Česká pošta je velké politikum. Vědí to všichni šéfového tohoto obřího podniku od nepaměti. Stejně tak to není zdaleka poprvé, co hledání nového vládce desítek tisíc pošťáků a podniku s obratem přes devatenáct miliard korun připomíná krvavou seriálovou ságu Hra o trůny.

Šéf pošty je sice z pohledu velikosti i významu firmy mocným manažerem, ale pokud se dostane do nemilosti ministra vnitra, který nad poštou vykonává vlastnická práva, bývá to proces poměrně rychlý. Tentokrát se ale zdá být situace komplikovanější. Ačkoli ministr vnitra Vít Rakušan už na začátku léta vyhlásil popravu generálního ředitele České pošty veřejně, Roman Knap (na snímku vpravo) zatím žije, pracuje, domlouvá si obchodní schůzky i na závěr letošního roku, a termín jeho konce je tak stále nejasný.

Pro pochopení současných událostí je ale třeba začít od začátku. Letos sedmačtyřicetiletý Knap do čela pošty přicházel v roce 2018 jako manažerská korporátní hvězda bez jakékoli pošťácké minulosti. Dlouholetý šéf technologické společnosti SAP pro Česko a Slovensko a dříve též manažer v Oraclu či KPMG vzešel z výběrového řízení, které organizoval tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar. Byl tak přesným opakem svého předchůdce Martina Elkána, který v České poště pracoval na různých pozicích od devadesátých let a neměl zkušenosti z klasické komerční sféry.

Pošťák tří garnitur

Knap tak byl od začátku logicky oblíbencem Andreje Babiše a jeho politické kliky. Ačkoli se hospodářská situace České pošty každým rokem zhoršovala – což je ale dáno i dlouhodobými trendy na trhu poštovních služeb –, Knapovi pověst úspěšného reformátora státního molochu vydržela i za ministrování sociálního demokrata Jana Hamáčka. A ještě krátce po loňských volbách se zdálo, že by si vítěznou auru mohl uchovat i za zcela nové politické konstelace.

V únoru ale nový ministr vnitra Vít Rakušan nechal vyměnit prakticky celou dozorčí radu s heslem, že místo politických nominantů přijdou odborníci. Poroučel se tak například šéf dozorčí rady Petr Zatloukal, který přitom platil za politického univerzála a také velkého znalce podniku. Ostatně několik let pracoval jako pravá ruka Marcely Hrdé, a po jejím konci v čele České pošty dokonce usedl na post generálního ředitele. Za­tloukal měl zkušenosti z telekomunikací i práce pro ministerstvo vnitra a na začátku měl blízko třeba k Ivanu Langerovi, někdejšímu ministru vnitra, ale později si dokázal zajistit podporu jak u politiků ČSSD, tak později u ANO.

Rakušan se však s touto personální genezí příliš neztotožnil, vyměnil hned osm členů rady a do jejího čela nalákal uznávaného manažera a bývalého šéfa české pobočky energetického obra RWE Martina Herrmanna. Krátce nato přišlo na řadu i samotné výkonné vedení České pošty. Rakušan už na jaře naznačil, že startuje proces změn v čele státního podniku, a v červnu celou věc vyeskalovala informace o Knapově schůzce s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Právě tehdy padl dosud jediný známý termín Knapova odchodu, tedy konec září.

Knap později označil argument s Redlem za záminku, odmítl, že by s ním měl nějaké styky, a Rakušanovo vystoupení nazval politickou hrou. Ministr vnitra nicméně na jeho odchodu trvá a stejně tak dodnes nezpochybnil ani zářijový termín jeho konce.

Odbory na straně šéfa

Od té doby je situace značně nepřehledná. Zatímco Roman Knap údajně během obchodních jednání stále působí jako suverénní šéf, který si rozhodně nebalí kufry a má reálnou podporu politiků i lidí kolem firmy, ministerstvo dál vysílá signály, že se již hledá jeho nástupce. Tento schizofrenní stav ani jedna ze stran nedokáže oficiálně vysvětlit.

„Výběrové řízení zatím vypsáno nebylo, ale na jeho vyhlášení intenzivně pracujeme,“ uvedl na dotazy Hrotu Ondřej Krátoška z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Otázky ohledně termínu a formy výběrového řízení již nechal bez odpovědi. I když je pravda, že minulý týden měl Vít Rakušan – a stejně tak jeho tiskové oddělení – zřejmě důležitější agendu, neboť v Poslanecké sněmovně rezonoval konec šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka a dopady pražské korupční kauzy Dozimetr. V rámci toho opozice tlačila také na konec Rakušana ve vládě.

