Pivo, nebo hokej? Češi mají být hrdí spíš na bitcoin, udáváme světové trendy, říká Kuchař z BTC Prague
Za pár dní vypukne v Praze největší bitcoinový event v Evropě. A není náhodou, že bude právě v Česku. „Myslím si, že to jde ruku v ruce s tím, jak je u nás bitcoin silný a úspěšný,“ říká Martin Kuchař, který stojí za konferencí BTC Prague.
Martin Kuchař | foto Nikola Tesařová Photography
Jeden má rád exaktní vědy, druhý ví, jak se postarat o návštěvníky, aby se cítili dobře a akci si užili. Bratři Martin a Matyáš Kuchařovi společnými silami vybudovali vůbec největší bitcoinovou akci v Evropě – a právě do Prahy se už za pár dní opět sjedou hvězdy BTC scény. „Česko udává světové trendy, jen se o tom moc nemluví,“ říká v rozhovoru pro Hrot devětatřicetiletý Martin Kuchař.
V pořádání bitcoinových eventů nejsou bratři žádnými nováčky. Už od roku 2020 organizují v Ostravě ChainCamp, největší kryptoakci na světě, která neprobíhá v angličtině. Český rybníček jim ale nestačil, brzy totiž začaly chodit nabídky na spolupráci i od zahraničních investorů a firem. A tak nastartovali další akci, tentokrát v Praze a v angličtině – BTC Prague. Letos se bude konat 13. až 15. června a přivítá nejzvučnější jména bitcoin komunity: Michaela Saylora, Adama Backa a Jacka Mallerse.
A proč zrovna Praha? „Podle mého názoru to je hlavní město bitcoinu. Češi navíc na rozdíl od většiny ostatních evropských národů chápou, že bitcoiny jsou svobodné peníze, na které nám nemůže nikdo sáhnout. Proto je největší bitcoinová konference právě tady a ne na Západě,“ tvrdí Kuchař.
Já vydělávám, on utrácí. To znamená, že já mám na starosti rozvoj podnikání a také řeším komunikaci s firmami, které nám zajišťují logisitiku, produkci, techniku a podobně. Brácha má pod palcem všechny speakery a program akce, aby se lidem líbila. Ale všechno spolu konzultujeme. Není to ale tak, že bychom měli úplně striktně rozdělené role.
Klape vám spolupráce?
Ano, je výhodou, že jsme rodina, takže si stoprocentně důvěřujeme. Každý jsme sice jiný, ale to je dobře, protože se navzájem doplňujeme.
Jak vznikl nápad rozjet v Česku bitcoinovou konferenci?
Do světa bitcoinu jsme s bráchou vstoupili v roce 2017. O dva roky později jsme začali přemýšlet o tom, že bychom chtěli dělat něco víc, než ho jen kupovat, držet a zkoušet tradovat. Vzhledem k tomu, že jsme vždy rádi organizovali různé události – ať už party nebo třeba sportovní akce –, jsme si řekli, že by bylo fajn uspořádat nějakou bitcoinovou konferenci, kam by přišli lidé, kteří bitcoinu rozumí více než my, aby se mohla komunita rozrůst.
Udělali jsme si krátký průzkum a zjistili, že v Česku zatím nic takového neexistuje. Tak jsme si řekli, že to zkusíme. V té době jsem dělal v e-commerce jako business development manager, takže jsem objížděl hodně velkých akcí. Znal jsem proto množství organizátorů eventů – a tak i viděl trochu pod pokličku toho, co to obnáší takovou událost pořádat. My si řekli, že by to měla být taková pohodová a uvolněná konference, která bude zdarma – a tak se zrodil ostravský ChainCamp.
K jeho startu jsme si jako termín vybrali jaro 2020, bohužel tehdy vypukla pandemie koronaviru a bylo zakázané úplně všechno. Nakonec jsme akci přesunuli na podzim a trefili se zrovna do období, kdy nastalo uvolnění restrikcí. Přesto to byl punk – přece jen to byla doba, kdy vláda vyhlašovala nová opatření ze dne na den. Ale riskli jsme to, neměli jsme co ztratit. A přišlo 450 lidí, byl to obrovský úspěch. V roce 2021 už nás bylo 950, o rok později pak dva tisíce.
Tohle je tedy ostravský ChainCamp. Co pražský BTC Prague, proč jste se rozhodli pořádat další event?
