Daniel Hoek, profesor filozofie, který se na Virginia Tech Institutu zabývá výzkumem filozofie jazyka a matematiky, publikoval v časopise Philosophy of Science článek, který upozorňuje na možnou chybu v interpretaci prvního Newtonova (pohybového) zákona. Respektive na možnou nesrovnalost v prvotním anglickém překladu matematika Andrewa Motteho z roku 1729.

Isaac Newton psal stejně jako většina tehdejších vědců svá díla v latině. Originální znění zákona tedy zní: „Corpus omne perseverare in statu suo quiescendi vel movendi uniformiter in directum, nisi quatenus illud a viribus impressis cogitur statum suum mutare.“ Andrew Motte jej přeložil jako „Every body perserves in its state of rest, or of uniform motion in a right line, unless it is compelled to change that state by forcess impressed thereon.“

Tento zákon nám tedy říká, že těleso zůstává v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud není vnějšími silami nuceno tento stav změnit. Což je charakteristika, která platí do okamžiku, než si uvědomíme, že vnější síly působí neustále. Newton si ale musel být tohoto faktu vědom, „takže proč by formuloval přírodní zákon, který svým zněním vyvrací sám sebe?“ ptá se Hoek. 

I přes tento rozpor se však děti ve školách učily ono ustálené znění a s jeho závěry pracovali i největší fyzikové moderní historie, protože ti všichni vycházeli ve svých teoriích ze Zákona setrvačnosti tak, jak jej přeložil Andrew Motte. Tento překlad vyšel dva roky po smrti Isaaca Newtona a podle Hoeka byl téměř jistě vytvořen bez Newtonova vědomí nebo svolení. „I když jde většinou o velmi dobrý překlad, Motte při práci interpretoval slovo quatenus chybně jako pokud (unless) namísto protože (insofar),“ říká.

Podle Hoeka je tato zdánlivá maličkost velmi podstatná, protože v novém pohledu spíše než aby zákon popisoval, jak si objekt udržuje svou hybnost, pokud na něj nepůsobí žádné síly, najednou ukazuje, že každá změna v pohybu tělesa je způsobena vnějšími silami. První zákon tedy můžeme přeformulovat takto: „Kdykoli se změní rychlost nebo směr tělesa, je tato změna vždy způsobena silou.“ 

„Když se v roce 1999 pustili do nového překladu Newtonova spisu Principia Bernard Cohen a Anne Whitmanová, Motteho chyby si všimli a opravili ji. „Touto opravou podle mě vrátili jednomu ze základních principů fyziky jeho původní význam. Nemyslím si, že by se fyzika v dějinách ubírala jinudy, kdyby k této prvotní chybě nedošlo. Oprava spíše mění náš pohled na význam a roli samotného zákona,“ říká na závěr svého článku Hoek s tím, že první pohybový zákon je vlastně o skutečném pohybu.