V technologickém souboji obrů mají zatím jednoznačně navrch USA (ilustrační obrázek)
Hrot 24, vygenerováno v Midjourney
Závod o dominanci
Proč Evropa stále nemá startupy v hodnotě bilionu dolarů? Schází jí jedna důležitá věc
Evropský kontinent si ještě nevytvořil technologickou společnost, která by mohla konkurovat Alphabetu, Amazonu nebo Applu. Proč je to důležité – a jak to napravit?
redaktor
Umělá inteligence je letos neustále na prvních stránkách novin. Od Nvidie, která dosáhla tržní hodnoty přes tři biliony dolarů, až po nevídanou spotřebu energie v datových centrech je to nejžhavější technologie dneška. A zcela jí dominují Spojené státy, kde sídlí tři z nejhodnotnějších startupů v branži - Anthropic, OpenAI a xAI.
Je to trochu paradoxní, vezmeme-li v potaz, že globální závod o vytvoření obecné AI odstartovala londýnská firma DeepMind v roce 2010. Tou dobou na zakládání společností jako Anthropic nebo OpenAI ještě nikdo ani nepomyslel.
Jak se stalo, že Evropa ten náskok ztratila? A jak může zabránit tomu, aby se to opakovalo? Na světě existuje pouze sedm příkladů technologických společností s bilionovou valuací – Alphabet, Amazon, Apple, Meta, Microsoft, Nvidia a Tesla.
Všechny jsou americké. O úroveň níže má Evropa čtyři technologické společnosti s hodnotou přesahující 100 miliard dolarů, zatímco USA jich mají 33. Něco se ve starém světě zadrhlo.
Americký náskok
Ian Hogarth, zakládající partner fondu rizikového kapitálu Plural a předseda britského Institutu pro bezpečnost umělé inteligence, strávil kariéru zakládáním a investováním do technologických start-upů. V textu pro list Financial Times píše o svém přesvědčení, že růst technologického průmyslu v Evropě je základem pro vytvoření prosperující a odolnější společnosti. Stačí se podle něho podívat na hospodářskou stagnaci, již od roku 2008 zažívá Británie, aby bylo jasné, odkud vítr vane.
Během posledních třinácti let se celková tržní kapitalizace společností Apple, Google, Amazon, Microsoft, Tesla, Nvidia a Meta zvýšila o 1 620 procent. Jednoduše řečeno, ekonomický přínos těchto společností je mimořádný. Generují bohatství, z něhož se platí i jiné věci, do kterých by se země mohla chtít pustit. Nemluvě o dalších výhodách, jež to přináší bezpečnosti a geopolitickému postavení Spojených států.
Chce-li Evropa prohlubování ztráty zastavit, musí podle Hogartha oslavovat a podporovat zkušené zakladatele, kteří budují a investují do nápadů s nejvyšším rizikem a nejvyššími výnosy. Příběh DeepMind začal, když se spoluzakladatelé Demis Hassabis a Shane Legg setkali v Gatsby Computational Neuroscience Unit na University College London, což je jedinečná akademická instituce, kde se ke spolupráci scházejí neurovědci a výzkumníci v oblasti strojového učení.
Hassabise lze charakterizovat různě. Je to vědec oceněný Nobelovou cenou, vizionářský výzkumník v oblasti umělé inteligence. Hogarth se však domnívá, že přinejmenším stejně důležitým faktorem je, že je Hassabis zkušeným zakladatelem firem. Dvanáct let před DeepMindem založil Elixir Studios, londýnskou herní společnost. Po sedmi letech ukončila činnost, ale zkušenost Hassabisovi zůstala.
Byrokracie i nedostatek odvahy
Technologické startupy jsou relativně novou oblastí ekonomiky a stále ještě není dostatečně jasné, co přesně je hnací silou jejich úspěchu. Obvyklým vysvětlením, proč Evropa zaostává za USA, je nadměrná regulace. Například v Německu zvyšuje notářský proces obrovské režijní náklady pro zakladatele, kteří získávají finanční prostředky, a je pro ekosystém začínajících podniků zřetelným negativem.
Dalším zjevným problémem v Evropě jsou vysoké podíly některých univerzit na komercializaci duševního vlastnictví. To téměř znemožňuje pozdější kapitálový vstup externích investorů.
Zkušení zakladatelé jsou také jako investoři často odvážnější a financují startupy s vyšší mírou rizika.