V roce 2022 někdo řekl, jestli jsme si všimli toho, že jsme největší neanglicky mluvící konference o bitcoinu na světě. O tom nás vlastně předtím nikdy nenapadlo přemýšlet. Každopádně se nám začaly ozývat různí zahraniční investoři i firmy s tím, že mají zájem k nám přijet a přednášet. To by ovšem bylo v angličtině.
Takže nejen že bychom na ChainCampu museli vypustit češtinu, ale také se přesunout do Prahy, abychom byli letecky dostupnější. To by zabilo vibe té akce, celý její koncept – že jde o neformální akci hlavně pro českou a slovenskou komunitu. Tak jsme si řekli, že uspořádáme další event. A loni skutečně proběhl první ročník BTC Prague.
Jak hodnotíte jeho premiéru?
Podle nás to byl mimořádný úspěch. Ani jsme nepředpokládali, že všechno proběhne tak hladce. Též jsme vůbec nečekali tolik pozitivních ohlasů od speakerů, partnerů, návštěvníků i BTC komunity. Podařilo se nám splnit náš cíl, že chceme být největší bitcoinovou konferencí v Evropě. A tou jsme s obřím náskokem – známý je i event v Amsterdamu, my jsme ale byli třikrát větší. Však dorazilo 6500 návštěvníků z celého světa.
Jsme také rádi, že i když je BTC Prague velká akce, tak se nám do ní podařilo přenést energii z ChainCampu. A ačkoliv bylo dodržování programu velmi striktní, tak tam stále panovala pohoda.
ChainCamp je tedy v češtině, BTC Prague v angličtině. V čem se ještě liší?
ChainCamp je mnohem méně formální. Nemáme žádné VIP zóny, naším cílem je, aby se tam každý mohl potkat s každým, třeba i u piva na afterparty. BTC Prague má čtyři stage, musí zvládnout přivítat tisíce návštěvníků. Připomíná trochu hudební festival – takže je třeba myslet na chill out zóny, dostatek jídla i pití, zábavu. To v Ostravě tolik řešit nemusíme, protože je to spíše komunitní akce.
Hlavní město bitcoinu
Jak je možné, že největší bitcoinová konference je u nás a ne na Západě, třeba ve zmíněném Amsterdamu?
Myslím si, že to jde ruku v ruce s tím, jak je u nás bitcoin silný a úspěšný. My jsme dlouze přemýšleli, proč tomu tak je. Už v 15. století Češi bojovali za svobodu a ukazovali ostatním zemím, že jsme suverénní národ – i když malý. Ale vzhledem k tomu, že jsme uprostřed Evropy, jsme vždy stáli mezi zájmy Západu a Východu. A to se nám nelíbilo. Ukazují to husitské bouře, defenestrace a třicetiletá válka, legionáři a první světová válka, Sudety a okupace nacistickým Německem, rok 1968 a sovětská invaze.
Češi se díky těmto událostem rozhodli vždy stát na straně svobody, navíc se naučili řešit problémy po svém – ne nadarmo existuje pořekadlo „zlaté české ručičky“. I proto pochází právě z Česka první hardwarová peněženka, první bitcoinový automat, mnoho standardů i postupů a vůbec inovací.
S tím jde ruku v ruce i velmi silná komunita. My Češi jsme do bitcoinu ponoření. Nekloužeme jenom po povrchu – nechceme pouze nakoupit, počkat na zhodnocení, prodat. Na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí chápeme, že bitcoin rovná se svobodné peníze, na které nám nemůže nikdo sáhnout. Proto je největší bitcoinová konference v Praze a ne v Amsterdamu.
Takže podle vás je Česko centrem bitcoinové scény?
Podle mého názoru je Praha hlavním městem bitcoinu. Češi ale stále neví, že na to můžou být hrdí. Ne na pivo nebo na hokej, ale právě na bitcoin. Právě Česko udává světové trendy, jen se o tom moc nemluví. Což je škoda, neboť právě bitcoin zde už nyní tvoří tisícovky pracovních míst a může v budoucnu tvořit významnou oporu celé ekonomiky.
Jaký je ale obecně přístup Čechů k bitcoinu? Máme tu sice nějaký počet lidí, kteří bitcoiny vlastní. Ale různí ekonomové často říkají, že bitcoin a kryptoměny nejsou bezpečnými aktivy – a není proto moudré do nich investovat. Pozorujete v tomto ohledu nějakou edukační činnost?
