Občas vadí i stéblo trávy. Dron odhalí na fotovoltaické elektrárně sebemenší závadu, říká Staněk z DroneTech

Počítače a modelářství jsou jeho životním koníčkem. Původně měl Ondřej Staněk jen malý model vrtulníku, se kterým se občas trochu proletěl. „Jednou mi ale došlo, že to už dneska nejsou žádné hračky – ty dražší se dají využívat k mnohem lepším věcem,“ vzpomíná. Teď už proto českou oblohu brázdí jeho velké průmyslové drony.

Ty provádějí inspekce fotovoltaických elektráren a za pomoci termokamer ověřují, zda je na nich všechno v pořádku. „Náš letoun dokáže udělat tisíce fotografií v obrovském rozlišení a pokrýt v rámci několika desítek minut celou elektrárnu,“ vysvětluje Staněk, jeden ze zakladatelů startupu DroneTech.

Závady, které dron dokáže zachytit, jsou různého charakteru. Obvykle jich je ale prý tolik, že by vystačily na celou knihu. „Odhalujeme závady, o kterých majitelé elektráren ani nevědí, že existují. Jde i o sebemenší drobnosti, které v danou chvíli výkon elektrárny snižují jen minimálně. Za pět let ale mohou představovat velký problém, který může v některých případech vést i k požáru,“ doplňuje osmatřicetiletý podnikatel v rozhovoru pro Hrot. 

V něm se dále dozvíte, proč je „závadou“ i vegetace, jak přesně probíhá inspekce elektrárny a proč na drony občas útočí včely.

Jaký je příběh startupu DroneTech?

Pracuju celý život. Patnáct let jsem dělal korporátního bankéře v různých finančních domech, mimo to mě ale vždy bavily technologie – počítače nebo právě drony. Ty ale pro mě byly nějakou dobu spíš jen koníčkem. Měl jsem tehdy jen malou kvadrokoptéru, abych si mohl občas něco amatérsky natočit.

Stát buzeruje mladé podnikatele. My jsme raději začali v Asii, říká Nytra ze skupiny Purple

Co se týče inovací, mohli bychom být evropskou velmocí. Brzdí nás ale současná byrokracie, zmiňuje úspěšný byznysmen Jakub Nytra. Pokud Česko vytvoří prostředí, v němž nebude začínajícím podnikatelům házet klacky pod nohy, bude to podle něj pro zemi investice do budoucna.

Co se týče inovací, mohli bychom být evropskou velmocí. Brzdí nás ale současná byrokracie, zmiňuje úspěšný byznysmen Jakub Nytra. Pokud Česko vytvoří prostředí, v němž nebude začínajícím podnikatelům házet klacky pod nohy, bude to podle něj pro zemi investice do budoucna.

Pak jsem viděl ve večerních zprávách v televizi reportáž, jak dron pomáhá hasičům vyhledávat během požárů ohniska, aby věděli, kam směřovat proud vody. Došlo mi, že drony už nejsou jenom hračky, ale že je možné ty dražší modely využít k mnohem lepším věcem. A tak jsem si s kamarádem, který se mnou firmu založil, řekl: „Pojďme si takové zařízení koupit, abychom ho mohli hasičům nabízet.“

V Česku je ale státní správa, jaká je. Zjistili jsme proto, že nabízet něco takového zrovna hasičům je v podstatě nereálné. Jenže ten dron jsme už měli – a nevěděli, co s ním. 

Co jste tedy udělali?

Právě tehdy přišly na řadu zkušenosti mých známých v IT, kteří si uvědomili, že ten dron můžeme využít v termografii s využitím umělé inteligence, konkrétně pro inspekce fotovoltaických elektráren. 

Jaké byly začátky?

Museli jsme přibrat další lidi a vyvinout naši uživatelskou platformu, což zabralo přibližně rok. Letos v červnu jsme tyto inspekce začali nabízet komerčně. 

Závady by vyšly na celou knihu

Jak taková inspekce probíhá?

