Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Téměř všechny země OECD prováděly během pandemie nějaké studie a některé je i využily. Česko se vůbec neobtěžovalo.
Plošná testování, nejdéle zavřené školy ve střední Evropě a neefektivní karantény. Vládní opatření ve školství proti šíření covidu-19 během let 2020 až 2021 nebrala v úvahu duševní pohodu žáků. Opatření byla přijímána, aniž by Česko disponovalo odbornými zprávami či průzkumy o dopadech na psychické zdraví mladých lidí. Česká vláda se tak co do „kompetentnosti“ rozhodování zařadila mezi kabinety Maďarska, Černé Hory nebo Bulharska, ukázala nová studie Eurydice.
Eurydice, evropská vzdělávací síť financovaná Evropskou komisí, ve své nejnovější studii srovnávala opatření evropských států během nejsilnějších vln covidu-19 v letech 2020 až 2021 a jejich dopady na mladé lidi. „Pandemie představovala a dosud představuje vážnou hrozbu pro duševní zdraví, zejména mezi mladými lidmi. Posun od prezenčního k distančnímu učení online, omezení volnočasových a sportovních aktivit a částečné nebo úplné přerušení kontaktů s vrstevníky silně narušily mezilidské vztahy. Ve spojení s delším časem stráveným online a na sociálních sítích mnoho mladých lidí zažilo pocit izolace a osamělosti, trpělo úzkostí a uvádělo příznaky deprese,“ sdělila instituce.
Srovnala národní politiky jednotlivých zemí. Velkým překvapením přitom bylo, že několik evropských států při formulaci opatření nevycházelo z relevantních průzkumů a odborných zpráv. V podstatě tak vlády vyhlašovaly opatření „naslepo“ a čekalo se, jak si lidé s restrikcemi mentálně poradí.
Jednou z těchto zemí byla i Česká republika. Bez dat a výzkumů si vystačily i Maďarsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Makedonie a Lotyšsko. V dalších evropských státech byly k dispozici odpovídající průzkumy. V nejlepších případech, například ve Finsku, Švédsku a Norsku, se výsledky těchto odborných výzkumů propsaly i do výsledných vládních opatření.
„Nechceme to vědět, nechceme to vidět, nechceme o tom mluvit, není to pak pro nás ani problém. Zjištění z nové zprávy Eurydice o dopadech covidu-19 na mentální zdraví žáků jsou velmi smutná. Naše příslušnost k Balkánu nepotěší. Český přístup k vládnutí založený hlavně na dojmech dostal další nepěknou mezinárodní vizitku,“ okomentoval to Daniel Münich, ekonom z CERGE-EI, institutu Univerzity Karlovy.
Dodejme, že vláda Andreje Babiše (ANO) při vyhlašování protiepidemických opatření zdůrazňovala, že jsou přijímána za účelem ochrany veřejného zdraví. Ministrem školství byl Robert Plaga (ANO), který však byl vůči předsedovi vlády i ministrům zdravotnictví často v opozici.
„Vždy jsem byl tím, kdo říkal, že školy se musí zavírat jako poslední a otevírat jako první,“ reagoval v minulosti Plaga na kritiku, že je Česko evropským rekordmanem v délce uzavření škol. Kvůli častým hádkám chtěl Babiš odbojného ministra několikrát odvolat, nakonec tak neučinil.
