EU řeší, jak nahradit zemní plyn z Ruska
Shutterstock.com
Zemní plyn
Estonci varují před maskováním ruského plynu za ázerbájdžánský
Ukrajina nechce, aby od začátku roku 2025 proudil dále do Evropy ruský zemní plyn od Gazpromu. Evropské firmy nyní vyjednávají o dodávkách komodity z Ázerbájdžánu. Končící eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová varuje, že se tím budou maskovat dodávky ruského plynu.
redaktor
Evropští obchodníci se zemním plynem stále nevědí, jak budou od Nového roku vypadat dodávky fosilní komodity z Ruska. Kyjev totiž nechce prodloužit smlouvu o tranzitu s Gazpromem a jedná se o variantě dodávek plynu z Ázerbájdžánu.
Podle končící eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové to ale může reálně znamenat, že se bude na středoevropský trh stále dostávat ruský zemní plyn, který bude mít pouze „nálepku“, že je neruského původu.
Evropské energetické společnosti totiž jednají s Ukrajinou i Ázerbájdžánem, že plynovody od začátku roku 2025 poteče místo plynu od Gazpromu komodita ze země ležící u Kaspického moře. V praxi to ale znamená, že musí dojít k takzvané swapové dohodě mezi Ázerbájdžánem a Ruskem.
Fyzicky budou do Evropy stále proudit ruské molekuly plynu, ale Moskva se následně vyrovná s Baku odběrem ekvivalentu její fosilní komodity. Především vlády Maďarska a Slovenska mají zájem na tom, aby dodávky plynu z Ruska pokračovaly. Podle webu Politico Ázerbájdžán vyváží stále více plynu do EU přes Turecko, ale zároveň svou domácí poptávku pokrývá z ruských zdrojů.
Estonská politička Simsonová nicméně tvrdí, že swap povede jen k tomu, že budou pokračovat ruské dodávky plynu do EU. Přitom i nyní mohou evropské firmy teoreticky nakupovat ruský plyn na rusko-ukrajinské hranici. Úplný zákaz nákupu ruských fosilních surovin má platit pro unijní sedmadvacítku až od roku 2027.
Nejistota ohledně budoucích dodávek ruského plynu na evropský trh ale žene ceny energetické komodity na starém kontinentu nahoru. Platby za těkavou látku jsou dvojnásobné ve srovnání s cenou v roce 2020. Nyní se na spotovém trhu v Nizozemí prodává kontrakt s lednovou dodávkou za 48 eur za megawatthodinu.
Současné dodávky fosilní suroviny plynovody vedoucími přes Ukrajinu pokrývají zhruba pět procent celkové spotřeby v EU. Využívají je zejména Slovensko, Rakousko a Maďarsko.
Gazprom ale už zastavil dodávky pro Rakousko, protože tamní energetická firma OMV vyhrála arbitráž proti ruské společnosti ve výši 230 milionů eur (5,8 miliardy korun) a za komoditu plynoucí ze Sibiře přestala platit. Naopak Budapešť se snaží vyjednat s Gazpromem nové dodávky a zvýšit jejich objem pro rok 2025.
Slovenská plynárenská společnost SPP se snaží získat ázerbájdžánský plyn od státní firmy Socar přes plynovody vedoucí přes Turecko a balkánské země. Uzavřela v tomto směru už pilotní zakázku poté, co jednal slovenský premiér Robert Fico s ukrajinským protějškem, ale bez hmatatelného výsledku.
„Rozhovory s Ukrajinou probíhají, ale výsledky jsou nejisté,“ připustil náměstek slovenského ministra hospodářství Vladimír Šimoňák. Doplnil nicméně, že neexistují stoprocentní záruky, že ázerbájdžánský plyn nebude ve skutečnosti ruské provenience.
