Investorská kariéra autora tohoto textu začala před nějakými 30 lety, když od Ježíška pod stromeček dostal prosperující zdravotnické zařízení s operačním sálem, jedním pokojem, recepcí a sanitkou. Nezkušenost mladého kapitalisty bohužel vedla k tomu, že tuto hodnotu postupně zdecimovala dvě největší tržní rizika v podobě vysavače a zubů domácích psíků. Poučen z prvního nezdaru nicméně během let vybudoval opečovávané portfolio zahrnující diverzifikované investice do gastronomie, bezpečnostních služeb a mimořádně lukrativního námořního pirátství, jehož celková cena dnes po dle statistik portálu BrickLink přesahuje 14 tisíc korun.

Řeč samozřejmě není o skutečných kalašnikovy vyzbrojených Somálcích v rychlých člunech, ale o propracovaných plastových korábech, policejních stanicích či restauracích legendárního dánského výrobce stavebnic Lego. V případě, že by krabice ležící dnes doma v komoře zůstaly po celá léta navzdory veškeré pravděpodobnosti neotevřené, bylo by je možné prodat dokonce za 54 tisíc korun.

Srovnání s vybledlými cenovkami, které se zachovaly na bočních stranách papírových krabic, nicméně dosvědčují, že zhodnocení se i tak ve většině případů pohybuje v řádech stovek a více procent. Potvrzuje se tedy, že platí to, co o legu tvrdí profesionální investoři: Na proslulých stavebnicích nelze prodělat, v nejhorším možném případě neztratí na ceně.

Český lego rekordman

Lego platí za netradiční příležitost ke zhodnocení volných peněz podobně jako alkohol nebo umění už dlouho, opravdový investiční boom však zažívá zhruba v posledních pěti letech. Tedy přibližně od doby, kdy cenového vrcholu dosahovala legendární loď Hvězdných válek Millennium Falcon z roku 2007, ke které se ještě blíže dostaneme. Podle Miloše Křečka, jinak také spolumajitele známého rodinného pražského řeznictví KK Miloš Křeček a majitele největší sbírky lega na světě, však ekonomická nejistota spojená s dopady nákazy covidem19 přinesla právě nyní nový zvýšený zájem o bezpečné zhodnocení majetku prostřednictvím plastových kostiček patentovaných už v roce 1958.

„V době pandemie pro mnoho lidí panuje nejistota, co se stane s penězi. Zákazníci navíc nemají co dělat, sedí doma, a tak nakupují po internetu stavebnice,“ míní Křeček.

V Guinnessově knize rekordů je sice jako největší sběratel uveden Australan Frank Smoes se sbírkou o 3,8 tisíce setech, ta Křečkova ale oproti tomu čítá 7,5 tisíce kusů a majitel její hodnotu odhaduje na 20 milionů korun. Je však rozdělena celkem do pěti muzeí v Poděbradech, Špindlerově Mlýně, Kutné Hoře, Jeseníku a v Praze na Národní třídě, přičemž podmínky hodnotitelů z Guinnessovy knihy vyžadují, aby se všechny stavebnice při sečtení nacházely na jednom místě. „To by bylo velice nákladné, byla by potřeba spousta lidí, dopravy a vyšlo by to zhruba na milion korun,“ vysvětluje Křeček s tím, že za to mu zápis do světové knihy rekordů nestojí.

Pokud však jde o investice, poskytuje Křeček jednoduchý příklad. V prodejnách u svých muzeí nabízí sestavení investičního balíčku na míru, třeba v hodnotě sto tisíc korun. Poté, co by zájemce nechal stavebnice ležet tři roky na půdě a odolal pokušení některou z nich otevřít, nabízí mu pomoc se zpětným odprodejem. Cena se podle Křečka může zhruba zdvojnásobit v případě, že by se všechna lega prodávala jako celek. Pokud by majitel zpeněžoval stavebnice po jednotlivých kusech, může to být klidně i 350 tisíc. Prodej by však trval déle a více peněz by spolkla logistika.

