V jednom jediném týdnu se stát omluvil Romanu Janouškovi za nezákonné trestní stíhání a soud rozhodl, že Ivo Rittig za totéž dostane půl milionu odškodnění. To je smutný konec války státních zástupců a takzvaných elitních policistů se slavnými kmotry ODS.

Když před více než deseti lety začínalo toto tažení jmenováním vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, kdekdo to považoval za zlom a konec velké politické korupce v Česku. Média byla plná slavných odposlechů Kolibříka a Mazánka, v reálu primátora Béma a legendárního „Voldemorta“ Romana Janouška. 

O Ivu Rittigovi se tradovaly neuvěřitelné historky, celé to viditelně smrdělo, podepsalo se fatálně na popularitě vlády Petra Nečase a následně takřka zničilo ODS. Lenka Bradáčová byla označována za Cattaniho v sukních a Robert Šlachta za hrdinného policajta, s nímž jako s Limonádovým Joem přijde zákon.

Hrdinové zaklekávají…

Kmotrovské struktury, jejichž prsty zasahovaly nejen hluboko do ODS, ale i dalších existujících politických stran, byly realitou. A jak jejich počínání tyto strany ničilo, tak se někteří z kmotrů významně podíleli i na zakládání stran nových. Příkladem byly třeba Věci veřejné. 

Pocit všemocnosti u největších hráčů byl nebývalý a hraničil s výsměchem. Legendární je historka, jak Ivo Rittig získal ve státním podniku Lesy ČR zakázku na zpracování podnikového etického kodexu v rozsahu dvaceti stránek za dva miliony korun, a to v době, kdy byl vyšetřován v několika případech prapodivných veřejných zakázek. Zpracování kodexu bylo samozřejmě zadáno bez výběrového řízení.

Oslavovaní policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a vrchní státní zástupci na všechny podobné struktury hrdinně zaklekli. Prověřili a vyšetřili snad všechny smlouvy a transakce, které mezi státem a nechvalně známými firmami proběhly. Informace z živých spisů tekly do médií jako voda Niagarskými vodopády. Veřejný lynč trval řadu let. Výsledek?

… a stát se omlouvá

Rittig nebyl odsouzen vůbec nikdy, když nepočítáme předrevoluční kriminál za manko v samoobsluze, kde dělal v osmdesátých letech vedoucího. To Janoušek si šel sednout hezky natvrdo. Za to, že přejel ženu, které předtím pod vlivem návykové látky naboural auto.

Kdyby chtěl někdo zničit pověst Česka jako právního státu, kde zákony platí pro všechny, na takový scénář by se sotva zmohl. Léta stíhání, vyšetřování a mediálního lynče končí omluvami.

A veřejnost se může sama rozhodnout, zda jsou oba páni opravdu čistí jako lilium a byli pronásledováni mocí a státní zvůlí, nebo neschopnost našich orgánů činných v trestním řízení dosáhla v těchto případech kosmických rozměrů. A vůbec nikdo to neřeší.