Partyzán vypráví: Naučil jsem se zabíjet ruské okupanty
Z osmadvacetiletého prodejce náhradních automobilových dílů se dočasně stal zabiják, který likvidoval v Chersonu ruské okupanty. Jedna z podob války, jež změnila život milionům obyvatel Ukrajiny.
redaktor
Vladyslav Nedostup si ještě před rokem nedokázal představit, že se stane zabijákem ruských vojáků. V ukrajinském Chersonu prodával náhradní automobilové díly a žil jako stovky milionů Evropanů obyčejný, ale šťastný život.
Rozhodnutí ruského diktátora Vladimira Putina, který 24. února začal útok s cílem nezávislý stát zlikvidovat, změnilo zásadně osud osmadvacetiletého mladého muže, stejně jako dalších 44 milionů Ukrajinců. Stažení ruských vojáků z přístavu na Dněpru na druhou stranu řeky znamenalo po osmi měsících okupace konec nejhorší noční můry. Toto období obyvatele města navždy změnilo.
Absolvent sociologie Nedostup v tomto období zabil pět ruských vojáků. „Kdyby mi před rokem někdo řekl, že se stanu partyzánem nebo někoho zabiju, vysmál bych se mu,“ svěřil se pro Rádio Svobodná Evropa. Bez vojenských zkušeností se zapojil do odbojové činnosti proti okupantům.
Ještě na začátku války se stačil se svým otcem přihlásit k územnímu obrannému útvaru, kde dostal kalašnikov a čtyři zásobníky. Ruský postup byl ale v prvních dnech přepadení země rychlý a vojáci obsadili přístavní aglomeraci. Místní obránci neměli šanci.
Velitelé útvaru byli vyslýcháni a vězněni, ostatní se stáhli do ilegality nebo odešli severně na frontu. Okupanti všude vyvěsili ruské vlajky, zavedli rubl, a v září dokonce celou oblast formálně připojili k Rusku. Ve městě také vybudovali mučírny i pro civilisty, kteří nesouhlasili s okupací.
Videa o zabíjení
Nedostup chtěl zůstat ve městě a sbírat informace pro ukrajinskou armádu. Po zveřejnění ruských zvěrstev v Buči, zničení Mariupolu a oceláren Azovstal toužil udělat víc. Poslední kapkou byla vražda ženy Valerie Hlodanové s její malou dcerou a matkou ruskou raketou v jejich bytě v Oděse. Znal ji jako spolužačku ze školy a rozhodl se pro pomstu.
Na YouTube si vyhledával videa o zabíjení. O několik dní později podřízl nožem hrdlo neznámému ruskému vojákovi, když vycházel z baru. „Nic jsem necítil, jen strach a absurditu toho všeho,“ přiblížil své pocity. Po svém činu se vrátil do svého bytu, dal si dlouhou sprchu a díval se na americký komediální seriál The Office (Kancl).
Mladý vystudovaný sociolog přiznal, že mnoho obyvatel města, kteří zůstali, nějakým způsobem s Rusy spolupracovalo. Okupanti naopak odpůrce vyhledávali, zavírali a mučili. Nedostup věděl, že jej vojáci hledají, a proto se skrýval. Měnil byty, kontakty s přáteli omezil na minimum. „Pochopil jsem, že spravedlnost vyžaduje, abych jednal,“ vysvětlil, proč se rozhodl zabíjet ruské vetřelce dál.
V červnu si vyhlédl dvojici ruských vojáků, kteří místo hlídkování na ulici pravidelně kouřili ve vnitrobloku domu, kde bydlel. Rozhodl se je zabít na vlastní pěst, bez rozkazů „shora“. Podle instrukcí měl dbát především o svou bezpečnost. Oba zastřelil zbraní, kterou dostal na začátku války. Jeho činy jsou legální, protože Ukrajina přijala v březnu zákon, jenž umožňuje civilistům zabíjet ruské okupanty na svém území.
Výčitky svědomí nemá
Další dva vojáky zabil v září, když začala ukrajinská protiofenziva u Charkova. V té době už měl přesně zmapováno chování ruských okupantů. „V určité chvíli jsem zjistil, kdo kam chodí, kde pije, a začal jsem poznávat jejich tváře,“ dodal. Společně se známým zabili vojáky nožem, když vycházeli z karaoke baru v odlehlé čtvrti města. Sebrali jim doklady a těla hodili do kanalizace.
Výčitky svědomí nebo noční můry po těchto činech neměl. Po osvobození se stal řadovým členem ukrajinské armády a spolupracuje s ukrajinskou kontrarozvědkou SBU, která odhaluje kolaboranty. Pomáhá s identifikací těchto zrádců. Jeho přítelkyně Anastasia Burlaková byla šokovaná, když se po skončení okupace dozvěděla, že zabil ruské vojáky. Považuje jej za hrdinu.
Na odboji se podílel i Nedostupův kamarád Mychajlo, který během okupace pracoval jako taxikář. Sbíral informace o Rusech a předával je podzemním odbojářům. Poskytování souřadnic ruských nepřátel několikrát pomohlo dělostřeleckému systému HIMARS přesně zasáhnout okupanty. V jednom případě byl cíl zničen už dvacet minut poté, co informace o poloze předal.
Ruští vojáci byli podle něj obětí kremelské propagandy a měli vymyté mozky. „Nelíbí se mi fráze ‚dobrý Rus je mrtvý Rus‘,“ vysvětlil. Na válce ani na smrti nevidí nic pozitivního. „Válka je ve skutečnosti idiotská a nesmyslná, zvláště v 21. století,“ dodal. Nyní v Chersonu i po odchodu ruských jednotek opět umírají lidé kvůli ruskému ostřelování z druhé strany Dněpru.