Severoirský protokol vznikl jako reflektování nejvyšší priority, jíž bylo velkopáteční ujednání mezi Irskem a Británií, které v roce 1998 ukončilo vleklý občanský konfl ikt v Severním Irsku. I po brexitu tak měla zůstat volná hranice mezi Irskou republikou jako členem EU a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království, jež z Unie vystoupilo.

To, co bylo jednoduché před brexitem, se zkomplikovalo, neboť EU vyžaduje kontrolu některých druhů zvenčí dováženého zboží, například mléka či vajec. Ale takový import chlazeného masa nebo čerstvých klobás je ze zemí mimo EU přímo zakázán a je míněn velice vážně (fytosanitární předpisy ale bývají tvrdé i mimo Evropu). Tedy v případě Británie existuje výjimka z pravidla, která měla vypršet už 30. června, ale byla prodloužena do 30. září.

Už ani jediná klobása

Pokud nedojde k dalšímu prodloužení, tak by po tomto termínu už neměla v souladu s pravidly jednotného trhu do Severního Irska proniknout ani jediná chlazená vepřová půlka, o klobáskách ani nemluvě.

Zatímco Britové požadují znovuotevření protokolu, protože prý nefunguje, a chtěli by nahradit unijní kontrolory vlastními úředníky, nejen EU, ale i vláda v irském Dublinu to odmítají. Komise se nechala slyšet, že je sice připravena k hledání kreativních řešení, ale o narušení integrity vnitřního trhu nechce slyšet a protokol nechce otevírat. Případné jednostranné akty z britské strany by považovala za porušení mezinárodního práva a mohla by uvalit na Spojené království vysoké sankce v podobě cel.

Prodloužení výjimky?

Vláda Jejího Veličenstva tvrdí, že v případě potřeby využije ustanovení článku 16 dohody, podle níž je možné pozastavit kteroukoli část ujednání, pokud si to vyžádají vážné ekonomické, sociální nebo ekologické důvody. Paragraf 16 už chtěla na jaře využít Unie, aby zabránila vývozu vakcín proti covidu, a po vlně sžíravé kritiky od nápadu upustila.

Dodržování evropských standardů, řešení sporů u Evropského soudního dvora, ale především posun hranice, která je z papírového hlediska mezi dvěma částmi Spojeného království, aby nemusela být na irské pevnině… Tak to Londýn dojednal a parlament schválil. To, že jej podmínky od začátku hnětou, je pravda. Jenže pacta sunt servanda, a kdo dohody porušuje, sotva je uzavřel, není důvěryhodný partner pro nikoho. Takže co bude? Tipnul bych to na další prodloužení výjimky za 30. září.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.