Kráva je v Indii posvátná. Pro hinduisty symbolizuje hojnost a čistotu, je také symbolem nezištné pomoci. I proto si může dovolit domestikované zvíře v indických velkoměstech spočinout kdekoliv i za cenu blokování rušné dopravy.

Soužití s turem domácím nejlidnatějšího státu světa, který po třech staletích sesadil z pomyslného trůnu Čínu a směřuje k milníku 1,5 miliardy obyvatel, znamená samozřejmě i výzvu pro hygienické standardy. Kravský hnůj ale obyvatelé indického subkontinentu od nepaměti využívali jako hnojivo a palivo.

Nově má sloužit jako energetický zdroj pro výrobu zelených pohonných hmot. Rukmini Baburao Kumbharová každý den holýma rukama nasbírá okolo padesáti kilogramů čerstvého kravského hnoje v západním indickém státě Maháráštra. Nejde jí o udržování pořádku a čistoty, ale o cennou surovinu, která se přemění v bioreaktorech na biometan.

„Pohonné hmoty jsou extrémně drahé. Produkce biometanu je ale dobrou volbou, stačí mít dostatek prostoru a krávy,“ vysvětlila Kumbharová pro BBC. Kravský trus se následně smíchá s vodou a vloží se do bioreaktoru, který vyprodukuje biometan.

Pro indické zemědělce není problém se kravského hnoje dotýkat, jsou na to po celé generace zvyklí. „Některé ženy, které k nám přijedou z města, odpuzuje zápach nebo dotek s kravským hnojem. My je ale nenutíme. Nakonec si zvyknou a začnou pomáhat,“ doplnila žena.

Skot v Indii denně vyprodukuje zhruba tři miliony tun výkalů. Indická vláda plánuje, že se z většiny trusu bude vyrábět zelený metan. Bioplynové stanice mají změnit dosavadní indické energetické pořádky. Indie totiž dováží až polovinu zemního plynu, kterou ekonomika spotřebuje. Kabinet premiéra Naréndy Módího by ale raději finanční prostředky utrácel na domácím trhu.

Zatím podpora sektoru výroby biometanu spočívá v tom, že se má od roku 2025 přimíchávat do zemního plynu jedno procento bioložky, v roce 2028 už by to měl být pětinásobek. Přeměna hnoje na biometan má také snížit znečištění ovzduší v Indii, protože se usušený hnůj nebude spalovat. Díky vládním dotacím se rovněž budují stále větší bioplynky. Navíc odpadní produkty z bioplynových stanic lze použít jako hnojivo.

Stlačený bioplyn (CBG) se pak používá jako palivo v dopravě. Už koncem roku 2022 vznikla v severoindickém státě Paňdžáb největší asijská továrna na produkci CBG. Každý den může vyprodukovat 33 tun bioplynu.