Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ředitel Renaultu Luca de Meo tvrdí, že evropský automobilový průmysl potřebuje nízké a stabilní ceny energií, spravedlivé posuzování vlivu emisí a zapojení evropských institucí do výzkumu i obstarávání strategických surovin.
Luca de Meo, generální ředitel skupiny Renault bije na poplach. Dopis, který rozeslal novinářům, je sice plný slov o „diskuzi a vytváření řešení, které společně potřebujeme“, mezi řádky je ale jasný vzkaz. Průmysl, na kterém Evropa vyrostla, zbohatla a vytvořila si technologický náskok před zbytkem světa, je v bezprostředním ohrožení.
Ještě nikdy se nestalo, aby takto veřejně zazněl z vedení velké automobilky podobný politický apel. Důvod je jasný: už v červnu se konají volby do Evropského parlamentu a šéf Renaultu cítí šanci, jak možný pád evropského automobilového průmyslu zastavit. Vyzývá proto k užší spolupráci evropských automobilek, k silnějšímu propojení soukromé a státní sféry.
„Předtím, než se naplno rozjede volební kampaň, chtěl jsem, aby byl slyšet můj hlas. Nechci se zapojit do politiky, chci, aby můj apel přispěl k těm správným rozhodnutím,“ píše de Meo.
Luca de Meo v dopise analyzuje, jakým výzvám dnes automobilový průmysl čelí. Mezi ty nejdůležitější patří dekarbonizace, digitální revoluce, regulace, technologická a cenová nestálost či zranitelnost a rekvalifikace pracovních sil. Upozorňuje také na neférové podmínky, se kterými se evropští výrobci potýkají.
Na mysli má mimo jiné dotace v automobilovém průmyslu. Ty se týkají jak Spojených států, tak Čínu, přičemž v Evropě podle něj jen přibývají nové regulace. Poukazuje na to, že trend státní podpory autoprůmyslu v obou zmíněných zemích stále narůstá.
„Pokud se podíváme na financování našeho průmyslu, Čína poskytuje výrobcům velké objemy dotací, a to v tempu, které neustále zrychluje,“ píše de Meo s tím, že jen do roku 2022 mělo jít o 160 miliard auro: „Podobně si počínají i Spojené státy americké. Napumpovaly do ekonomiky 387 miliard euro – zejména ve formě slev na dani. Podmínkou zvýhodnění je investice do ‚zelených‘ technologií. Evropa nic podobného nemá.“
Zároveň de Meo upozorňuje na rozdílné ceny energií. Čína má energie ve srovnání s Evropou dvakrát levnější a Spojené státy dokonce trojnásobně. Zároveň má Evropa o 40 procent vyšší mzdové náklady.
Text šéfa Renaultu zmiňuje Čínu hned několikrát. De Meo popisuje strategii, jakou čínská vláda před více než 10 lety zvolila. Právě tehdy přišlo od čínské „věrchušky“ rozhodnutí, že se země zaměří na elektromobily. Cílem prý bylo a stále je, aby čínský automobilový průmysl dominoval světovému trhu.
Čína proto zavedla řadu podpůrných programů tak, aby výrobcům umožnila vstup na trh. Tím zároveň podpořila to, co šéf Renaultu označuje za „darwinismus v autoprůmyslu“. Konkurence na čínském trhu byla podle něj obrovská, což sice potopilo řadu výrobců, ale ti, kteří přežili, jsou nyní velmi silní.
Luca de Meo ve svém dopise de facto vyzývá, aby se automobilkám přestalo diktovat, co mají dělat. Stanovit cíle pro automobilový průmysl je podle něj sice v pořádku, ale nikdo by firmám neměl mluvit do toho, jak toho mají dosáhnout.
Krom jiného navrhuje (na první pohled drobný, ale významný) detail. Chce, aby se měřil dopad auta na životní prostředí po celou dobu jeho životního cyklu, tedy od montáže až po recyklaci, přičemž soustředit se jen na spotřebu energie během provozu, je podle něj chyba. Pokud by se k autům přistupovalo tímto způsobem, de Meo se domnívá, že by to zvýšilo šance evropských automobilek.
Autoprůmysl podle ředitele Renaultu potřebuje zejména nízké ceny energií. Proto by měly být ceny elektřiny odpojeny od cen plynu, aby byly dlouhodobě stabilní a „na rozumné“ úrovni. V souvislosti s energiemi bude podle něj též nutné dosáhnout jistějšího zásobování surovinami, které jsou klíčové pro přechod k elektromobilitě, a to za pomoci evropských institucí.
Ty by například měly přímo vyjednávat se zeměmi, které disponují vzácnými kovy. De Meo varuje, že elektrické auto vyžaduje šestkrát více takových materiálů než konvenční auto. Chce zároveň tlačit na „vlastní“ – tedy evropskou výrobu mikročipů a polovodičů. Pomoci mají investice do výzkumu. Jedině tak to prý Evropě umožní vyrábět menší a výkonnější mikročipy.
Myslíte si, že dosáhnout něčeho takového je fikce? Možná. Luca de Meo ovšem vidí inspiraci v leteckém průmyslu, který v Evropě dlouhá léta funguje. Vzorem má být úspěšný výrobce letadel Airbus, v němž se spojili různí evropští výrobci.