Stejně tak se ke svému definitivnímu konci v čele firmy příliš vyjadřovat nechce ani Roman Knap. „Zda platí zářijový termín mého konce v čele České pošty, je otázka na zakladatele podniku, tedy ministerstvo vnitra. Svoji funkci jsem připraven vykonávat do doby uvedení řádného nástupce,“ říká k tomu Knap.

Ten se, přestože realizuje řadu bolestných opatření (například propustil několik tisíc lidí), zatím může opřít o podporu největších odborů. Předsedkyně P KOV České pošty a členka dozorčí rady podniku Jindřiška Budweiserová adresovala letos v létě ministru Rakušanovi několik kritických dopisů, v nichž poukázala zejména na obtížnou ekonomickou situaci řadových pošťáků a také na to, že pošta na rozdíl od jiných firem nezískala od státu žádné kompenzace kvůli covidu. Zároveň v nich reagovala na ministerské snahy vyměnit ředitele a nepřímo vyjádřila podporu současnému šéfovi.

„Pošta a pošťáci jsou ve velké nejistotě. Transformace podniku stále probíhá. Změna ve vedení a řízení podniku uprostřed transformačního procesu neřeší problémy samotné České pošty ani pošťáků. Kontinuita započatých změn je nesmírně důležitá, obzvláště pro zlepšení situace státního podniku, a tím také jeho zaměstnanců,“ stojí v otevřeném dopise z konce června, který byl adresován ministru vnitra Rakušanovi.

Česká pošta má aktuálně zhruba 26 tisíc zaměstnanců, ještě před šesti lety to bylo kolem třiceti tisíc.

„Podpora zaměstnanců je pro mě důležitá. Nejen pracovně, ale i lidsky. Dostávám maily a další zprávy od manažerů i řadových zaměstnanců, že by mě rádi viděli pokračovat. To potěší,“ pochvaluje si Knap.

Nástupce v nedohlednu

Ačkoli je několik měsíců jasné, že se bude hledat nový šéf České pošty, na trhu se zatím o žádných favoritech příliš nemluví. Zřejmě je brzy, z čehož zároveň vyplývá, že se zářijovým odchodem Knapa počítá málokdo. Hrot oslovil také několik známých headhunterů – od Jana Bubeníka přes Jana Brázdu po Zdeňka Kaufmanna –, kteří mají s podobně náročnými procesy výběru ředitelů zkušenosti. Všichni se shodli na tom, že proces, který kombinuje veřejný tendr s odborným výběrem a vyhodnocením kandidátů, tradičně trvá i několik měsíců.

„To všechno se v září jednoduše stihnout nedá,“ je přesvědčen například Brázda ze společnosti Constellation, která v minulosti pracovala třeba pro Lesy ČR, Budějovický Budvar či České dráhy.

Na začátku léta se spekulovalo kupříkladu o někdejším šéfovi Poštovní spořitelny Janu Lamserovi, který ve vedení ČSOB skončil v roce 2014 a dnes se profiluje zejména jako odborník na blockchain a digitální měny. Jeho jméno se dnes ale zdá nepravděpodobné.

Mnohem aktuálnější spekulace hovoří například o Martinu Záklasníkovi, který ještě do loňského roku vedl v Česku energetickou společnost E.ON a historicky sbíral manažerské zkušenosti třeba v telekomunikacích, konkrétně v T-Systems a později v T-Mobilu. Záklasníka navíc Rakušan dobře zná, jsou spolužáky z Gymnázia Jiřího Ortena v Kutné Hoře, oba jsou výteční němčináři a také přátelé. Ale právě zjevná osobní vazba na ministra může být pro Záklasníka nakonec největším handicapem, ačkoli odborně by mohl být více než dobrým kandidátem. Martin Záklasník se dnes angažuje jako spíkr a kouč, je členem vedení Česko-německé obchodní a průmyslové komory a think-tanku Aspen Institute.

Na jaře se také zdálo, že by Knapa v čele České pošty mohl nahradit Martin Kment, výrazný expert na logistiku, kterého si do vrcholného managementu České pošty přivedl před dvěma lety sám Knap. Kment měl údajně podporu některých politických kruhů a jeho posun do čela firmy byl ještě na jaře preferovanou variantou ministerstva vnitra.

Kment v minulosti vytvářel strategii logistiky pro Škodu Auto, BMW, Pilsner Urquell, DHL nebo České dráhy. Pracoval pro společnost Logio. Působil v Německu, v Indii a také třeba v Mexiku. Mnozí jeho působení v České poště popisují tak, že do firmy vtrhl jako velká voda. Ihned začal realizovat drastické změny a zároveň si v úseku logistiky začal budovat jakousi firmu ve firmě. Knapovi zkrátka začal přerůstat přes hlavu.

Oba muži se nakonec rozešli ve zlém, dnes je Kment formálně na nemocenské a jeho působení v České poště má brzy oficiálně skončit. I jeho se snažil Hrot oslovit, avšak na zaslané otázky manažer nereagoval.

