Mladí, vzdělaní a nadprůměrně inteligentní lidé se dnes – navzdory široce rozšířené práci z obýváku hned vedle ložnice – k reprodukci příliš nemají. Co s tím? Aktivističtí politici, sociologové a ekonomové mluví o finančních podporách, školkách, pružné pracovní době, nápadů je přehršel. Evoluční biologové kontrují poznámkou, že příroda zjevně usoudila, že jako živočišný druh jsme už chytří až přespříliš. Nepřejte si slyšet, jak politicky zcela nekorektně dovedou glosovat záměry, které s námi příroda má, pokud jde o pandemii.

Virus nezná kompromisy, kdežto politika a ekonomický rozvoj je přímo vyžadují, pokud se mají věci sunout kupředu. Ve velkém to sledujeme v přímém přenosu ve večerních zprávách, na menším, ale pořád velmi ilustrativním příkladu popisuje Hrot téměř dokonalé zacyklení ve své reportáži z Rokytnice nad Jizerou.

Obec žádné apartmánové domy na svém území nechce, protože z nich nemá kromě daně žádný příjem. Takových obcí je v atraktivních lokalitách hodně, nejen u nás. Když ale může New York City přijít na nápad, jak sanovat své finance zavedením „pied-a-terre tax surcharge“, tedy přirážky k domovní dani pro lidi, kteří na dané adrese nemají trvalý pobyt? Když může mít Austrálie „ghost tax“ v minimální výši pět tisíc australských dolarů ročně pro nemovitosti, které nejsou obydlené nebo pronajaté minimálně šest měsíců do roka? A jestli si myslíte, že nasekané dluhy včetně dalšího půlbilionového rozpočtového schodku se splácet nebudou, tak se mýlíte.

„Čím dál víc si připadám jako v roli poddaného, kterému vrchnost přikazuje neustále něco jiného, ale výsledek je pořád stejný: nemůžu pracovat,“ říká manažer z hudebního průmyslu, kterého Hrot vyzpovídal. Perfektně tak v jediné větě rozvité shrnuje situaci, do níž se v Česku dostal za poslední rok kdekdo.

Život v „nouzáku“ zkrátka není žádné povyražení, zvlášť když vrchními průvodci jsou profesor Chaos & generál Zmatek, abych tak použil jeden z titulků dnešního čísla. Ty se vůbec podařily, co třeba dodat k politologickému textu Petříčku, zavírej vrátka? Just perfect.

Začali jsme evolučními biology, skončeme absolventem matfyzu Vladimírem Komárem, který mimo jiné podniká v kosmetice a v rozhovoru charakterizuje poptávku po ní otázkou: „K čemu nová rtěnka, když nejdeš do práce?“ No dobrá, bez rtěnky a make-upu se ještě chvíli obejdeme, ale pravidelnou četbou Hrotu získáte intelektuální předzápal. A toho už je a teprve bude hodně zapotřebí.