Jsem rád, že se na to ptáte. Bitcoin je nebezpečným aktivem pouze v případě, že mu člověk nerozumí. Když nechápe rozdíl mezi fyzickým a digitálním zlatem nebo se nedokáže ani pohybovat v oblasti akciových trhů, tak se samozřejmě může spálit. Pokud někdo klikne na reklamu, která nabízí stoprocentní zhodnocení týdně, tak je to špatně, nicméně problém není v bitcoinu, ale v chybějícím finančním vzdělání lidí a v chamtivosti některých z nich. Proto budou tyto podvody dál existovat, to se nedá nic dělat. A je škoda, že to vrhá špatné světlo na celé odvětví, které za to samo o sobě nemůže.
Je prazvláštní, že české školství nedává dětem a mladistvým vzdělání o tom, co jsou peníze, jak fungují, jaká je jejich role, jak k nim přistupovat. Přitom je to věc, která naše životy ovlivňuje zásadním způsobem. Bohužel tady tato edukace ale neexistuje, proto jsou podvodníci stále úspěšní – a proto tu běží diskuze o tom, jestli bitcoin je, nebo není bezpečný.
A je bitcoin bezpečný?
Ano, bitcoin je velmi bezpečná technologie i aktivum. Pravda, akcie jsou ještě o řád bezpečnější, protože se kupují u brokera a musejí být zajištěné. Ale co se týče kryptoměn obecně, tak nic není jistějšího než bitcoin. Altcoiny nabízí navíc jen zvýšenou míru rizika za pramalou míru potenciálního zhodnocení navíc.
Jste tedy takzvaný bitcoin maximalista?
Absolutně. Hledal jsem nástroj, který bude řešit moje životní problémy. A žádný jiný projekt mi nevychází lépe než bitcoin. Dává mi nejlepší a nejrobustnější odpovědi na to, co mě trápí. Každopádně je možné, že někdy v budoucnu přijde něco lepšího než bitcoin. Rád si o tom pak poslechnu a třeba změním názor. Ale zatím se tak nestalo.
Jaké životní problémy máte na mysli?
Třeba to, jak spořit peníze. Důchodový systém z mého pohledu nefunguje, státu v tomto ohledu nevěřím. V tomto případě mi ho tak supluje bitcoin. Zároveň je tato kryptoměna dobrá pro velké zahraniční platby. Poplatky u bank jsou naprosto nesmyslné, ty vysoké transakce navíc můžou kdykoliv odmítnout a ani nemusí uvést důvod, proč tak učinily.
Ve světě je pak bitcoi velmi užitečný v rozvojových zemích. V Česku není problém si otevřít bankovní účet, třeba v Afghánistánu ho ale ženy mít nesmí. Tak pro platby používají bitcoin. Tálibán to nevidí a nemůže je za to stíhat.
Jaká jsou teď témata, které rezonují v BTC komunitě?
Asi nejvíc se teď mluví o škálovatelnosti bitcoinu a jeho růstu do budoucna. BTC je teď něco jako byl internet v 90. letech. Velmi mladá technologie, která už je robustní a rozšířená, ale stavba a vznik dalších a nových funkcí nás teprve čeká. Ještě nejsme ve fázi, kdy by na bázi bitcoinu mohly vznikat nové služby, není také běžné, aby si ho lidé mohli jednoduše posílat. Tato kryptoměna navíc není připravená na to, aby do ní mohly vstoupit vyšší stovky milionů nebo dokonce miliardy lidí. Takže teď diskutujeme o tom, jak udělat, aby byl bitcoin co nejvíce uživatelsky přívětivý – ale tak, aby to neohrozilo základy, na kterých stojí.
Také se hodně mluví o bitcoinových ETF (burzovně obchodovaných fondech – pozn. red.), což je velmi kontroverzní téma. Bitcoin má být svobodná, decentralizovaná technologie, kterou nemají ovládat velké instituce jako jsou banky. Na druhou stranu toto opatření dalo bitcoinu obrovskou kredibilitu.
Jak nahlížíte na různé pokusy o regulaci bitcoinu a jeho zdaňování?
Obecně nejsem fanda regulací a zdaňování. Myslím, že žijeme ve světě, který už je absurdně přeregulován. Paradoxně důvod, proč se bitcoinu tak daří, je, že jsou už lidé z této reality otrávení. Ukazuje to na naprosté nepochopení a odtržení vládnoucích elit od běžných občanů.