Samozřejmě stejně jako u komodit nebo akcií nikdo ani u stavebnic Lego s jistotou neví, u které v následujících letech poroste hodnota nejvíce. Existuje ovšem několik základních rad, podle nichž se orientovat. Platí sice, že stavebnice na ceně neztrácí, ale u malých, levných kousků určených vyloženě na hraní dětem žádný závratných vývar neuděláte. Křeček má jednoduchou poučku, že stavebnice musí být líbivé a začínat zhruba na tisícikoruně. Roli může hrát počet figurek i celkový počet dílků.

Vysokého zhodnocení tak v minulých letech dosahovaly právě stavebnice inspirované filmovou ságou Star Wars, modely světových staveb z řady Lego Architecture, některé série figurek či takzvané modulární domy, tedy propracované domečky včetně vymazlených interiérů, které je možné sestavovat v řadě za sebou do celých ulic, nebo dokonce měst.

„Před lety jsem za tři tisíce korun koupil budovu radnice, kterou nikdo moc nechtěl a která byla asi ve 40procentní slevě. Po čase jsem ji prodal za šest tisíc,“ popisuje další sběratel a investor v jedné osobě Pavel Jager, který si výnosy z lega v minulosti přilepšoval na opravu svého domu. Dnes se stejná stavebnice z roku 2011 prodává na BrickLinku i rozbalená za 12 tisíc korun, nerozbalená se v posledních šesti měsících prodala dokonce za 18,8 tisíce.

Český lego obchoďák

Se stavebnicemi je možné obchodovat na všech známých serverech jako eBay či Aukro, právě BrickLink je však nejdůležitějším virtuálním obchodním domem, kde lze prodávat a nakupovat použité i nové stavebnice nebo jednotlivé dílky, stejně jako srovnávat nabídkové i reálné prodejní ceny v čase. Za serverem se skrývá i zajímavý byznysový příběh s českou spojkou a stojí za to se o něm blíže zmínit.

BrickLink pod názvem BrickBay založil v roce 2000 programátor a AFOL (Adult Fan of Lego) Daniel Ježek, rodák z Prahy, který počátkem 90. let odešel s rodiči na Havaj. Server se rychle stal dominantní obchodní platformou pro obchod s dánskou stavebnicí a už ve druhém roce existence se na něm zobchodovalo lego v hodnotě 900 tisíc dolarů.

V roce 2010 Ježek ve 33 letech tragicky zemřel, a jelikož web po celou dobu spravoval sám, hrozil jeho zánik. BrickLink nicméně zachránila Ježkova matka Eliška. Ta ho nakonec prodala Kim Jung-juovi, majiteli jihokorejského videoherního impéria Nexon a rovněž fanouškovi známé stavebnice. Loni v listopadu platformu s více než milionovou komunitou fanoušků koupilo samotné Lego.

Ale zpět k investování. Jagerova zkušenost naráží i na další pravidlo: Dokud je stavebnice v běžném prodeji, cena v podstatě neroste, naopak se při troše štěstí může po delší době dostat i mezi zlevněné zboží. Jakmile ji však Lego přestane prodávat, ceny mohou rázem nečekaně vyskočit. Platí, že růst hodnoty je o to pravděpodobnější a intenzivnější, čím méně kusů se prodalo.

Lego přitom nikde oficiálně nezveřejňuje, kolik krabic kterých stavebnic vyrobí a jak dlouho je má v plánu prodávat, což správné tipování dost ztěžuje. Jak ovšem naznačuje Křeček, mezi fanoušky lega sem tam nějaká informace unikne a podobně jako na akciovém trhu i na legové burze funguje jistá forma insider tradingu. Není Falcon jako Falcon

Nejasné plány dánského výrobce občas dokážou legovým investičním trhem i pořádně zamíchat. Pokud lze nějaké datum označit za legový černý čtvrtek, pak je to 1. říjen 2017. V ten den uvedlo Lego do volného prodeje reedici zmíněné vesmírné lodě Millennium Falcon.

