Praha a Středočeský kraj představují ve sněmovních volbách skoro čtvrtinu voličů a naposledy se tu rozdělovalo padesát poslaneckých křesel. Výrazně nadreprezentovaní tu byli především topkaři, následovaní ODS, Piráty a STAN. Tedy hned čtyři z pěti stran, jež dnes tvoří dvě opoziční koalice. Bez těchto dvou krajů by na mandáty nemohla pomýšlet Topka ani STAN. ODS a Piráti za své druhé a třetí místo vděčili právě Praze a středním Čechám. Jinak by totiž druhý skončil Tomio Okamura. Naopak hůře než v celostátním průměru si tu vedli komunisté, sociální demokraté, a zejména SPD a také KDU-ČSL.

Především hlavní město, kdysi bašta občanské pravice, je teď největší oporou antibabišovských sil, což potvrzují nejen sněmovní, ale i komunální volby. V těch prvních získaly strany tvořící dnešní opoziční koalice celkem patnáct ze čtyřiadvaceti mandátů. Volby do velkého pražského zastupitelstva v roce 2018 přinesly nesmírně vyrovnaný výsledek a jasnou porážku ANO. Těsně tu vyhrála ODS, následovaná Piráty, Čižinského Prahou sobě a koalicí TOP 09 a STAN. Babišovo uskupení skončilo na pátém místě.

Právě těsné výsledky a úspěch dvou středopravých a dvou středolevých formací naznačují, jaké je dlouhodobější rozložení sil v hlavním městě. O první místo se tu pere pestrá středopravice a ještě pestřejší progresivní středolevice, zpovzdáli sledované ANO. Klasická levice prakticky úplně vyklidila pozice a radikální pravice nemá šanci. Není to nijak překvapivé, protože většina evropských metropolí dnes skýtá podobný obraz. V mnoha z nich stojí v čele - podobně jako v Praze - progresivní levičáci, jejichž hlavní starostí je získat dostatek peněz na duhové pochody, drakonické omezování vjezdu aut do center, parkovací restrikce a nekonečnou podporu cyklistice.

Zvláštností nynější pražské situace je určitě fenomén Čižinský. Úspěch rodinného klanu povstal ze skloubení lidovectví, progresivismu, antistranického protestu a politického mesianismu. Začal v Praze 7 a později se rozšířil na celou Prahu. Právě hlasy minule odevzdané Čižinského Praze sobě budou při sčítání sněmovních volebních výsledků nesmírně důležité.

Praha bez lídrů

O hlasy Pražanů se snad poprvé neuchází ani jeden z volebních lídrů politických stran. Přesto v čele jednotlivých kandidátek stojí výrazné osobnosti. Klíčový souboj mezi sebou svedou dvě dámy - druhá žena Pirátů Olga Richterová jako lídryně koalice se STAN a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, stojící v čele kandidátky Spolu. Tento duel mnohé napoví o celkovém výsledku obou koalic. Je vcelku paradoxní, že Piráti a Starostové jako uskupení vehementně bojující za práva žen kromě Richterové do první desítky nominovali jedinou další ženu, a to až na desáté místo. Před ní figuruje pestrá směsice pirátských politiků považovaných za „realisty“ v čele s Jakubem Michálkem a představitelů ultralevého (a tedy autenticky pirátského) křídla, mezi nimiž se zvláště zviditelnil Ondřej Profant, který většinu stávajících poslanců neváhal označit za fašisty.

Více žen tak má v popředí koalice Spolu. Dvojkou je dlouholetá starostka Prahy 2 a specialistka na obranu a bezpečnost z ODS Jana Černochová, osmičkou další starostka a kandidátka ODS Renáta Zajíčková. V popředí najdeme zkušené a mediálně protřelé komunální i celostátní politiky Marka Bendu, Ondřeje Koláře, Bohuslava Svobodu nebo Pavla Žáčka. Mnohá z kandidujících jmen byla v minulosti skloňována v souvislosti s ministerskými ambicemi.

Vládní ANO vede do voleb matador se zkušenostmi z Unie svobody Patrik Nacher, označovaný za představitele pravého křídla strany. SPD vsadila na člověka, který by mohl se ctí projít televizními debatami. Jejím pražským lídrem je Josef Nerušil, působící v pozici vrchního píáristy Arcibiskupství pražského a také člena Rady Českého rozhlasu. Přísaha vysílá do boje neúspěšného prezidentského kandidáta, šéfa zbrojařské asociace Jiřího Hynka. ČSSD bude reprezentovat kontrolorské duo roku - ministryně Jana Maláčová a její poradce Matěj Stropnický. Komunistickou kandidátku vede neostalinistka Marta Semelová.

