Nebyl příliš vidět a českému publiku je prakticky neznámý. Přesto byl Jozef Oravkin důležitou částí duše přední tuzemské investiční skupiny Penta Investments, kterou si většina lidí spojí zejména s Čechem Markem Dospivou, Slovákem Jaroslavem Haščákem, firmami Fortuna a Dr. Max, ale také třeba s kauzou Gorila a trestním stíháním Haščáka na Slovensku. Ale Penta není pouze jejich příběh.

Za bezmála třicet let své historie totiž vychovala a následně do světa vypustila řadu významných investorů. Ti v Pentě vydělali mnohdy opravdu velké peníze a následně je překlopili do dalších neméně zajímavých byznysových příběhů.

To od letošního jara platí i u Oravkina. Jeden z pěti původních zakladatelů Penty byl do konce loňského roku třetím největším spolumajitelem skupiny s podílem na fondu kolem osmi procent. Loni však oznámil, že jeho působení v Pentě po dlouhých 27 letech končí.

Z původní pětice zakladatelů tak v Pentě zůstává už jenom Marek Dospiva. Loni se totiž formálně z Penty stáhl také Jaroslav Haščák, který svou pozici převedl na rodinný trust. Už v roce 2013 skupinu opustil Martin Kúšik a na konci devadesátých let Juraj Herko.

Odchod Oravkina je podle všeho dobrovolný a přátelský.

Nový realitní hráč

„Za dobu působení v Pentě jsem byl u řady úspěšných projektů a splnil si víc podnikatelských ambicí a cílů. Ve spolupráci s ostatními partnery jsem za 27 let vybudoval nadnárodní skupinu, avšak po zralé úvaze jsem dospěl k rozhodnutí, že v další kariéře se chci věnovat už jen svým byznysovým aktivitám,“ uvedl pro Hrot ke svému loňskému rozhodnutí Oravkin, který v posledních letech s rozhovory do médií dost šetřil.

Ačkoli se na trhu chvíli spekulovalo o jeho zdravotních problémech či úplné ztrátě byznysové motivace, současné dění naznačuje, že Oravkin se na pracovní odpočinek nechystá. Za odchodem byla spíše určitá únava z dlouholetého byznysového svazku a touha dělat si byznys po svém a vlastním tempem. Penta působí více jako developer, který své projekty brzy prodává investorům, Oravkin cílí na nemovitostní portfolio, které chce držet dlouhodobě.

Před několika týdny oficiálně založil novou slovenskou investiční skupinu Alto Real Estate, odchází za ním nemalá část bratislavského realitního týmu Penty a firma zároveň ladí první velké nemovitostní investice.

„Společnost bude fungovat pod značkou Alto Real Estate a chceme z ní vybudovat jednoho z lídrů v realitním developmentu a investování,“ říká k tomu Oravkin, který má v rámci vyrovnání od Penty odkoupit i některé významné realitní projekty na Slovensku. Zároveň se údajně jedná i o tom, že část finančních prostředků si nadále ponechá ve fondu Penty a část si nechá vyplatit. Hodnotu svého majetku Oravkin komentovat nechce, ale spekuluje se o sumě přes 300 milionů eur, tedy kolem osmi miliard korun. Oravkinovi nahrává, že vyrovnání vychází z ocenění skupiny ke konci loňského roku. A podle předběžných informací byl rok 2021 pro Pentu rekordní.

Stejně tak Oravkin ani zástupci Penty nechtějí komentovat, které projekty u Oravkina ve výsledku skončí. Ale podle všeho to budou ty, které jeho tým řídil už v rámci Penty a které by skupina v budoucnu – jak je jejím zvykem – zřejmě stejně prodala.

Nejčastěji se zmiňuje například bratislavský kancelářský komplex Sky Park, který skupina dostavěla v roce 2020. Jde o budovu s kancelářskými plochami 31 tisíc metrů čtverečních a sedmi tisíci metry čtverečními pro obchody. V tomto projektu se počítá ještě s druhou etapou výstavby sousední Sky Park Tower z dílny studia Zaha Hadid Architects. Stavět se má začít letos.

Spekulace, že právě Sky Park bude jádrem Oravkinovy budoucí realitní skupiny, umocňuje fakt, že firma Alto Real Estate se původně jmenovala Sky Development.

