Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Sladkou Francií i britskými ostrovy se prohnalo volební tornádo, které nenechalo kámen na kameni. Na obou stranách kanálu La Manche vyhrála levice, ta francouzská je ale navíc ještě notně radikální. Jak si s tím poradí prezident Emmanuel Macron? Pusťte si nový Hrotcast s ekonomem Miroslavem Zámečníkem.
Ve francouzských volbách triumfovala radikální levice, která porazila krajní pravici. „Oba dva programy, jak ten lepenovský, tak i ten Mélenchonovy levice, jsou katastrofální,“ komentuje výsledek voleb hlavní analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník. Volby vyhrála Nová lidová fronta, jejímiž členy jsou hnutí Nepoddajná Francie, v jehož čele stojí Jean-Luc Mélenchon, dále komunisté, socialisté či zelení. „Mají šílené, naprosto šílené ekonomické představy,“ hodnotí Zámečník.
Paradoxní je, že k podpoře tohoto uskupení vyzval před volbami sám prezident Emmanuel Macron, krajní levice se ale nyní nechala slyšet, že cílem bude právě demontáž Macronových reforem. Pro Francii to znamená nové politické uspořádání, které může mít dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku i sociální politiku.
Levicové strany, které nyní dominují, prosazují radikální ekonomické reformy, jako je vysoké zdanění bohatých. „Chtějí regulovat ceny energií a základních potravin, prudce zvednout minimální mzdu. Prostě co řádek, to prohloubení deficitu. A Francie už má problém s deficitem a zadlužeností,“ zdůrazňuje analytik v novém Hrotcastu, který si můžete už teď pustit na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.
Prezident Macron tak nyní čelí složitému úkolu a podle ekonoma Zámečníka je jeho jedinou šancí, že se může pokusit rozdělit levici a spolupracovat s méně radikálními stranami. „Dá se to zahrát tak, že levicovou frontu rozštěpíš a přibereš k sobě jen socialisty, zelené a republikány, takovou tu mainstreamovou francouzskou pravici.“
Podle Zámečníka je třeba připomenout, že Francie si z byznysového hlediska za Macrona polepšila. Jeho vlády vytvořily jedno z nejlepších míst pro startupy v Evropě, které značně přispívají do státního rozpočtu, dokonce dvakrát tolik než ve Velké Británii.
I povolební dění ve Velké Británii je tématem nového dílu Hrotcastu. Budou peníze na snídaně zdarma pro základní školy? V čem je Británie podobná Česku? Poslechněte si nový podcast. Už teď na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.
