Nejnovější Babišova výzva, aby premiér Fiala podal demisi, přijal místo eurokomisaře a řízení vlády předal jihočeskému hejtmanu Kubovi, je odsouzena k nezdaru. Postavení Petra Fialy je totiž přinejmenším ze dvou důvodů naprosto neochvějné. Předně proto, že stranu přivedl zpátky „do Strakovky hlavním vchodem“, v což už mnozí ani nedoufali. Navíc v ní provedl organizační změny, jež mu zajišťují moc, o jaké se jeho předchůdcům mohlo jen zdát.

Pojďme se ale věnovat druhému adresátovi Babišovy vábničky, Martinu Kubovi. Do politiky vstoupil jako lékař a podnikatel v potravinářství. Už tehdy mu nechyběly dvě charakteristiky: pracovitost hraničící s workoholismem a udržování hned několika želízek v ohni.

Vzestup a pád

V roce 2006 je Kuba zvolen budějovickým zastupitelem a radním, o dva roky později krajským zastupitelem a prvním náměstkem jihočeského hejtmana. Tehdy také přebírá vedení jihočeské ODS. To už se ale druhdy jedna z nejsilnějších stranických organizací dostává do velkých potíží. Médii i částí spolustraníků je obviňována z kmotrovství a postupně ji opouštějí mnozí starostové.

Kuba se přes tento regionální handicap stává v roce 2011 ministrem průmyslu a obchodu. O rok později na kongresu poráží dosavadní první místopředsedkyni Němcovou a je druhým mužem hierarchie. Tady jej na jaře 2013 zastihne neslavná demise premiéra Nečase a celé vlády. Po ní Kuba dočasně přebírá vedení strany, kterou čekají předčasné sněmovní volby. Ty vystavují stopku první fázi Kubovy politické kariéry, když jako jihočeský lídr propadá sítem preferenčních hlasů a končí mimo Sněmovnu, navíc s cejchem jednoho z viníků historického debaklu ODS.

Jihočeské naděje a comebacky

Kuba se stahuje, ne však úplně. Namísto lízání ran se rychle realizuje v podnikání. A ne ledajakém. Rozjíždí ambiciózní projekt ukládání energie z obnovitelných zdrojů, který mu slušně vydělává, rozšiřuje jeho kontakty, a ještě jej díky inovativnímu a módnímu charakteru rychle a pozitivně vrací do veřejného prostoru. Kuba nelení a zakládá i nadaci Jihočeské naděje, financující zájmové aktivity dětí ze sociálně slabších rodin, která dále zvyšuje jeho pozitivní vnímání.

Je lídrem Sdružení ODS a nezávislých kandidátů pro komunálky v roce 2018 v Českých Budějovicích, které s více než čtrnácti procenty končí na třetím místě. Zamíří do opozičních lavic, jež mu poskytují široký prostor pro profilování nové ODS. Modelu, v němž strana přivádí na své kandidátce do politiky řadu zajímavých a respekt budících osobností stojících dosud mimo politiku či mimo ODS. Povětšinou jde o odborníky z akademického prostředí, z byznysu či ze sportu, často o ženy.

Kuba celý projekt, včetně kampaní a výběru osobností, řídí, což ho očividně baví a naplňuje. Na regionální úrovni získává podobné postavení nenahraditelného lídra, jaké má Fiala v celé straně.

V krajských volbách v roce 2020 kandiduje ODS na jihu sama, končí na druhém místě za ANO a naplno zúročuje svůj koaliční potenciál. Kuba se stává jedním ze tří hejtmanů v nové krajské éře ODS. A v koalici bez ANO. Vedle toho je zvolen šéfem vlivné Asociace krajů, kterou v době covidové pandemie využije k budování pozice důležitého partnera i oponenta Babišovy vlády. O další dva roky později budějovická ODS získává v komunálkách více než 29 procent a po dvanácti letech i post primátora. A opět v koalici bez ANO.

Na hraně výšin

I po nástupu Fialova kabinetu hýří jihočeský hejtman aktivitou. Plynule přechází od spolupráce s ním ke kritice, kupříkladu za přístup vlády ke zdražování energií nebo za některé součásti úsporného balíčku. Kuba je zkrátka mistrem v balancování na hraně, které nese výsledky. Za rok a čtvrt jej čeká obhajoba hejtmanského křesla. Pokud se mu to – i díky této obratné taktice – podaří, bude mít znovu otevřenou cestu do met zcela nejvyšších, přičemž k tomu vůbec nebude potřebovat Babiše.