Teroristický útok na předměstí Moskvy, který provedli čtyři ozbrojenci a k akci se přihlásil Islámský stát, ukázal podcenění celé situace ruskou tajnou službou FSB. Ruské opoziční skupiny dokonce hovoří o tom, že jde o systémové selhání Vladimira Putina, který se od začátku války na Ukrajině soustředí na potlačování opozice, občanské společnosti a jakékoliv kritiky války.

Putin tak nedodržel slib, že bude v jeho zemi bezpečno výměnou za omezení občanských svobod. „Katastrofální neschopnost našich bezpečnostních služeb je zarážející,“ zdůraznil Ivan Ždanov, bývalý šéf Nadačního fondu pro boj s korupcí zesnulého opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Kritici Kremlu připomínají, že ruský bezpečnostní aparát nebyl schopen zabránit nejsmrtelnějšímu útoku v Rusku za poslední dvě dekády, i když byl dopředu varován západními tajnými službami. Už 7. března americké velvyslanectví v Moskvě uvedlo, že monitoruje zprávy, že extremisté mají bezprostřední plány zaměřit se na velká shromáždění v Moskvě, včetně koncertů. Putim to označil za vydírání Západu.

Uvádí se i to, že je Putinova politická dráha spojena s rétorikou boje proti islámským teroristům. „Po desetiletí nám tvrdili, že omezení našich práv je nezbytné pro bezpečnost,“ dodal Ždanov s poukazem, že se agenti FSB zaměřují hlavně na potírání a špehování politických oponentů a všech Rusů, kteří jsou proti válce na Ukrajině.

„Nejsou schopni udělat nic užitečného. Jen chrání zločinecký režim před jeho občany, a ne občany před zločinci,“ zdůraznil bývalý zákonodárce Dmitrij Gudkov. Ruský aparát přitom používá termín boje proti terorismu často pro případy, které jsou fiktivní, aby se zbavil oponentů režimu, napsal web Mediazona. Jen proti spolupracovníkům Navalného bylo za posledních pět let vedeno 141 trestních řízení. Agenti FSB pak nemají čas sledovat skutečné teroristy.

Deník Financial Times připomenul, že se k útoku přihlásila teroristická skupina Islámský stát-Chorásán (ISIS-K), což je afghánská odnož Islámského státu. Vera Mironovová, spolupracovnice z Davisova centra na Harvardské univerzitě, dodala, že je pozoruhodné, že útočníci udeřili v době, kdy je Rusko ve válečném stavu s mobilizovanými vojenskými a bezpečnostními službami.

Cíl v Moskvě si teroristé vybrali podle ní kvůli tomu, že provedení bylo relativně snadné. Skupina měla také v posledních měsících plánovat útoky v Evropě, ale ty byly zmařeny.

Lucas Webber z poradenské firmy MilitantWire dodal, že Rusko je už dlouho cílem Islámského státu kvůli angažmá v Sýrii a rovněž kvůli podpoře Tálibánců, proti kterým ISIS-K bojuje. Už v roce 2022 provedli islamisté sebevražedný útok proti ruské ambasádě v Kábulu. „Skupina klade velký důraz na podněcování příznivců k útokům proti Rusku,“ uvedl Webber.