Když strany a hnutí z tohoto politického spektra neuspějí ve volbách, je tendence věřit fake news u jejich příznivců ještě silnější. Ukázaly to výsledky zatím nejrozsáhlejšího mezinárodního výzkumu mezi více než sto tisíci lidmi z 26 zemí světa včetně České republiky.

Mezi nejrozšířenější dezinformace o příčinách koronaviru, jak to loni vyhodnotila analýza Newton Media, patří ta, že nákaza byla uměle vytvořena nebo alespoň uměle rozšířena, aby umožnila určitým elitám ovládnout svět. Často se objevovaly rovněž spiklenecké teorie, že za vším stojí americký miliardář Bill Gates nebo že se nákaza přenáší sítí 5G. Kvůli tomu dokonce vandalové na jaře 2020 ničili vysílací věže.

Aktuální rozsáhlá mezinárodní studie přitom prokázala, že konspirační mentalita – tedy tendence věřit konspiračním teoriím – je nejvíce blízká osobám s krajně pravicovými a krajně levicovými politickými názory. Tendence věřit konspiračním teoriím je pak zvláště výrazná u těch, kteří podporují krajní pravici, zejména tradiční nacionalistické a autoritářské strany.

„Respondenti zastávající názory na obou extrémních koncích politického spektra vyjadřovali výraznější přesvědčení, že svět je řízen tajnými silami,“ uvedli autoři a autorky studie, která byla zveřejněna v časopise Nature Human Behaviour. Výzkum vedli experti z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, koordinaci v České republice měla na starosti Sylvie Graf z Psychologického ústavu Akademie věd.

Zajímavé jsou rozdíly mezi jednotlivými evropskými regiony: zatímco v zemích, jako je Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Švédsko, mají tendenci věřit konspiračním teoriím spíše příznivci politické pravice, v jihoevropských zemích, jako je Rumunsko, Španělsko a Maďarsko, mají tuto tendenci naopak spíše příznivci politické levice.

Teorie pro poražené

Vědci a vědkyně se zabývali také vlivem takzvané deprivace politické kontroly. Ta ukazuje, v jakém rozpoložení se nacházejí příznivci stran a hnutí, které nebyly zvoleny ve volbách, a nemají tak vliv na dění ve společnosti. 

„Výzkum potvrdil, že konspirační teorie jsou obecně snáze přijímány osobami, jejichž preferované politické subjekty nejsou součástí státní exekutivy a samy sebe vnímají jako zbavené politické kontroly,“ uvedla Sylvie Graf. Dodala, že deprivace politické kontroly hraje významnější roli opět u osob s krajně pravicovými názory. Vědci současně upozornili na složitější vztah mezi voliči, politickými stranami a konspiračními teoriemi.

„Voliči, kteří se po volbách ocitnou na straně poražených politických subjektů, mohou s větší pravděpodobností považovat konspirační teorie za atraktivní. Stejně tak ale můžeme uvažovat opačně, a sice že strany, které jsou mimo hlavní proud, a mají tedy malou šanci na volební úspěch, mají zvláštní přitažlivost právě pro voliče s konspirační mentalitou. Jinými slovy, jedinci přitahovaní konspiračními teoriemi mají zároveň tendenci volit strany, které jsou na okrajích politického spektra, a proto spíše prohrají volby,“ uvedli autoři studie.

Populistická rétorika

Konspirační teorie kolují mezi lidmi ve všech dobách a kulturách, některé se vracejí, jiné vznikají nově. Pravidelně doprovázejí všechny klíčové události, které mají dopad na většinu společnosti – například teroristické útoky na USA, pandemii covidu-19 nebo nedávné prezidentské volby v USA. A například už od středověku se opakovaně objevují teorie o spiknutí světového židovstva.

„Ti, kteří podporují konspirační teorie, věří, že se určitá skupina lidí tajně domlouvá a sleduje pro ostatní zlověstný cíl,“ vysvětil Roland Imhoff, vedoucí mezinárodního projektu a profesor sociální a právní psychologie Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči. Zvláště úrodné pole pro šíření konspiračních teorií představuje podle expertů politika, zejména provokativní rétorika populistů, která v posledních letech do značné míry ovlivňuje politické klima evropských zemí.