Na dronech máme termokamery, které tu elektrárnu vyfotí ze všech možných úhlů. Naše know-how je pak založeno právě na zpracovávání těchto termografických fotek. 

Asi každý ví, jak vypadá snímek pořízený termokamerou. Nejčastěji jde třeba o obrázky domečků, kde je přesně vidět, odkud uniká teplo, a to proto, že je to místo jinak barevné. Tuto kameru máme i na našich dronech, akorát je technologie, kterou používáme, násobně kvalitnější než v případě ručních termokamer.

K tomu navíc mají naše drony na sobě i klasickou kameru, která pořizuje snímky ve viditelném spektru. Letoun pak dokáže udělat tisíce fotografií v obrovském rozlišení a pokrýt v rámci několika desítek minut celou elektrárnu. Přičemž každé místo se vyfotí několikrát a jednotlivé fotky se pak na sebe vrství.

Proč?

Podívejte se na pochůzkářství, což je způsob inspekce elektrárny, který je dnes zcela běžný. Ten ale trvá několik hodin, občas i několik dní. Mezitím se Slunce posune na obloze jinam a tím změní úhel dopadu paprsků, což ovlivní svítivost a ohřev panelů. Nebo může přijít nějaký mráček, což také velmi ovlivňuje kvalitu výsledné fotografie. Navíc se během pochůzek často pořizuje jen jedna fotka na každý panel, tím pádem ale nemáte žádné srovnání. 

Když skládáme mapu dané elektrárny my, pořídíme tisíce fotek ve velkém rozlišení. Každou buňku ve fotovoltaickém panelu, tedy jeho nejmenší jednotku, vyfotíme průměrně pětkrát. A výsledný balíček pak naše umělá inteligence seskládá do jedné obří fotky, ve které panují všude totožné podmínky – co se týče slunečních paprsků nebo mraků na obloze. Nehrozí tak, že si nějaké závady nevšimneme jen proto, že na nějakém místě bylo zrovna zataženo.

Umělá inteligence v práci? Boomeři šlapou generaci Z na paty, říká Bělková z Microsoftu

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Trvá vám vždycky nafotit elektrárnu jen pár desítek minut?

Abych byl přesnější, u menších elektráren nám to trvá 40 až 60 minut, v případě těch větších tam můžeme strávit klidně dva dny. Ale ne v kuse – fotíme dvě nebo tři hodiny, pak toho necháme, protože se mezitím změnily podmínky na obloze, a vrátíme se zas druhý den. 

Pilot následně nahraje pořízené snímky do našeho cloudu. A tam přichází na řadu umělá inteligence, která z toho začne skládat výslednou mapu a vyhodnocovat ji. Pak sestavíme online report, který si lze projet na mobilu nebo tabletu. Samozřejmě si jej můžete i vytisknout, ale to není úplně vhodné, protože těch závad je obvykle tolik, že by vám z tiskárny vyjela celá kniha.

To se stává často, že je těch závad tolik?

Ano, dost často. My totiž odhalujeme závady, o kterých majitelé elektráren ani nevědí, že existují. Jde i o sebemenší drobnosti, které v danou chvíli výkon elektrárny snižují jen minimálně. Za pět let ale mohou představovat velký problém, který může v některých případech vést i k požáru. Zvlášť, pokud se takových místeček sejde hodně najednou. 

Jak dlouho trvá tento výstup vytvořit?

Několik málo dnů. Přičemž ruční zásahy nejsou potřeba v podstatě žádné, s výjimkou tvoření interaktivních map.

První investice se mi nepovedly. I proto vznikl Venture Club, říká lékař, který prodával garážová vrata

„Hrozně jsem se zamiloval do jedné paní, která ale neměla dobré nápady, jak investovat. O všechny svoje peníze jsem proto přišel. Byla to pro mě drahá životní lekce. Každopádně jsem si řekl, že už nikdy nebudu investovat tak, abych nevěděl, co se s mými penězi děje,“ říká v rozhovoru investor Petr Šedivý.