Leccos naznačuje, že v Praze se odehraje velký souboj o prvenství. Favority jsou Spolu a Piráti se STAN. Odepisovat ANO by ale kvůli jeho mobilizačnímu potenciálu mezi seniory a státními zaměstnanci bylo velmi krátkozraké. Není úplně jasné, kolik mandátů se bude v hlavním městě rozdělovat. Nový volební systém může Praze nahrát i vzít. Spolu a PirSTAN budou chtít získat šest až sedm mandátů, ANO pět až šest. Mandát má prakticky jistý SPD. A zbytek bude velká loterie. Komu se celostátně podaří překročit pětiprocentní práh, ten takřka jistě získá i pražský mandát. Přísaha? Komunisté a (nebo) sociální demokraté?

Pestré střední Čechy

Středočeský kraj se svými výsledky Praze podobá. Ne však úplně. A hlavně, nejsou střední Čechy jako střední Čechy. Zatímco bývalé okresy Praha-východ a Praha-západ jsou většími baštami antibabišovství než Praha, v řadě lokalit na západě, severu či východě kraje má své pevné místo nejen ANO, ale i SPD a komunisté. A dost pravděpodobně ho tu nově získá i Přísaha. Díky velké sídelní rozdrobenosti, odlišným přírodním podmínkám, dopravní (ne)dostupnosti, charakteru lokální ekonomiky a mnoha jiným faktorům je kraj opravdu mnohotvárný. Velký význam tu při volebním rozhodování mají i osoby populárních starostů. To nejlépe ukázaly výsledky loňských krajských voleb.

Ve sněmovních volbách 2017 tu s přehledem vyhrál Andrej Babiš, který vedl kandidátku a získal přes 28 procent hlasů a plných devět mandátů. Druzí byli občanští demokraté s necelými třinácti procenty a čtyřmi křesly, následovaní Piráty s dvanácti procenty a třemi mandáty. Piráty mimochodem vedl Ivan Bartoš, takže už tehdy proběhla předehrávka letošního ústeckého duelu. Čtvrtá skončila SPD s devíti procenty, pátí byli STAN s osmi a šestí komunisté se sedmi procenty. O sedmé místo bojovali úspěšnější sociální demokraté s topkaři. Všech pět stran tu získalo dva mandáty. KDU-ČSL dostala jen tři procenta a mandát jí unikl.

Jediným volebním lídrem, který letos kandiduje v tomto kraji, je ten nejslabší -předseda ČSSD Jan Hamáček. S jeho úspěchem však samozřejmě stojí a padá celá strana.

Středočeské klání nemá jasného favorita. Aktuální volební model dává největší šanci vládnímu ANO, které do voleb vede jeho druhý nejvýraznější mužský představitel, vicepremiér a multiministr Karel Havlíček. Na kandidátce ovšem figuruje i neoblíbená exhejtmanka Pokorná Jermanová.

Ambici zvítězit v největším kraji mají obě koalice. Koaliční kandidátku s Piráty vede šéf STAN Vít Rakušan. Bude zajímavé sledovat, jak si povede v čele kandidátky, která je oproti krajským volbám úplně jiná. Na čelných místech převažují Piráti a zastoupení má daleko méně úspěšných starostů než loni. Koalice spíše sází na mladičké tváře - dvojkou, trojkou a šestkou jsou pirátští kandidáti, kterým je 28, 25 a 27 let.

V čele kandidátky Spolu stojí občanský demokrat, ekonomický expert a jeden z kandidátů na křeslo ministra Jan Skopeček. Dvojkou je zástupkyně TOP 09 Helena Langšádlová, trojkou náměstek hejtmanky, úspěšný starosta Líbeznic a místopředseda ODS Martin Kupka. I na této kandidátce je nyní méně komunálních politiků než v krajských volbách.

Další dvě kandidátky vedou stávající poslanci - SPD Radek Rozvoral a KSČM Stanislav Grospič. V čele Přísahy stojí Šlachtův policejní souputník Tomáš Sochr.

Také středočeské mandáty ovlivní nový volební systém. Dosud jich bylo 26. Minimálně 23 jich kraji určitě zůstane. Tři nejsilnější uskupení si budou chtít sáhnout alespoň na šest, lépe však na sedm mandátů. SPD má prakticky jisté dva mandáty. Ostatní je ve hvězdách. Záleží na tom, kdo všechno bude celostátně přes pět procent.

Voličský průkaz do kapsy

Ve spojení s pražskými a středočeskými voliči nesmíme opomenout ani důležitý fenomén sněmovních voleb. Tím je možnost vyzvednout si voličský průkaz a odvolit v jiném kraji. Kromě pobytu někde na horách, neb v říjnu může být krásné babí léto, k tomu může vést i snaha ovlivnit volby v jiném kraji. Ze středních Čech ani z Prahy není daleko do Ústeckého kraje, kde se odehraje souboj Babiš-Bartoš. Vyloučit nelze ani rozhodnutí jít volit jinam, neboť mi nevyhovují kandidáti v mém kraji. Takto mohou uvažovat třeba voliči opozičních koalic.

Tak či onak, na pražských a středočeských hlasech bude nejvíce záležet, zda po volbách dojde k nějaké zásadnější změně. A všechny strany to dobře vědí.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.