Oravkin s sebou bere také část svého bratislavského realitního týmu Penty, údajně kolem dvaceti lidí. A to prý po přátelské dohodě s Dospivou a spol. Stejně tak chce s Pentou v budoucnu spíš spolupracovat než si přímo konkurovat.

„Stejně jako byl korektní můj odchod ze skupiny Penta, budou rovněž férově nastavené i moje budoucí vztahy se skupinou a její developerskou společností Penta Real Estate. Jestli v budoucnosti budeme hledat pro naše projekty partnera, Penta Real Estate bude pro nás první volbou,“ říká k tomu třiapadesátiletý finančník, který stál za vstupem Penty do realitního byznysu v roce 2005.

Zároveň jako dlouholetý šéf investiční komise, vrcholného orgánu Penty, který schvaluje investice a nákupy firem, vždy platil za nepříjemného soupeře příchozích investičních manažerů, kteří se snažili své projekty protlačit u majitelů. Svými rýpavými dotazy dokázal rozhodit i takové investiční veličiny, jako byli tehdejší investiční ředitelé Martin Štefunko, Zdeněk Kubát či Jozef Janov.

Historicky nebyl nadšený z Fortuny, brzdil nápady na expanzi na Ukrajinu, do Ruska či Číny, což se zejména ve světle dnešních událostí jeví jako opodstatněná obezřetnost. Byl v tom dobrém slova smyslu „brzdou“ skupiny, a přirozeně tak vyvažoval impulzivní střelce typu Marka Dospivy.

Distingovaný bankéř

„Je původem investiční bankéř a bylo to znát. Velmi strukturovaný, analytický a vždy skvěle připravený. Jeho styl mi vyhovoval a vždy se mi s ním skvěle spolupracovalo,“ vzpomíná Jozef Janov, někdejší investiční ředitel Penty, dnes šéf a spolumajitel skupiny Hartenberg Capital.

Ve stejném duchu se přidává i František Tregler, dlouholetý ředitel risk managementu Penty, který byl Oravkinovým přímým podřízeným. „Dovedli jsme mít jiný názor, ale vždycky byl korektní a klidný. Distingovaný investiční bankéř, který začínal den s Wall Street Journalem. Hodně jsem se od něj naučil,“ říká také Tregler, jenž dnes působí v rámci vlastní investičně-poradenské společnosti FMA Partners.

Rodák z horské vesnice Heľpa studoval stejně jako jeho soukmenovci z Penty moskevský Státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO). Byl o rok výš než Dospiva s Haščákem, už tehdy se však spřátelili. Zatímco Dospiva s Haščákem posléze navázali studiem v Číně, Oravkin zamířil na jih – do Teheránu, kde studoval perštinu.

Ačkoli byl se svými spolužáky z moskevského MGIMO v kontaktu, první pracovní zkušenosti sbíral po vlastní linii. V Teheránu pracoval například pro Škodu Export a poté vyrazil do světa velkého byznysu v USA, kde si vyzkoušel práci pro přední investiční banku Merrill Lynch. Po návratu na Slovensko usedl do čela významné finanční instituce VÚB Invest, což ho kolem roku 1996 přivedlo zpět k jeho moskevským spolužákům a do nově se formující skupiny Penta.

Profimedia.cz

V USA zároveň získal diplom CFA, což je prestižní titul pro finanční manažery. Zhlédl se ve světě velkých investičních bank a právě tam nasál svůj konzervativní a čistě finanční pohled na byznys, který následně uplatňoval i v diskusích se svými mnohdy divočejšími kolegy v Pentě.

Ostatně tomu odpovídají i projekty, za kterými Oravkin stál. Jednalo se zejména o nemovitosti a banky. „Výsledky a projekty ukazují, že šlo o velmi úspěšný příběh. Inicioval jsem v rámci skupiny Penta vstup na realitní trh, přičemž od roku 2005 až do roku 2020 jsem jako managing partner spolu s kolegy vybudoval z Penta Real Estate jednoho z lídrů na slovenském a českém trhu. Stál jsem za projektem Privatbanky, která je lídrem v privátním bankovnictví a díky které se podařilo financovat růst skupiny,“ hodnotí své letité působení v Pentě Oravkin.