„Hrozně jsem se zamiloval do jedné paní, která ale neměla dobré nápady, jak investovat. O všechny svoje peníze jsem proto přišel. Byla to pro mě drahá životní lekce. Každopádně jsem si řekl, že už nikdy nebudu investovat tak, abych nevěděl, co se s mými penězi děje,“ říká v rozhovoru investor Petr Šedivý.

Občas vadí i stéblo trávy

Jaké jsou nejčastější závady, které nacházíte na českých fotovoltaických elektrárnách?

Rozlišit dokážeme desítky závad. Důležité jsou takzvané hotspoty, což jsou místa, která nijak zásadně nesnižují výkon elektrárny, ale už jsou nějakým způsobem narušená a začínají se přehřívat. Velmi často je pokažená celá řada buněk, tomu říkáme dioda.

Další závadou je takzvaný string, kdy dojde k tomu, že v jedné řadě nefunguje určitý počet panelů. Běžnou fotkou z pochůzky byste si toho nevšiml, protože tímto způsobem zkoumáte panely jednotlivě a malého teplotního výkyvu mezi nimi si nevšimnete. My ale poskládáme mapu celé elektrárny, takže ji vidíme jako jeden celek a dokážeme tak takový string odhalit.

Zajímavou „závadou“ je pak vegetace. Stává se, že někde přeroste, a tím zastiňuje panel. Ten se pak přestává chovat jako generátor elektřiny a stává se naopak spotřebičem, který se přehřívá. Tohle jde ale vyřešit velmi snadno. 

Jak dojde k tomu, že několik panelů v řadě přestane fungovat a nikdo si toho nevšimne?

U starších elektráren je naprosto běžné, že ovce, které jim tam žerou trávu, aby nebyla moc vysoká, občas překousnou spojku pod panelem. Případně ta spojka může časem zkorodovat, protože na ni dlouhodobě kapala voda. U novějších modelů elektráren jsou už přítomné optimizéry a další technologie, díky kterým je možné na dálku zjistit, že něco přestalo fungovat. 

Ve startupech se maká, šéf klidně umývá nádobí. Je to cesta, jak dohnat vyspělé země, říká Nosek z Unico

Čím složitější je inovace, tím je pro nás zábavnější, zdůrazňuje Vojtěch Nosek ze společnosti Unico. Byla to parta čtyř vědců, kteří byli nešťastní z toho, že se jejich práce špatně dostává do praxe. A tak vznikl nápad rozjet firmu, která propojuje soukromý a akademický sektor.

Čím složitější je inovace, tím je pro nás zábavnější, zdůrazňuje Vojtěch Nosek ze společnosti Unico. Byla to parta čtyř vědců, kteří byli nešťastní z toho, že se jejich práce špatně dostává do praxe. A tak vznikl nápad rozjet firmu, která propojuje soukromý a akademický sektor.

Vy tak tedy kontrolujete hlavně starší typy elektráren?

Převážně, protože to u nich dává největší finanční smysl. Děláme ale samozřejmě i inspekce mladších nebo úplně nových elektráren. Zejména na střechách se dronem výrazně snižuje riziko úrazu při provádění inspekce – jednoduše proto, že na střechu nikdo nemusí vylézt. U nových instalací je pak náš výstup podkladem při přebírání díla pro kontrolu, že jsou všechny panely v pořádku. Pokud ne, je možné začít řešit reklamaci a dožadovat se opravy. 

Zmiňoval jste vysokou vegetaci. Stává se často, že si někdo nechá narůst u elektrárny keř do takových rozměrů, že ji pak zastiňuje?

To nemusí být keř, stačí i stéblo trávy či cokoliv, co udělá stín. Nebo může někde mimo areál vyrůst strom, který vaši elektrárnu zastiňuje jen po určitou část dne a vás to na první dobrou ani netrkne. A také se stává, že na střeše rodinného domu „překáží“ hromosvod či něco podobného, u něhož projektant nepočítal s tím, že bude fotovoltaické panely částečně zastiňovat. Je to škoda, člověk tím zbytečně přichází i o desítky tisíc korun ročně. 