Nějaká míra regulace je ale samozřejmě potřebná. Třeba MiCA (evropské Nařízení o trzích s kryptoaktivy – pozn. red.) je fajn, protože jsme doteď ve světě kryptoměn žili v takovém legislativním vzduchoprázdnu. Každá země na ně nahlížela tak nějak po svém, což byl docela punk.
A i když nejsou některé dnešní zákony dokonalé nebo správné, tak je dobře, že reagují na některé současné problémy. V tomhle ohledu je vlastně Česko poměrně pokrokové. Jestli to dobře dopadne, tak bychom příští rok mohli mít uzákoněný časový test na držení kryptoaktiv podobně, jako je tomu u akcií.
Především Michael Saylor. Jeho společnost MicroStrategy aktuálně drží přes 200 tisíc bitcoinů, tedy asi jedno procento celé aktuální emise. Takže brzy bude tento pán nejbohatším člověkem na světě. Dále přijede například zakladatel Blockstreamu Adam Back, který měl tu čest si dopisovat se zakladatelem bitcoinu Satoshim Nakamotem a nepřímo napomohl tomu, aby bitcoin vůbec vznikl. A také dorazí Jack Mallers, mladý kluk a zakladatel společnosti Strike.
Z českého prostředí bude na místě například ekonom Lukáš Kovanda nebo expert na kryptoměny Dominik Stroukal. Celkem budeme mít 170 speakerů.
Loni jste pro server CzechCrunch uvedl, že byste byl rád, kdyby letos přijel i zakladatel Twitteru Jack Dorsey. Dorazí nakonec?
Neříkám ani ano, ani ne.
Takže je to překvapení?
Ano, ale je to překvapení i pro nás. Nemáme to totiž ještě ani potvrzené, ani vyvrácené. Pan Dorsey je časově velmi vytížen. Ale budu samozřejmě velmi rád, pokud zvládne dorazit.
Jak tyto hvězdy lákáte?
Samozřejmě se to liší případ od případu. Vždycky se ale s nimi chceme potkat osobně, abychom se poznali a zjistili, jestli si rozumíme a zda bychom chtěli spolupracovat. Proto s bráchou dost cestujeme. Pro Michaela Saylora jsme letěli do USA na jednu konferenci, kde bylo pár lidí, kteří nás s ním mohli představit. A takhle to klaplo – vyměnili jsme si vizitky, pochopil, že nejsme shitcoineři (lidé, kteří tvoří nebo nakupují alternativní kryptoměny, v podstatě jakékoliv kromě bitcoinu – pozn. red.) a že by mu naše akce mohla dávat smysl. Takže ve zkratce: lítáme po světě a potkáváme se se všemožnými hvězdami kryptosvěta.
Co jim za to dáváte?
Pro ně je to především dobré PR. My jim samozřejmě pomůžeme s náklady a ubytováním, finanční odměnu ale obvykle neřešíme. Bitcoin komunita si chce navzájem pomáhat.
Základ tvoří šest lidí, kteří na akci pracují celý rok v režimu full time. A k tomu máme desítky různých subdodavatelů. V den akce nás tam pracuje asi 250. Většina lidí si neumí představit, co to znamená udělat takový event, a myslí si, že na tom zázračně bohatneme. Neuvědomují si, kolik stojí uživit celý tento tým a pokrýt obrovské náklady na pronájem, elektřinu, marketing, cestování. Je to byznys jako každý jiný, ale jeho výsledky jsou vidět jen jednou za rok.
Martin Kuchař (39)
• Jako mladý hodně cestoval, ještě před revolucí žil v Moskvě, pak 6 let ve Finsku, kde navštěvoval i základní školu.
• Vždy se zajímal o digitální technologie a počítače, jak fungují a jak se co s čím propojuje. V raných dobách internetu proto pomáhal v Ostravě budovat a šířit optické kabely.
• V roce 2017 se pustil jak do těžby bitcoinu, tak do objevování širších souvislostí, jako je svoboda a ochrana osobních dat v internetovém prostředí.
• S bratrem Matyášem založili konference ChainCamp a BTC Prague.
• Ve volném čase se věnuje své rodině, rád pracuje na zahradě a tráví čas v přírodě mimo digitální svět. Když zbyde čas, rád si zajde zaplavat nebo se jen tak projít do lesa.