Občas se objeví také jméno Petra Zatloukala, již zmiňovaného pošťáckého matadora, který v sobě kombinuje expertizu a politickou flexibilitu. Avšak byl to právě Rakušan, kdo současného ředitele soukromé nemocnice v Brandýse nad Labem odvolal z čela dozorčí rady České pošty, a tak se jeho návrat do vedení firmy zdá být značně nepravděpodobný.

Podle některých insiderů stále existuje určitá šance, že Knap v čele podniku zůstane. Taková varianta by však byla pro ministra Víta Rakušana bezesporu veřejně obtížně obhajitelná. Sám Knap ještě podle svých slov není rozhodnutý, zda by se tendru na nového šéfa České pošty znovu zúčastnil.

„Z mého pohledu mám já stále co dát České poště a pošta mně. Mám jasnou vizi, kam poštu směrovat, a chci ji představit a realizovat. Na druhou stranu existují v byznysu i jiné výzvy, než je Česká pošta. Zatím nejsem definitivně rozhodnut,“ říká Knap.

Těžké ztráty

Z pohledu ekonomiky firmy i budoucího výhledu nejde zdaleka o dream job. Poštu dlouhodobě drtí tržní a technologické trendy a firma se propadá do stále větších ztrát.

Loni podnik skončil v účetní ztrátě před zdaněním 681 milionů korun. To byla sice asi o půl miliardy mírnější ztráta než v roce 2020, avšak k radosti to má stále daleko. Poslední ziskový rok Česká pošta zažila v roce 2017, tedy těsně před Knapovým nástupem.

Loni firmě pomohly například mimořádné výnosy z projektu Sčítání lidu, domů a bytů. Vzrostly také výnosy z obstaravatelské činnosti pro skupinu ČSOB, kde se na rozdíl od předešlého roku podařilo naplnit podmínky pro přiznání odměny. Naopak covid ochromil výnosy z mezinárodních zásilek a dlouhodobě klesají příjmy z tradičních vnitrostátních listovních služeb. Pošta si pomáhala rovněž prodejem některých nemovitostí.

Pošta dlouhodobě zápasí s problémy včas doručovat zásilky, za což zaslouženě schytává kritiku. Zákazníci si stěžují zejména na službu Balík do ruky, na spotřebitelských fórech najdete mnoho příběhů o tom, jak se pošťák ani nepokusil zásilku osobně předat a o pár dní později se ve schránce objevilo oznámení o „nezastižení adresáta“. Zákazník pak musí pro balíček do nejbližší kamenné pobočky České pošty a pěkně si vystát frontu – jinými slovy přesný opak toho, co daná služba slibuje. Značné problémy byly na přelomu roku s poštou ze zahraničí, některé zásilky byly zpožděné o několik týdnů, jiné se ztratily úplně. Pošta, ale i ostatní doručovací firmy zápasí s nedostatkem pracovníků a se zastaralou nebo nedotaženou logistikou, zejména ve skladech.

Profimedia.cz

Knap se ale snaží vyzdvihnout také úspěchy.

„Placení kartou na každé pobočce, objednávání klientů na přesný čas na pobočku, aby nemuseli čekat na vyřízení svých poštovních záležitostí. Zavedení nejúspěšnější značky České pošty – Balíkovny. Změna ve spolupráci s ČSOB, navyšování mezd, během covidových lockdownů jsme stále fungovali, nezavřeli jsme provoz jako jiní. Byť jsme snad jako jediní nedostali státní kompenzaci na dodatečné náklady ve výši 750 mi­lionů korun,“ vyjmenovává.

Evropská komise také v létě potvrdila nárok na úhradu nákladů na poskytování univerzální služby od roku 2018 do roku 2022, a to ve výši 7,5 miliardy korun. Čekání na tyto veřejné peníze nutilo firmu financovat se u komerčních bank. Pošta rovněž získala poštovní licenci na další dva roky, ačkoli souboj s konkurencí se nekonal. Nakonec byla jediným uchazečem. Hlasití konkurenti jako Zásilkovna a spol. do přímého souboje se státním podnikem vůbec nešli.

„Úspěchů je celá řada. Teď jsme ve fázi přípravy transformace České pošty na firmu, která na trhu obstojí i v budoucnu. A to není práce na dny nebo na týdny. Dále se celá pošta musí připravit na příchod zákona DEPO, kdy přes dva miliony ‚ičařů‘ dostanou automaticky zřízenou datovou schránku,“ připomíná další ránu Knap. Tím pošta přijde po­dle Knapa o více než dvě miliardy korun na tržbách.

Ale bude to skutečně ještě jeho problém? Knap, ačkoli to přímo nepřizná, rozhodně usiluje o setrvání v čele podniku. Jen bez podpory ministra vnitra to zkrátka nepůjde.