Dosluhující americký prezident Donald Trump dlouho dopředu avizoval, že neprodá kůži (čti oválnou pracovnu) lacino. První nařčení, že budou letošní prezidentské volby zfalšované, vyřkl už měsíce před samotným hlasováním. Ponechme pro tuto chvíli stranou fakt, že dosud nepředložil Trump ani nikdo z jeho lidí jediný důkaz o volebním fixlování, a podívejme se do doby, kdy Američané uměli volby opravdu důkladně zfalšovat.

Psal se rok 1876 a poražený demokrat Samuel Tilden mohl po právu křičet, že jej okradli. Prezidentské volby, které ve Spojených státech proběhly před téměř jedním a půl stoletím, dopadly tak trochu podle známého citátu Josifa Vissarionoviče Stalina: „Nezáleží na tom, jak se hlasovalo, důležité je, jak se to spočítalo.“ 

Neuznané hlasy z Jihu

Demokratická strana, založená v roce 1828 příznivci prezidentského kandidáta Andrewa Jacksona, v prvních třech desetiletích jasně dominovala americké politice. Doplatila až na nejednotnost, když do voleb v roce 1860 vyslala dva znepřátelené kandidáty. Díky tomu volby vyhrál republikán Abraham Lincoln, ačkoliv získal jen necelých 40 procent hlasů. Skončilo to odtržením jižních států a pětiletou občanskou válkou.

Republikáni v prvních poválečných volbách těžili z vítězství Severu, přesto už v roce 1868 vyhrál jejich kandidát – bývalý vrchní velitel vítězné armády Ulysses Grant – poměrně těsně. O čtyři roky byl znovu zvolen, po druhém mandátu z politiky odešel. Republikánská strana proto do voleb v roce 1876 vyslala dalšího bývalého generála Rutherforda Hayese, který celkem obstojně vykonával funkci guvernéra státu Ohio.

Demokraté vycítili příležitost k návratu na výsluní a nominovali na prezidenta Samuela Jonese Tildena. Ten se teprve nedávno stal guvernérem státu New York a proslavil se tažením proti korupci a nepotismu. Tilden svého soupeře rétoricky a intelektuálně převyšoval. Zřejmě i proto získal více hlasů – téměř 4,3 milionu. Hayes posbíral o čtvrt milionu hlasů méně; přesto se nakonec vítězem stal on.

Ve Spojených státech je pro získání prezidentského křesla nutný nikoliv největší počet hlasů, ale většina ve sboru volitelů. Také zde však měl vyhrát Tilden – o devatenáct hlasů. Demokraté však doplatili na svou špatnou pověst na Jihu, kde se stále ještě mnozí nesmířili se zrušením otroctví ani s volebním právem pro černochy. Zastrašování voličů druhého tábora se tehdy dopouštěly obě strany, avšak vládnoucí republikáni vytáhli důkazy jen proti demokratům.

Jižní státy, které se v roce 1861 odtrhly a způsobily tím občanskou válku, se stále nacházely v režimu nucené správy vedené republikány. Ti tak mohli zneužít své pozice a výsledek voleb v Jižní Karolíně, Louisianě a na Floridě jednoduše neuznali. Tilden tím přišel o dvacet volitelů a o pouhý jeden hlas vyhrál Rutherford Hayes. Po celé čtyři roky v úřadě si nesl stigma muže, který zvítězil jen díky volebnímu podvodu.

Adams, Kennedy, Bush

Za ne zcela demokratické lze označit i další prezidentské volby. Například v roce 1824 získal největší počet hlasů od lidí i volitelů Andrew Jackson. Jenže neměl absolutní většinu, a tak se jeho soupeři spojili a ve sboru volitelů určili za prezidenta druhého kandidáta v pořadí Johna Quincyho Adamse. Jackson si musel na funkci počkat, o čtyři roky později již vyhrál s výrazným náskokem.

Když se podíváme do ne tak vzdálené minulosti, tak ani střet mezi Johnem F. Kennedym a Richardem Nixonem v roce 1960 nebyl úplně košer. Hlavně příznivci republikánů upozorňovali na podezřelé vítězství demokratů v Texasu, které zřejmě nějakým nehezkým trikem zajistil místní šíbr Lyndon Johnson. Ten se následně stal viceprezidentem a po zavraždění Kennedyho v Dallasu nastoupil na jeho místo. Do historie vstoupilo také podezřelé sčítání hlasů na Floridě, které před dvaceti lety zajistilo sporné vítězství Georgi W. Bushovi.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.