Byl také u některých slovenských průmyslových projektů, řídil například složitou restrukturalizaci bývalého státního podniku ZSNP, ze kterého vzešel významný producent hliníku Slovalco. Toho Penta vlastní dodnes. Ale režíroval rovněž, nakonec neúspěšný, nákup bratislavského letiště, kde Penta vytvořila alianci s letištěm ve Vídni. Zhruba před deseti lety byla privatizace na poslední chvíli zastavena. I kvůli gradující kauze Gorila, která byla a vlastně dodnes je pro slovenské plány Penty noční můrou.

Povahově měl Oravkin nejblíže k chladnému stratégovi Jaroslavu Haščákovi, naopak dál si byli s Markem Dospivou. Ten od něj navíc už dříve úplně převzal developerské projekty Penty v Česku, kterým se dodnes intenzivně věnuje.

Od Sportisima po slovenské farmy

Kromě Oravkina skupinu Penta opouští také další společník Eduard Maták, který měl na starosti zejména zdravotnické firmy. Jde o největší personální změnu od roku 2013, kdy skupinu opustila jedna z jejích hlavních tváří a další otec zakladatel Martin Kúšik.

I tehdy se hovořilo o přátelském rozchodu a vzájemné dohodě. Avšak pravdou zároveň bylo, že to mezi pražskými partnery Penty – Martinem Kúšikem a Markem Dospivou – už pár let docela jiskřilo. Kúšik, původem právník, se chtěl také vymanit z rytmu Penty a postavit se na vlastní nohy. V jeho případě šlo o těžkotonážní odchod, neboť Penta musela vyplatit přes 400 milionů eur, tedy kolem jedenácti miliard korun. Kúšika vyplácela několik let a na rozdíl od Oravkina mu na odchod nenadělila žádné projekty, ale pouze cash. Uvážlivý a filozoficky zaměřený investor krátce po odchodu z Penty založil family office Odyssey 44 a rozjel vlastní byznysové tažení. Spojil se například s dlouholetým šéfem Dr. Maxe Pavlem Vajskebrem a společně vstoupili do předního tuzemského řetězce se sportovním zbožím Sportisimo.

O několik let dříve z Penty odešel další dlouholetý partner Jozef Špirko. Ten si do začátku odnesl z Penty několik menších firem a dnes kontroluje skupinu Aspin, která je rozkročená od zemědělských farem na Slovensku, potravinářství, strojírenství až po textilní výrobu, když vlastní prodejní síť s obleky Ozeta. Před časem se o něm dokonce spekulovalo jako o možném zájemci o zkrachovalou českou oděvní značku Pietro Filipi. Jeho firmy ročně utrží přes padesát milionů eur.

Ale nejen spolumajitelé si z Penty odnesli do nových začátků stovky milionů korun. Skupina byla ve své nejslavnější éře štědrá i ke klíčovým investičním ředitelům, kteří projekty do Penty přinášeli a také je následně řídili.

Například uznávaný investor Martin Štefunko, který řídil třeba vodárenský projekt SMVAK, Fortunu či Dr. Maxe, si z Penty podle neoficiálních informací odnesl přes 700 milionů korun. Následně ještě zazářil ve službách Petra Kell­nera, pro kterého řídil úspěšný vstup do evropských telekomunikací. Dnes se drží v ústraní a investuje na kapitálových trzích.

Další slovenský investiční talent Jozef Janov, který je podepsán zejména pod Žabkou a Fortunou, se zase po odchodu z Penty v roce 2013 spojil s Andrejem Babišem, když s ním založil investiční skupinu Hartenberg Capital. Do začátku si z Penty údajně odnesl kolem půl miliardy korun. V rámci Hartenbergu například vybudoval druhého největšího hráče v oblasti reprodukční medicíny v Evropě, když skoupil kliniky v řadě evropských zemí.

Když před třemi lety skončil v Pentě byznysový matador Zdeněk Kubát, investiční ředitel pražské kanceláře, byl to symbolický konec éry výrazných investičních ředitelů v Pentě. Také on si údajně odnesl několik set milionů korun, které aktuálně hojně investuje v milovaném horském městečku Josefův Důl. Od té doby se ale skupina, stejně jako celý trh, změnila.

Z agilního private equity hráče se stal vesměs konzervativní holding několika velkých mezinárodních firem a velký developer. Prostor pro investiční a akvizičně laděné mozky v jejích službách pomalu vymizel. Zřejmě to bude znamenat také konec inkubátoru nových miliardářů v lůně česko-slovenské investiční skupiny.