Nová verze se od té první mírně liší a má zhruba o 1,5 tisíce dílků více, její vydání však zastavilo zdánlivě nekonečný cenový růst původního Falconu z roku 2007. Ten se sice i dnes na obchodních serverech nabízí za 160 tisíc korun, často se však prodá za méně. Na rekordních 15 tisíc dolarů, na které podle listu Financial Times dosáhl v roce 2014 při aukci v Las Vegas, se už nejspíš nikdy nevrátí.

Ukazuje se tak, že i stavebnice Lego mají svůj cenový strop. Vyplatí se tudíž vsadit spíše na hračky, které jsou stále v prodeji, a pak doufat, že mezi nimi bude bájný jednorožec, než nakupovat odzkoušenou jistotu s přemrštěnou cenou a věřit, že stále poroste do nekonečných výšin.

Možné je také obchodovat s jednotlivými dílky, například jeden jediný kousek ze zmíněného Falconu někteří prodejci nabízejí i za deset tisíc korun. To je dost nadsazené, prodává se samozřejmě za mnohem méně, 583 korun za jediný tento dílek byl však jeden ze sběratelů na BrickLinku ochoten zaplatit. Podle Jagera se proto část sběratelů specializuje přímo na zhodnocování kostiček. Sám Křeček jezdívá hledat vzácné stavebnice na bleší trhy do Dánska. Tam se mu podařilo najít a za babku koupit nejen originál dřevěné kostky Lego z éry, než dánský výrobce přišel na chuť plastu. Ty dnes mají hodnotu 12 tisíc korun a k vidění jsou v pobočce muzea na Národní třídě. Na trhu ve skandinávské zemi objevil také jednu z prvních plastových stavebnic z konce 50. let.

„Byla v dobrém stavu. Koupil jsem ji za tisíc korun a prodal za 30 tisíc. Procentuálně šlo o nejvyšší zhodnocení, jakého se mi kdy podařilo dosáhnout. V tomto případě je to však čistá náhoda, nikoli investice,“ říká sběratel a přidává pár investičních tipů pro letošní sezonu.

Podle něj má největší šanci na zhodnocení Disney Zámek o čtyřech tisících kostičkách s postavičkou Mickey Mouse či kačera Donalda za deset tisíc korun. Ten by mohl přilákat spíše romantičtěji založené investory. Fanoušky fotbalu by zase mohl uhranout model fotbalového stadionu Manchester United Old Trafford zhruba za sedm tisíc. Nebo spíš obráceně. Ať si fotbalisté raději koupí zámek a obdivovatelé díla Walta Disneyho stadion. Lákadlo otevření, a tedy i znehodnocení investice, by totiž jinak mohlo být příliš silné.

NEJCENNĚJŠÍ STAVEBNICE

Millennium Falcon 

Slavná vesmírná loď z Hvězdných válek z roku 2007 se prodala v aukci za rekordních 15 tisíc dolarů. Další růst hodnoty zastavila před třemi lety reedice, přesto se stále prodává za desítky i sto tisíc korun.

Mr. Gold

Figurku „pana Zlatého“ přibalovalo Lego v roce 2013 náhodně do sáčků s minifigurkami. Rozdalo jich pouhých pět tisíc kusů, není proto divu, že pozlacený panáček je dnes nejhodnotnější figurkou, jejíž cena se pohybuje kolem sta tisíc korun.

Café Corner

Jednoduchá poučka říká, že aby stavebnice rostla na hodnotě, musí být líbivá. U takzvaných modulárních domů, ze kterých lze skládat celé ulice měst, to platí stoprocentně. Nárožní kavárna (Café Corner) je podle serveru BrickLink aktuálně nejpoptávanější stavebnicí, která se obchoduje za několik desítek tisíc korun.

Taj Mahal 

Propracované modely světoznámých budov patří mezi zaručené investiční tipy, nejvyššího zhodnocení však dosáhl Tádž Mahal z roku 2008, který se dnes prodává za několik desítek tisíc. Ovšem pozor, podobně jako u stavebnice Falcon Millennium vydalo Lego před třemi lety reedici.

Exportní složka