Město Oranienburg u Berlína, jež se během druhé světové války nechvalně proslavilo koncentračním táborem, v současnosti poutá pozornost (nejen) německých médií. Místní radnice totiž odmítla novým obyvatelům schvalovat přípojky k elektrické síti, protože už je přetížená a nezvládá nápor lokálních zdrojů, zejména tepelných čerpadel.

Tento příklad dokládá rizika německé energetické politiky. Německé vlády se dobrovolně vzdaly jaderných zdrojů a začaly se masivně budovat obnovitelné zdroje. Modernizace elektrizační soustavy ale za zelenými plány pokulhává.

Pár desítek kilometrů severně od Berlína se to projevilo tím, že místní rozvodná síť nezvládá nápor nových decentralizovaných zdrojů a hrozí výpadky proudu, takzvané blackouty. Proto musela radnice přistoupit k radikálnímu omezení a nově příchozím, kteří si zde kupují domy, nedovolí připojení k elektrické síti. Městský úřad dodal, že obyvatelům a firmám nepovolí ani navyšování odběru jejich přípojek. Příčinou je stará rozvodna, nová by měla být hotova až v roce 2026.

Německá Spolková agentura pro sítě prekérní situaci nedaleko Berlína vysvětlila souběhem dvou faktorů. Prvním je překotný růst obyvatel braniborského města (v roce 2022 tu žilo 48 tisíc obyvatel) a s tím související růst počtu nových elektrických přípojek. Druhým faktorem je nezvládnuté plánování modernizace elektrické sítě města. Místní energetické firmy přiznaly, že celou situaci podcenily a chybu zjistily pozdě.

Člen představenstva městských služeb Burkhard Wilde připustil, že v dalších dvou až třech letech nebude možné stavět v Oranienburgu další domy. Spolková agentura pro sítě sice odmítla, že by za přetížení lokální sítě mohla montáž nových tepelných čerpadel nebo nabíjecí boxy pro elektromobily s argumentem, že se hlavně zvyšují požadavky místních průmyslových a obchodních firem.

Druhým dechem ale připustila, že za problém může i rychlá výstavba nových domů. Místní politici se zase odvolávají na velké množství nainstalovaných tepelných čerpadel. Německé sdružení pro energetiku a vodárenství BDEW tvrdí, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se problémy tohoto rozsahu mohly opakovat v jiných částech Německa. Provozovatelé sítí ale musí počítat s velkým nárůstem nových lokálních energetických systémů a k tomu jsou potřeba další investice a také podpora spolkové vlády.

Šéf energetické společnosti E.ON Leonard Birnbaum ale v rozhovoru pro německý Handelsblatt přiznal, že německé úřady i politická reprezentace podcenily plánování budování silnější energetické infrastruktury. V některých obcích se na připojení k síti čeká podle německého deníku od šesti měsíců až po několik let, zvláště pokud se jedná o velkého zákazníka.