„Rok na Fulbrightu byl jedním z nejlepších období mého života,“ je nejčastější odpověď stipendistů a stipendistek v dotazníkovém průzkumu, který si nechala vypracovat česká Fulbrightova komise u příležitosti třicátého výročí založení. Celosvětově letos Fulbrightův program slaví 75 let.

„Každoročně do Spojených států vyšleme zhruba čtyřicet Čechů a naopak do Česka přijede přibližně stejný počet Američanů,“ říká ředitelka české komise J. W. Fulbrighta Hana Ripková, která se za třicet let existence české komise osobně setkala se všemi stipendisty.

„Sledovat dlouhodobě příběhy stipendistů, ale i celých rodin – Fulbrightovo stipendium umožňuje výjezd i rodinných příslušníků – je prostě fascinující. Absolventi jsou dnes rektory, řediteli, poslanci, diplomaty, úspěšnými vědci a pedagogy či jsou viditelní i v mnoha dalších oblastech,“ vyjmenovává Ripková. „Dokonce se již stává, že se hlásí druhá generace – děti prvních stipendistů. Z takových příběhů mám vždy obrovskou radost.“

Fulbrightova komise je mezivládní organizace, která financuje z příspěvků české a americké vlády akademické výměnné pobyty. „Je to jeden z mála programů, které mezi Českou republikou a USA fungují dlouhodobě, a na financování se podílejí obě strany. Není to o tom, že USA ‚pomáhají‘ Česku – je to vyvážený vztah a oběma zemím přináší výhody,“ zdůrazňuje ředitelka Ripková.

Dopady výměnných pobytů jsou pozitivní a dlouhodobé, lze je ale jen těžce vyčíslit: „Není to pouze o samotném pobytu, řada spoluprací pak dlouhodobě pokračuje a absolventi uvádějí, že jim Fulbrightovo stipendium ‚změnilo život‘ a bylo impulzem pro nové aktivity,“ komentuje Hana Ripková.

Fulbrightův program je unikátní i svou pestrostí – nabízí programy pro studenty, mladé vědce, renomované profesory a odborníky, ale i umělce či pracovníky neziskových organizací. „Podporujeme všechny obory ze všech škol a institucí po celé České republice. Jediným kritériem je kvalita projektu,“ uvádí Ripková a dodává, že druhou podmínkou získání stipendia je následný dvouletý návrat do vlasti, tak aby stipendisté měli dostatek času nově nabyté zkušenosti uplatnit a obohatit i svá domovská pracoviště.

„Fulbrightův program je skutečně velmi pestrý a vyvážený. Čeští stipendisté, často i s celou rodinou, vyjíždějí i na ty nejprestižnější americké školy. Američtí stipendisté za třicet let fungování programu působili již na všech českých veřejných vysokých školách a v mnoha výzkumných ústavech,“ vyzdvihuje ředitelka česko-amerických výměn. 

Češi v Americe

Z průzkumu vyplývá, že čeští absolventi vnímají stipendijní pobyt v USA především jako možnost svého dalšího profesního a odborného rozvoje. Jejich hlavní motivací je získání nových odborných zkušeností a spolupráce s konkrétními lidmi nebo práce v konkrétní instituci v USA. „Stipendisté během pobytu často zjistí, že ten profesní rozdíl mezi ČR a USA zase tak velký není, což je vždy potěšující,“ uvádí Ripková.

Nedílnou součástí je i osobní růst a rozšíření obzorů. Šest z deseti absolventů po návratu z USA klade větší důraz na aktivity spojené se společenskou odpovědností institucí a firem a na lepší organizaci své práce nebo studia. Zhruba polovina respondentů se po pobytu v USA začala více zapojovat do veřejného života, dobrovolnictví či charitativní činnosti.

Téměř všichni získali nové pracovní kontakty a sedm z deseti českých respondentů navázalo dlouhodobější mezinárodní spolupráci.

Američané v Česku

Naopak pro Američany je hlavní motivací osobní rozvoj a pobyt v Česku, potažmo v Evropě. Na vlastní kůži chtějí zažít český způsob života a českou kulturu. Významnou roli hraje také prestiž Fulbrightova stipendia, která je v zahraničí vnímána mnohem silněji než v Česku. Získání pracovních zkušeností nebo inspirace pro další profesní rozvoj jsou pro Američany až sekundárními důvody, i když mnozí poté uvádějí, že jejich odborná očekávání byla překonána a navázali s českými kolegy dlouhodobé pracovní kontakty.

Největší obavy před odjezdem měli Američané z jazykové bariéry a z neznámého prostředí, ty se ale většinou nenaplnily – celková spokojenost s pobytem je nadprůměrně vysoká a podle sedmi z deseti respondentů pobyt překonal jejich očekávání.

Naprostá většina amerických stipendistů vnímá pobyt v Česku v rámci Fulbrightova programu jako zásadní pozitivní bod ve svém životě, díky němuž si rozšířili životní obzory, pochopili život v multikulturním prostředí a navázali nová přátelství. Osm z deseti respondentů souhlasí s tím, že po návratu z Česka dále šíří a sdílejí českou kulturu v rámci svého sociálního prostředí.

Fulbrightův stipendijní program

Byl založen v roce 1946 na základě zákona navrženého arkansaským senátorem J. Williamem Fulbrightem, po kterém byl také pojmenován. Fulbrightův program umožňuje dvojstranné vzdělávací, vědecké a kulturní výměny mezi Spojenými státy americkými a dalšími státy světa. Hlavním posláním je budovat a podporovat vzájemné porozumění mezi národy, a to především prostřednictvím vzdělávání a výměny poznatků a zkušeností.