Předáváte v rámci těch online reportů majitelům elektráren i nějaká doporučení, jak se o ně starat?

Součástí reportu je kompletní výpis závad, u kterých i odhadujeme způsobené finanční ztráty. Teď přitom nemluvím o přirozené degradaci panelů, tu neřešíme. Hledáme jenom závady, které jsou řešitelné. 

U každé z nich je vypsáno její přesné umístění, využíváme souřadnicový systém. Technikům to usnadňuje práci, nemusí zjišťovat, kde přesně je buňka ve třetí řadě zleva v sedmém panelu odshora, když to trochu přeženu.  

A hned za těmito souřadnicemi uvádíme i teplotní výkyvy, takzvanou deltu T, a doporučení, co se s tím dá dělat. Existují závady, které se dají opravit poměrně jednoduše, a pak jsou místa, která jsou extrémně riziková. Jde třeba o hotspoty, které jsou přehřáté i o 50 nebo 60 stupňů a jejich teplota tak přesahuje 120 stupňů Celsia. A pokud je ta elektrárna postavená na dřevěné konstrukci, může začít hořet. 

Takže i když je přehřátý byť jediný čtvereček z milionů čtverečků v elektrárně, riziko škody na majetku nebo zdraví je mnohdy tak velké, že doporučujeme okamžitou opravu nebo výměnu. Menší závady ale stačí třeba jen očistit.

Na dřevostavbě se nedá šetřit. S Pepou odvedle ji nepostavíte, říká Šebek z firmy Atrium

Výškové budovy ze dřeva? „My bychom byli hrozně rádi, kdyby se tu konečně podařilo něco takového u nás postavit. Problém ani není v legislativě. Zájem spíš nebyl ze strany investorů a developerů, nedávalo jim to smysl. Teď už ovšem obrátili,“ popisuje v rozhovoru Jan Šebek, vedoucí projekce v horažďovické firmě Atrium.

Výškové budovy ze dřeva? „My bychom byli hrozně rádi, kdyby se tu konečně podařilo něco takového u nás postavit. Problém ani není v legislativě. Zájem spíš nebyl ze strany investorů a developerů, nedávalo jim to smysl. Teď už ovšem obrátili,“ popisuje v rozhovoru Jan Šebek, vedoucí projekce v horažďovické firmě Atrium.

Jistota, že se nic nestane

Narážíte na nějaké legislativní problémy, když si chcete něco nafotit?

Ano, vždy musíme danou lokalitu prověřit, jestli tam vůbec můžeme létat. Dost často to totiž možné není. Typicky v průmyslových areálech ve městech nebo u letišť existuje takzvaná no go zóna. 

My jako firma máme ovšem schválenou kategorii „Specific“, což znamená, že můžeme létat všude, kde nám to dovolí Úřad pro civilní letectví. Obvykle ho tak stačí zažádat o povolení a doložit jim všechny potřebné vyjadřovací zprávy od majitelů ochranných pásem v dané lokalitě. U letišť pak musíme kontaktovat věž a koordinovat s ní náš let.

Kolik si za inspekci elektrárny účtujete?

Je to velmi individuální. Ale vezměte si, že když už je nějaká průmyslová elektrárna, která vyrobí jednu gigawatthodinu elektrické energie ročně, třeba 12 až 13 let stará, ztráta činí zhruba 400 tisíc korun za rok – a to jen v závadách. My si účtujeme v podstatě pouze zlomek toho, o co oni přicházejí, když tyto závady neřeší. Bavíme se tedy o nižších desítkách tisíc korun u elektrárny zmíněné velikosti.

Elektrárna, která vyrobí jednu gigawatthodinu elektrické energie ročně, je jak velká?

To je elektrárna o velikosti pole. Na rodinném domku vám panely vyrobí přibližně 10 tisíc kilowatthodin elektrické energie ročně, tedy 10 megawatthodin.

Kolik teď máte dronů?

Teď máme tři vlastní. A když je potřeba, tak si další půjčíme od dovozce.

