkových plynů více než čtyřiceti procenty, přičemž emise z něj se zvýšily na 15,3 miliardy tun.

Nejvíce se na tomto růstu podílela Čína. Jen loni vypustila do ovzduší bezmála dvanáct miliard tun oxidu uhličitého, což je třetina celosvětového objemu. V Evropské unii byly podle Reuters skleníkové emise v uplynulém roce 2,4 procenta pod úrovní roku 2019, v USA dokonce čtyři procenta.