Opuštěný odborář. Středula hledá tradiční levicové voliče
Výhodou Josefa Středuly v prezidentské volbě mělo být odborářské zázemí a pozice tradičně levicového kandidáta. Jeho šance ale zpochybnil neúspěch říjnové demonstrace odborů.
redaktor
Když Josef Středula letos v květnu oficiálně potvrdil, že se bude ucházet o nejvyšší politickou funkci v Česku, agentury zkoumající veřejné mínění i sázkové kanceláře ho pasovaly do role černého koně. V preferencích i podle kurzů se odborový předák zařadil na čtvrté místo mezi kandidáty.
Na podzim ale jeho pozice oslabila. Ačkoli Středula tvrdil, že demonstrace odborů na Václavském náměstí nemá s jeho kandidaturou nic společného, pouhých pár tisíc protestujících naznačilo, že se zřejmě nemůže spolehnout na „tradičního levicového voliče“.
Bookmakeři ocenili propadák z Václaváku razantním zvýšením kurzů a černý kůň se rázem v žebříčcích propadl mezi outsidery. Středulovy šance patrně snížil také vstup Andreje Babiše do prezidentského klání. Bude usilovat o stejné voliče nespokojené s vládou, v kampani má však větší možnosti – finanční i mediální. A aby komplikací nebylo málo, ještě týden před termínem neměl tým Josefa Středuly pohromadě potřebné podpisy občanů ani zákonodárců.
Středula v rozhovoru pro týdeník Hrot nechtěl prozradit, jak se pokusí Andreje Babiše porazit. Z jeho odpovědí se však dá jeho strategie alespoň částečně odvodit. Největším trumfem proti Babišovi i dalšímu velkému favoritovi Petru Pavlovi zřejmě bude, že si šéf odborářů nikdy nezadal s komunisty.
Jaký by byl odborářský šéf prezident? „Rozhodně z mé strany velmi aktivní výkon. To znamená velmi přímá, jednoznačná a velmi častá komunikace s vládou, stejně tak s oběma komorami parlamentu, s využitím všech nástrojů, které ústava prezidentovi dává. Být přímo v jednání, přímo s nimi mluvit, chodit aktivně do Sněmovny, Senátu a na jednání vlády,“ popisuje Josef Středula.
Středopravicovou vládu by se prý snažil usměrňovat už během legislativního procesu, aby její návrhy lépe odpovídaly levicovému vidění světa. Vetování návrhů považuje až za poslední možnost.
Stejně tak by prý Středula nebyl „automatem na podpisy“.„Premiér disponuje kompetencemi vybrat si ministra, ale myslím si, že každý premiér či premiérka budou stát o to, aby našli shodu s prezidentem. To neznamená, že prezident diktuje, ale někdy je pro nového premiéra či premiérku důležitá ta zkušenost, že si o tom s prezidentem podiskutují,“ naznačuje.
Naopak to, jaké by bylo personální obsazení Hradu, zatím odborářský předák prozradit nechce. Slibuje jenom, že by se obrázek Hradu zásadně změnil. Hrotu sdělil jediné jméno. „A to je Miroslav Sklenář, který pracoval velmi dlouho v protokolu Pražského hradu. To je skvělý, erudovaný odborník, věřím mu a myslím si, že může dát Hradu hodně,“ vysvětluje prezidentský kandidát.
A jak se staví k mezinárodní situaci? Na rozdíl od ostatních protestních kandidátů (včetně Andreje Babiše) se staví k válce na Ukrajině méně radikálně. „Kdo mě zná, ví, že jsem celý život dlouhodobě prozápadně orientovaný. Jsem viceprezidentem evropských odborů, což je partner Evropské komise, a zakotvení České republiky v Evropské unii, ne nekritické, a stejně tak členství v NATO jsou pro mě nezpochybnitelné,“ ujišťuje Josef Středula. Jako prezident by údajně jel i do Kyjeva, jako hlavní roli prezidenta ale vidí snahu o jednání a ukončení války na Ukrajině.