Česká republika získala v indexu HRI 2023 pouhých 55,7 bodů ze 100 možných, což ji řadí na 10. místo od konce mezi 27 hodnocenými evropskými zeměmi. Oproti loňskému roku si Česko pohoršilo o dva body. Martin Smatana, autor indexu, však v rámci Globesec poznamenal: "V rámci střední a východní Evropy si ČR nevede tak špatně - společně se Slovinskem a Chorvatskem jsou na tom tyto státy nejlépe. Ani jedna země ale nedosahuje průměru EU."

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících nízké hodnocení je vysoká spotřeba alkoholu v České republice. I když už Češi nejsou největšími konzumenty alkoholu v Evropě jako v roce 2022, stále se drží na třetím místě společně s Rakouskem a Rumunskem. Dalšími problematickými oblastmi jsou kouření (Češi patří mezi deset nejsilnějších evropských kuřáků) a nízká konzumace ovoce a zeleniny (9. nejhorší místo v Evropě).

Odborníci zdůrazňují potřebu větší investice do prevence. Jasper Kunow, generální ředitel pro střední Evropu a Portugalsko společnosti MSD, upozorňuje: "Většina zemí střední a východní Evropy vynakládá na prevenci pouze 3 % svého rozpočtu na zdravotní péči. Na očkování dokonce jen 0,5 %."

Aleš Rod, člen Národní ekonomické rady vlády, dodává: "Dvě třetiny zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva můžeme realizovat právě prostřednictvím prevence. Návratnost zdravotní prevence sice přesahuje jedno volební období, ale každá investovaná koruna se nepochybně vrátí."

Index HRI 2023 hodnotí nejen současný stav, ale i připravenost na budoucí výzvy. Zohledňuje faktory jako demografické změny, potenciální výskyt nových onemocnění, investice do inovací a výzkumu, úroveň vzdělávání a preventivní aktivity.

Pro zlepšení situace bude klíčové nejen navýšení investic do zdravotnictví a prevence, ale také zajištění politické stability. Český ministr zdravotnictví vydrží ve funkci v průměru pouze 1,4 roku, což Českou republiku řadí na 4. nejhorší místo v Evropě z hlediska kontinuity vedení resortu.