O jaké drony jde? Jak jste naznačil, nejspíš nepůjde o žádné hračky, které si může koupit každý. 

Každý si je koupit může, jen jsou velmi drahé. Naším prvním dronem byl DJI Matrice 30T, který tehdy stál nějakých 350 tisíc korun – takže jako auto. K tomu jsme ještě dokupovali i pojištění, software, baterie a podobně. A i když jsou dnes průmyslové drony levnější, stále se bavíme o nižších stovkách tisíců korun. 

Na skladě teď máme i DJI Mavic 3T nebo DJI Mini 4 PRO, který je tedy spíše pro natáčení a výuku nových pilotů. Dále přemýšlíme, že do portfolia zařadíme automatizované lety, které budou úplně bez vlivu operátorů.

Menší firmy jsou opomíjené, chceme to změnit. Jalloul z Flowpay o budování fintechu i účasti v akcelerátoru

„Česká republika je zajímavé místo, kde se dá dobře experimentovat, ačkoliv tu žijí dost konzervativní lidé – co se týče finančních služeb,“ říká v rozhovoru William Jalloul, zakladatel startupu Flowpay.

„Česká republika je zajímavé místo, kde se dá dobře experimentovat, ačkoliv tu žijí dost konzervativní lidé – co se týče finančních služeb,“ říká v rozhovoru William Jalloul, zakladatel startupu Flowpay.

Stává se vám, že vás kromě velkých elektráren kontaktují i majitelé rodinných domů?

Dřív se to nestávalo vůbec, letos se o tuto službu začali poprvé trochu zajímat. Je to i díky tomu, že nad tím začaly přemýšlet energetické společnosti, které by chtěly inspekce elektráren na střechách domů provádět – byť jim to zákon nepřikazuje. Ostatně i já to vždy přirovnávám ke kontrolám kotlů nebo komínů. Radši ať dvacetkrát za životnost vím, že je vše v pořádku, než pak řešit novou střechu, protože mi vyhořela.  

Takže někteří majitelé těchto domů nás začali kontaktovat primárně kvůli bezpečnosti. Třeba když vedle probíhala stavba a oni chtějí mít jistotu, že něco není poškozené nebo zaprášené. Nebo když mají starou střechu z hořlavých materiálů. Chtějí mít prostě jistotu, že se nic nestane.

Jak často by si lidé s elektrárnou na střeše měli nechat zkontrolovat, že je vše v pořádku?

Cena za inspekci je velmi malá oproti samotnému pořízení elektrárny i rizikům, která můžou hrozit. Myslím si, že by kontroly měly probíhat na roční bázi, alespoň ty úplně základní. Ale i jednou za pět let je lepší než vůbec nikdy. V případě průmyslových elektráren je nutné udělat velkou kontrolu jednou ročně. A pak i po každém krupobití a dalších živelných pohromách. 

Včely útočí

Přemýšlíte i o dalším využití vašich dronů?

Určitě, naše umělá inteligence umí vytvářet skvělá řešení pro geodézii, klasickou termografii i další odvětví. V rámci geodetických nebo projekčních služeb děláme ve spolupráci s dodavatelem softwaru třeba zaměřování staveb a následnou kontrolu průběhu výstavby. Takže umíme nafotit nějakou oblast a vytvořit její 2D nebo 3D model. Slouží to pak ke sledování výšek, průběhu výstavby, plánování navážky nebo k řešení toho, kolik bude potřeba odkopat zeminy. Klient pak může plánovat dovoz materiálu přesně na kubík.

Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Spolupracujete už s některými developery?

Teď se soustředíme na fotovoltaiku, ale něco už rozjednaného máme. Nicméně nejde o nic unikátního, stavební firmy to běžně využívají. Někteří projektanti o tom sice stále nechtějí ani slyšet – tedy až do té doby, než zjistí, že to, co běžně měřili desítky dní, zvládnou díky kombinaci dronu a skvělého softwaru během 10 až 15 minut. Navíc v klidu od počítače. 

Plánujete vstup investorů do DroneTechu?

