Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Globální nápojové giganty Coca-Cola a PepsiCo čelí rostoucímu tlaku v muslimských zemích, kde spotřebitelé bojkotují jejich a produkty a upřednostňují lokální značky nápojů. Tento trend je patrný zejména v Egyptě, Pákistánu a dalších zemích Blízkého východu, kde spotřebitelé vnímají americké značky jako symboly podpory Izraele v probíhajícím konfliktu v Gaze.
V Egyptě zaznamenala místní značka V7 významný úspěch. Společnost hlásí meziroční trojnásobný nárůst exportu svého colového nápoje na Blízký východ. Nárůst jasně ukazuje na měnící se preference spotřebitelů v regionu.
Pákistán zažívá podobný trend. Místní značky jako Cola Next a Pakola výrazně posílily svou pozici na trhu. Jak ukazuje analýza Reuters, tak jejich podíl v kategorii nealkoholických nápojů vzrostl z původních 2,5 % na přibližně 12 %, což představuje významný posun v preferencích spotřebitelů.
Celkový dopad na západní značky je zřetelný. V první polovině roku zaznamenaly 7% pokles prodeje v celé oblasti Blízkého východu. Tento pokles naznačuje, že bojkot má reálný a měřitelný dopad na obchodní výsledky amerických společností v regionu.
Spotřebitelé uvádějí několik klíčových důvodů pro svou účast v bojkotu. Prvním důvodem je vnímání amerických značek jako symbolů podpory Izraele. Mnoho místních obyvatel považuje nákup produktů těchto společností za nepřímou podporu izraelské politiky.
Druhým důvodem je obecný nesouhlas s politikou USA na Blízkém východě. Spotřebitelé vyjadřují svůj postoj k americké zahraniční politice prostřednictvím svých nákupních rozhodnutí.
Třetím významným faktorem je snaha nepřispívat do amerických daňových pokladen. Někteří spotřebitelé věří, že tím, že se vyhnou nákupu amerických produktů, mohou omezit finanční toky, které by mohly být použity na podporu politik, s nimiž nesouhlasí.
Navzdory výzvám, kterým čelí, Coca-Cola a PepsiCo nadále investují do místních trhů. Jejich strategie zahrnuje několik klíčových kroků.
Coca-Cola v dubnu investovala dalších 22 milionů dolarů do modernizace technologie v Pákistánu. Tato investice ukazuje na dlouhodobý závazek společnosti vůči pákistánskému trhu, navzdory současným problémům.
PepsiCo zvolila odlišný přístup. Společnost znovu uvedla na pákistánský trh značku Teem soda. Nová verze tohoto nápoje nese výrazné označení "Made in Pakistan", což je zřejmá snaha oslovit místní spotřebitele a zdůraznit lokální výrobu.
Obě společnosti také pokračují v integraci svých značek do místních komunit. Činí tak prostřednictvím sponzorství různých akcí a charitativních aktivit. Tato strategie má za cíl posílit vazby s místními komunitami a zmírnit negativní vnímání spojené s jejich americkým původem.
Navzdory současným problémům považují Coca-Cola a PepsiCo muslimské země s mladou a rostoucí populací za důležité oblasti pro budoucí růst. Regionální trhy představují významný potenciál díky demografickému vývoji a rostoucí kupní síle.
Společnosti se snaží adaptovat na měnící se situaci a udržet si svou pozici na těchto trzích. Jejich strategie zahrnují lokalizaci produktů, investice do místní výroby a snahy o hlubší zapojení do místních komunit.
Analytici upozorňují, že přesnou hodnotu ztracených prodejů je obtížné určit. Komplexnost trhu a různorodost faktorů ovlivňujících spotřebitelské chování ztěžují přesné vyčíslení dopadů bojkotu.
Obě společnosti zdůrazňují, že nejsou spojeny s žádnou vládou ani armádou v konfliktu. Také tvrdí, že neposkytují finanční prostředky na vojenské operace v Izraeli ani v jiných zemích. Tato prohlášení jsou součástí jejich snahy distancovat se od politických konfliktů a zachovat si neutrální obchodní pozici.
