Německá ekonomika, stejně jako česká, je silně závislá na ruském plynu. V kontextu ruské invaze na Ukrajinu se chce země závislosti zbavit, což však jde jen stěží. Podle státního tajemníka ministerstva hospodářství Patricka Graichena je však reálné, že by se ruský plyn mohl do dvou let podílet na celkové spotřebě jen z deseti procent. 

Země sází na urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, instalaci tepelných čerpadel pro vytápění a dodávky zkapalněného zemního plynu. Ty zatím komplikuje neexistence německého terminálu na LNG. Na urychlený pronájem plovoucích terminálů však už vláda vyčlenila 2,5 miliardy eur a zároveň zintenzivňuje přípravy na výstavbu pevninských terminálů.

Podle Graichena se během dvou měsíců od startu invaze povedlo závislost už částečně omezit. „Podařilo se nám snížit dovoz plynu z Ruska z 55 procent na méně než čtyřicet procent, což je způsobeno kombinací malé poptávky a vyšším importem LNG,“ prohlásil Graichen na konferenci pořádané novinářskou organizací Clean Energy Wire.

Srazit podíl Ruska na úplnou nulu však bude podle něj hodně složité. Německo stupňovalo importy ruského plynu bezmála pět desetiletí. První ruský plyn přitekl do západního Německa už na začátku sedmdesátých let, kdy ho tamní průmysl vyměnil za dodávky trubek pro plynovody.