Páchnoucí problém. Brusel kritizuje Holanďany, nevoní mu bioplyn z místního hnoje

Shutterstock.com

Páchnoucí problém. Brusel kritizuje Holanďany, nevoní mu bioplyn z místního hnoje

Evropské komisi se nelíbí plán Haagu vyrábět bioplyn pouze z hnoje pocházejícího od místních krav. Považuje to za porušení unijních pravidel a nepřiměřený protekcionismus nizozemských producentů.

František Novák

Výroba bioplynu z kravského hnoje a z dalších organických odpadů měla být v Nizozemsku garantována jen místním producentům. Nizozemská vláda v Haagu totiž připravuje zákon, který z produkce bioplynu vylučuje zahraniční hráče.

Biometan, který se má přimíchávat do zemního plynu, má pocházet jen od lokálních dodavatelů organického odpadu včetně zmíněného hnoje především od skotu, jehož populace se pohybuje zhruba na úrovni 1,5 milionu kusů.

Nová legislativní úprava se ale nelíbí Evropské komisi v Bruselu, protože zavání nepovoleným protekcionismem místních hráčů v sektoru výroby bioplynu a porušuje jeden ze základních pilířů unijního trhu – volný pohyb zboží a služeb, napsala Komise nizozemské vládě.

Koaliční vláda, kterou tvoří také nejsilnější parlamentní subjekt Geerta Wilderse Strana pro svobodu (PVV) a je silně euroskeptická, nicméně účinnost plánované změny pro výrobu bioplynu odložila až na leden 2026.

Evropská unie si přitom už v roce 2022 stanovila ambiciózní cíle pro produkci biometanu, který má snížit nejen produkci metanu při těžbě a zpracování zemního plynu, ale také snížit závislost na dodávkách fosilní komodity z Ruska.

Vyrábí se z organického odpadu, jako jsou zbytky potravin, hnůj nebo nevyužitá zemědělská produkce. Může se přimíchávat do zemního plynu jako biosložka a používat například pro vytápění domácností. Je považován za udržitelný zdroj.

Nizozemci chtějí ve větší míře používat právě místní hnůj od chovatelů skotu, protože Brusel snížil množství hnoje, které lze používat při hnojení zemědělské půdy kvůli sloučeninám dusíku. Tímto opatřením chtěla také holandská vláda uklidnit místní farmáře, kteří dlouhodobě odmítají zelenou politiku Bruselu.

Země tulipánů a sýrů si stanovila cíl vyrábět až 1,1 miliardy metrů krychlových bioplynu ročně do konce dekády. Jedná se o pětinásobek současné produkce. Třetina z tohoto objemu má pocházet z kravského hnoje od místního skotu.

Když Haag v květnu informoval o svých záměrech bývalého evropského komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, vysloužil si ostrou kritiku. Nelíbilo se mu, že by z nizozemského trhu s lukrativním bioplynem byli vyřazeni hráči z dalších unijních zemí, což je v rozporu s unijní legislativou.

Nizozemská vláda argumentuje tím, že dovoz bioplynu ze zahraničí nemá doložitelný původ. V současnosti kabinet dále jedná s úředníky v Bruselu, aby našli společný kompromis pro výrobu zeleného plynu v Nizozemsku.