Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Spojené státy americké se od roku 1972 nepokusily o další přistání člověka na Měsíci. Hlavním důvodem jsou ohromující finanční náklady, které si vyžádal program Apollo v 60. a 70. letech 20. století.
Program Apollo byl zahájen v roce 1961 s cílem porazit Sovětský svaz v závodu o první přistání na Měsíci. Tento ambiciózní úkol se podařilo splnit o osm let později, kdy se Neil Armstrong a Buzz Aldrin stali prvními astronauty, kteří vstoupili na měsíční povrch v rámci mise Apollo 11. Michael Collins byl třetím členem posádky, který úspěšně pilotoval kosmickou loď zpět na Zemi.
Mezi lety 1969 a 1972 následovalo dalších pět úspěšných přistání na Měsíci, poté však USA od dalších pokusů upustily. Hlavní příčinou byly enormní finanční náklady. Program Apollo zahrnoval vývoj a údržbu kosmických lodí, náklady na vypouštění raket, pozemní zařízení i mzdy zaměstnanců. Podle nových dat společnosti The Planetary Society vynaložily Spojené státy v letech 1960 až 1973 na hardware, zařízení a režii přímo spojenou s programem Apollo ohromujících 25,8 miliardy dolarů. To je značně více než 7 miliard, které původně odhadovala vláda prezidenta Johna F. Kennedyho.
V přepočtu na inflaci by v roce 2020 tyto náklady činily kolem 257 milionů dolarů. Pokud připočteme i program Gemini a robotický lunární program, které umožnily uskutečnění Apolla, dostaneme se dokonce na 280 milionů dolarů v cenách roku 2020. Náklady na misi v průběhu let prudce rostly. Zatímco v roce 1961 stála podpora mise a operace 297 000 dolarů, v roce 1972 to bylo již 310 326 000 dolarů.
I když program Apollo skončil, průzkum vesmíru pokračuje. Klíčovou součástí současného úsilí o poznání kosmu je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), kterou navštívilo již 280 jedinců z 23 zemí. Podle serveru Space.com stojí provoz ISS NASA přibližně 3 miliardy dolarů ročně, což je podstatně méně ve srovnání s náklady na program Apollo.