Největší vliv má však role zakladatelů. Opakovaní podnikatelé, jako je Hassabis, jsou jakýmsi kritickým základním druhem, který masivně ovlivňuje celkové zdraví technologického ekosystému kontinentu.
Být zakladatelem technologického startupu je svého druhu řemeslo – a čím déle se mu věnujete, tím více se v něm zdokonalujete. Když tedy v roce 2010 přišel čas, aby Hassabis získal první kolo financování pro DeepMind, zamířil rovnou do Silicon Valley za lidmi, jako jsou Peter Thiel a Elon Musk.
Sám Musk je toho jevu typickým příkladem – jeho první společnost v roce 1995, Zip2, byla internetovým městským průvodcem. Jeho druhá společnost v roce 1999 byla online bankou a jeho třetí firma v roce 2002 se zabývala průzkumem vesmíru. Když jste sami někdy nějaký startup zakládali a víte, jak těžké to může být, chcete to napodruhé dělat lépe.
Zkušení zakladatelé jsou také jako investoři často odvážnější a financují startupy s vyšší mírou rizika. Mají i vyšší toleranci pro dobu jejich dozrávání, jež musí proběhnout, než nová firma začne fungovat správně a tedy vydělávat peníze.
V hlavní roli Google
Právě takoví zakladatelé kolikrát nejčastěji financují odvážné nové projekty. V Silicon Valley kdysi firmy zakládalo a vedlo více než 60 procent dnešních partnerů v nejvýznamnějších fondech rizikového kapitálu. V Evropě je to naopak jen osm procent.
To přivádí řeč zpět na DeepMind. Google firmu v roce 2014 koupil za pouhých 400 milionů liber – jen čtyři roky po jejím založení. Hassabis nyní řídí veškeré úsilí Googlu v oblasti umělé inteligence z Londýna a připisuje si jeden průlomový objev za druhým. Jak by to dnes mohlo být jinak, kdyby někdo v Evropě Hassabise v období DeepMind financoval, aby mohl zůstat nezávislý?
On však jednoduše neměl k dispozici dostatek kapitálu, aby mohl ve svém poslání pokračovat. Namísto toho mu potřebné miliardy dokázal poskytnout zkušený zakladatel – v tomto případě Larry Page – v podobě dlouhodobého vysoce rizikového financování.
Totéž se opakuje v případě autonomně řízených automobilů nebo kvantových počítačů. I zde Google investoval miliardy do technologií, jimž může trvat klidně deset let, než začnou vydělávat.
V Silicon Valley mezitím zkušení zakladatelé, především Sam Altman a Musk, usilovně přemýšleli o tom, jak důležitá může být umělá inteligence a jak konkurovat DeepMind, až je to vedlo k založení OpenAI. V roce 2015 poslal Altman Muskovi email, ve kterém stálo: „Hodně jsem přemýšlel o tom, zda je možné lidstvo ve vývoji umělé inteligence zastavit. Myslím, že odpověď je téměř určitě: Ne. Pokud k tomu dojde, zdá se, že by bylo dobré, aby ji jako první udělal někdo jiný než Google“.
Naděje jaderné fúze
Musk se poté stal největším dárcem nové neziskové organizace OpenAI s jasně formulovaným cílem dohnat DeepMind. Dnes je OpenAI oceňována na více než 150 miliard dolarů. Anthropic, založený v roce 2021 lidmi, kteří dříve pro OpenAI pracovali, má valuaci 40 miliard dolarů. A xAI, jejž Musk založil v roce 2023, je oceňován na 50 miliard dolarů. Výsledek? Globální jedničkou v AI je dnes Silicon Valley, nikoliv Londýn.
Ale i když Evropa v příběhu umělé inteligence zaspala, není všem dnům konec. Na starém kontinentu vznikají další technologie, které mohou změnit svět a které k růstu naléhavě potřebují odvážné kapitalisty.
K nim patří jaderná fúze. Mohla by jednou provždy vyřešit problém bezuhlíkové a nízkonákladové energie. Pro Evropu by mohla být zdrojem energetické bezpečnosti a zároveň příležitostí k vybudování obrovského nového průmyslu. Startup, který by stavěl fúzní reaktory podobně, jako SpaceX dnes staví rakety, by mohl být příští společností s bilionovým obratem.
V této oblasti by měla Evropa zaujmout vedoucí postavení. Do výzkumu jaderné fúze investovala více veřejných prostředků než USA a má větší základnu vědců zabývajících se jadernou fúzí. Evropa by měla být připravena zvítězit – ale bez větší investiční dávky odvahy to nepůjde.
