Paušální daň znamená méně papírování a více času na samotnou práci. Ale ne pro každého je výhodná
Shutterstock.com
Podnikání
Paušální daň ušetří OSVČ i 80 tisíc ročně, na přihlášku jsou už jen dva týdny. Komu se paušál vyplatí?
Nad výhodami a nevýhodami stále ještě relativně nového režimu podnikání se v analýze zamýšlí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), resp. živnostníci, jejichž příjmy v roce 2024 nepřesáhly dva miliony korun, se pro rok 2025 mohou přihlásit do systému paušální daně. Období pro toto přihlášení končí v pátek 10. 1. 2025. Je to opravdu šibeniční termín. Po tomto datu se už totiž nebude možné pro rok 2025 do systému paušální daně přihlásit. Možné to tedy bude zase až za rok.
Paušální daň spočívá v tom, že daná OSVČ platí každý měsíc jen jeden paušální poplatek, ve kterém je započtena platba zdravotního pojistného, sociálního pojistného a daně z příjmu. To znamená méně „papírování“, protože OSVČ už bude komunikovat jen s jedním úřadem, „finančákem“, a nikoli se třemi, a také nebude muset vyplňovat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.
Paušální daň se vyplatí pouze některým OSVČ. Vždyť letos ji v Česku využívá zhruba 125 tisíc osob samostatně výdělečně činných, tedy necelých jedenáct procent z nich. Vzhledem k tomu, že režim paušální daně je využitelný už několikátým rokem, je zjevné, že se vyplatí jen omezenému vzorku OSVČ.
Komu se režim paušální daně vyplatí? Záleží na více faktorech. V příjmovém pásmu do jednoho milionu mohou relativně velké úspory docílit využitím paušální daně bezdětní OSVČ se 40procentním výdajovým paušálem a s příjmem těsně pod milion korun. Ti ušetří takřka 80 tisíc korun ročně.
Paušální daň se nevyplatí řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál.
Zato se paušální daň prakticky nikdy nevyplatí OSVČ s 80procentním výdajovým paušálem. U OSVČ s 60procentním paušálem záleží na počtu dětí a dalších slevách. A také třeba na tom, zda si chtějí brát hypotéku. Čím více dětí nebo možností čerpat jiné slevy, tím méně je paušální režim zajímavý. Protože „maže“ výhodu uplatnění slev. Stejně tak komplikuje situaci při žádosti o hypotéku.
V příjmovém pásmu od jednoho do dvou milionů vydělají na paušální dani zase zejména bezdětné OSVČ. Lidé s 60procentním výdajovým paušálem nejvíce ušetří při příjmu těsně pod 1,5 milionu korun, ti se 40procentním paušálem při příjmu těsně pod dva miliony. Lidem s 80procentním paušálem a dětmi se paušální režim opět prakticky nikdy nevyplatí.
Paušální daň se tedy například nevyplatí řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál. Z těch živnostníků, kteří uplatňují šedesátiprocentní výdajový paušál, se paušální daň vyplatí hlavně těm s vyššími příjmy, kteří zároveň nemají děti ani manželku.
Poplatník, který se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, ovšem ztrácí možnost například uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manžela či manželku či slevu na invaliditu. Nemůže také uplatnit úroky z hypoték nebo příspěvky na životní či penzijní pojištění a další. Každá OSVČ si tedy musí důkladně propočítat, zda se jí režim paušální daně vyplatí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