Lidé v našem týmu zafinancovali rozjezd firmy ze svých vlastních prostředků, a to bez jediného dluhu vůči investorům nebo bankám. Teď už to živí samo sebe, zvládáme to, takže o vstupu investora neuvažujeme. A byť chceme do našeho portfolia přidávat další činnosti, například kontroly vysokého napětí ve vysokohorských oblastech, a vývoj takového nového softwaru budu samozřejmě něco stát, zatím se nabídkám různých sotwarových firem úspěšně bráníme.

Kolik vás v týmu je?

Pořád jsem měl v hlavě, že jsme firma o třech lidech. Brzy ale budeme dělat setkání všech zaměstnanců, protože jsme roztroušení po celé republice. A když jsem připravoval pozvánky, zjistil jsem, že je nás v týmu už deset. Ne všichni jsou ale na full time. A naši piloti jsou hlavně nadšenci a dělají to i pro zábavu – byť zábava to mnohdy není.

Co tím myslíte?

Představa, že s dronem vás čeká akorát létání, je bláhová. Ve skutečnosti to pak vypadá tak, že si musíte u počítače naprogramovat misi, jít k elektrárně, vybalit dron, zapnout ho, ten to všechno udělá sám, vy se pak vrátíte k počítači a začnete nahrávat data. 

Ale i tak ten pilot sleduje celé dění někde na kameře, ne? Asi si nečte někde knížku, zatímco dron všechno „odmaká“.

Ano, celou dobu to samozřejmě sleduje. Vidí zároveň několik pohledů, protože ten dron má na sobě vícero kamer. Takže pilot kontroluje, jestli hlavní kamera sbírá data správným způsobem – důvěřuj, ale prověřuj. A zároveň se dalšími kamerami kouká na to, jestli na dron neletí ptáci nebo třeba včely.

Včely?

Ano, poslední dobou se děje, že včely útočí na drony. To zařízení bzučí, tak si asi myslí, že jde o nějakého nepřítele. Nám se to zatím nestalo, protože hmyz útočí spíš na amatérské drony. Ty průmyslové už dělají opravdu velký hluk, takže tomu se včely spíš vyhýbají.

Stát se nicméně může cokoliv, naštěstí ale nové řady průmyslových dronů umí bezpečně přistát, i když přijdou o vrtuli po nárazu třeba s ptákem. Nepředstavujme si, že by najednou spadly někomu na hlavu.

Co teď máte v plánu? Řešíte třeba možnou expanzi do zahraničí?

Jistě, do zahraničí bychom chtěli, už jednáme s některými subjekty na Slovensku. A první vlaštovky jsme už vyslali i směrem do Maďarska, kde je obrovské množství domů s fotovoltaickými elektrárnami. Čeká nás ale ještě spoustu práce, chceme všechno co nejvíc automatizovat, abychom eliminovali lidský prvek, který vždy naseká nejvíc chyb.

A jsme samozřejmě ochotní vydat se i na trhy západně od nás, třeba do Německa. Nedávno jsem tou zemí projížděl a tam vlastně není kus dálnice, kde by kolem nebyla buď vesnice, nebo fotovoltaická elektrárna. Příroda už z těchto míst zcela vymizela. Pro nás je to ale velká příležitost. 

Šíma a Ciffra: Nejlepší evropské firmy se rychle stávají americkými. Šanci máme jako jednotný region

V jedinečném rozhovoru s oběma zakladateli Depo Ventures se dočtete třeba o tom, proč startupisty nezajímají zaměstnanecké benefity, jaká je dnes role andělských investorů a proč by si Češi neměli hrát na to, že jsou lepší nebo silnější než jiné národy ve střední a východní Evropě.

V jedinečném rozhovoru s oběma zakladateli Depo Ventures se dočtete třeba o tom, proč startupisty nezajímají zaměstnanecké benefity, jaká je dnes role andělských investorů a proč by si Češi neměli hrát na to, že jsou lepší nebo silnější než jiné národy ve střední a východní Evropě.