Větší počet odborných zdravotnických zařízení napříč republikou. Modernější vybavení. Kvalitnější vzdělávání zdravotníků. To vše si vytyčila vláda v rámci takzvaného Národního plánu obnovy, který má za cíl nakopnout ekonomiku po pandemii covidu-19 a energetické krizi v důsledku ruské agrese na Ukrajině a rovněž připravit stát na případné další krize. Na rozvoj gerontologické péče, tedy zdravotních služeb pro seniory a seniorky, si chtěl stát půjčit od Evropské unie celkem 3,3 miliardy korun. Poté, co půjčku od EU v celkové hodnotě přes 170 miliard korun (kdy největší částka měla jít do dopravy) zkritizovali ekonomové, například z Národní rozpočtové rady, však kabinet Petra Fialy vzal zpátečku. 

„Vláda schválila půjčku z Národního plánu obnovy ve výši zhruba 19,4 miliardy korun. Úprava částky z původní částky vychází z průběžných konzultací s Evropskou komisí a má za cíl dosáhnout větší kompatibility a relevance projektů v souladu s požadavky Evropské komise,“ sdělil v tiskové zprávě koncem srpna ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Přeloženo z úřednického jazyka: Projekty máte hezké, ale plaťte si je jinak. Bruselští úředníci nakonec Česku doporučili, že výhodnější podmínky půjčky prý nabídne třeba Evropská investiční banka. Vůbec nejlepší by ale bylo, aby si reformní úsilí financovalo Česko samo, a to z vlastního rozpočtu. Politici nyní rychle řeší, jaké projekty nakonec nejsou tak potřebné (lze je bez větších komplikací prostě škrtnout, a tudíž se jimi nezatíží již tak napjaté veřejné rozpočty), případně kde na ně vzít jinde. 

Ministerstvo zdravotnictví má přijít o 3,3 miliardy korun na reformu geriatrie. Pro odborníky byla tato informace studená sprcha. Tento sektor je totiž dlouhodobě na chvostu zájmu politiků. Peníze prý jsou potřeba, jinak Česko nezvládne nápor pacientů související se stárnutím populace. 

„Samozřejmě je to velká komplikace. Injekce do této oblasti byla potřebná a s různou intenzitou se nám slibovala několik desítek let. Teď nás navíc dohání demografická situace, která je neúprosná. Připravit resort o takové peníze ve chvíli, kdy vidíme dopady stárnutí populace a kdy tento problém bude ještě více narůstat, vnímám jako nezodpovědné,“ míní docentka Iva Holmerová, respektovaná lékařka a ředitelka Gerontologického centra v Praze 8. Podle ní by miliardy korun do zdravotnictví byly investicí, jež se v budoucnu zúročí. „Protože naším cílem je nejen to, aby o seniory bylo kvalitně postaráno, ale rovněž to, aby zůstali co nejdéle zdraví, a tedy mohli být déle ekonomicky aktivní, méně závislí pouze na příjmu od státu. Zdraví senioři ve výsledku čerpají méně zdravotních a sociálních služeb, a tedy jsou pro stát levnější,“ míní Holmerová.

Optimistické je stále vedení České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, která sdružuje lékaře zabývající se zdravím seniorů. Podle její předsedkyně Boženy Juraškové prý nadále platí, že reforma péče je potřebná a práce na ní se nesmí zastavit. „Když jsme se dozvěděli, že půjčka padá, byl to pro nás všechny šok. Celá odborná společnost totiž intenzivně pracovala na příslušném akčním plánu, protože reforma je potřebná. I mladí lékaři potřebují vidět, že obor má budoucnost, myslíme na jeho rozvoj a geriatrie není odborností druhé kategorie. Platí tedy, že v listopadu předložíme konkrétní znění akčního plánu ministerstvu, a nyní počítáme s tím, že platí vyjádření kompetentních osob, že peníze se seženou,“ říká Jurašková. Jedním dechem ještě dodává, že půjčka Komise se měla vztahovat pouze na tvrdé dotace, ale na ty „měkké“ budou vypsány dotační příležitosti tak, jak bylo přislíbeno. Na co přesně měly peníze jít, sdělila Jurašková týdeníku Hrot.

Že reforma nepadá pod stůl, Hrot ubezpečil i mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. „Ministerstvo nyní řeší další možné zdroje financování plánovaných aktivit, neboť jednou z nich měl být i dotační titul na podporu geriatrické péče,“ řekl Jakob.