Německý parlament souhlasil se zvýšením letošního rozpočtového schodku až do výše 218 miliard eur (5,8 bilionu korun). To je pětkrát více než v roce 2010, kdy do té doby rekordní zadlužení mělo stimulovat ekonomiku zasaženou finanční krizí.

Peníze mají směřovat i do sportovních klubů basketbalu, házené, volejbalu nebo ledního hokeje. Fotbalové týmy z první a druhé bundesligy jsou ale z finanční pomoci vyloučeny. Podle koaliční vlády CDU/CSU a SPD mají dostatek jiných zdrojů na získání financí. 600 milionů eur má směřovat i na obnovu sportovních areálů, kulturních zařízení a zařízení pro mládež. Na německé silnice a dálnice je vyčleněno dalších 680 milionů eur. Podporu dostanou i vydavatelé novin a časopisů. Vláda chce v mediální oblasti podpořit digitalizaci, ale i vydávání tištěných periodik.

Ministr financí z SPD Olaf Scholz před poslanci zdůraznil, že je třeba rozšiřovat sociální stát, který podle něj nesmí utrpět. Rodiny s dětmi dostanou jednorázový příspěvek na každé dítě ve formě bonusu 300 eur. Od ledna příštího roku mají dostat přidáno také důchodci s nejnižšími penzemi.

Kritika zleva i zprava

Plánovaný schodek však kritizuje opozice. Levice a Zelení jej ostřelují zleva. Málo podporuje nejchudší, zvyšuje sociální nerovnováhu a neřeší růst chudoby v největší evropské ekonomice, zdůraznila poslankyně Levice Gesine Lötzschová. Zeleným poslancům se zase nelíbí, že rozpočet dostatečně neřeší ochranu klimatu. 

Aby mohl být schodek v této výši schválen, musel parlament odsouhlasit, že koronakrize je mimořádnou událostí, na kterou je třeba reagovat. V německé ústavě se totiž počítá s takzvanou dluhovou brzdou, která od roku 2011 stanovuje, že Německo nesmí vytvářet schodky vyšší než 0,35 procenta HDP. Opatření mělo zaručit, že zadlužení země nebude rychle narůstat.

Poslanci rovněž rozhodli o tom, že by se měl letošní schodek splatit za dalších dvacet let, počítáno od roku 2023. „Dluh musí zaplatit ještě tato generace,“ vysvětlil poslanec CDU Andreas Jung. Zelení i Levice se ale obávají, že tento plán je až moc optimistický a povede v příštích letech k přílišným škrtům.

Liberální strana FDP považuje schodek přímo za protiústavní. „Porušuje se Základní zákon (německá ústava) Spolkové republiky Německo,“ zlobí se místopředseda poslaneckého klubu FDP Christian Dürr. Vadí mu, že ministr Scholz nepoužil nejprve rozpočtovou rezervu. Populistická Alternativa pro Německo zpochybňuje vůbec fakt, zda je nutné omezovat ekonomiku kvůli nemoci, u níž se spekuluje o míře její závažnosti.

Pochyby o ústavnosti

O protiústavnosti nicméně hovoří i německý účetní dvůr, který kontroluje nakládání s veřejnými prostředky. „Znamená to, že 43 procent rozpočtových výdajů je financováno úvěrem, což je historický rekord,“ vyjádřil se úřad pro parlamentní rozpočtový výbor ještě před konečným hlasováním.

Účetní dvůr upozornil i na to, že se pravděpodobně nepodaří veškeré finance v tomto roce utratit, což odporuje rozpočtovým zásadám, které obsahuje německá ústava. Právě dodržování rozpočtových ustanovení by podle něj vedlo k rychlejší konsolidaci veřejných financí a lepšímu stanovení priorit.

FDP poukázala na rozpočtové triky ministra financí Scholze, které jsou v protikladu k rychlé, cílené a nebyrokratické pomoci subjektům, jež jsou krizí dotčení nejvíce, varoval poslanec Otto Fricke. Scholz si tímto schodkem kupuje hlavně své voliče a připravuje si půdu pro to, aby se pro příští volby mohl stát kandidátem SPD na kancléře. Zklamal jej i postoj politiků CSU, kteří rezignovali na zastropování schodku, o kterém ještě před pár týdny hovořili. 

Výši dluhu nicméně kritizuje i odborná hospodářská rada v rámci CDU. Její generální tajemník Wolfgang Steiger zdůraznil, že rozpočtová rezerva ve výši 48 miliard eur bude neprůhledně použita na financování obrovského schodku v průběhu příštích let, případně se zneužije na uplácení voličů před parlamentními volbami. Řádný termín voleb, jež mají rozhodnout o další německé vládě, je naplánován nejpozději na 24. říjen 2021.