Čínské peníze nesmrdí. Orbán chce jejich pomocí udržet maďarskou ekonomiku nad vodou

Shutterstock.com

Čínské peníze nesmrdí. Orbán chce jejich pomocí udržet maďarskou ekonomiku nad vodou

Orbánovo Maďarsko na rozdíl od ostatních unijních zemí otevírá náruč investicím od komunistů z Číny. Maďarský premiér udělal ze své podunajské republiky vstupní bránu pro čínský kapitál na celý kontinent.

František Novák

Maďarsko si může z ekonomického pohledu mnout ruce. Dokázalo totiž od roku 2022 přilákat více než čtvrtinu čínského kapitálu proudícího do Evropy. Čínské firmy staví v zemi langošů a uherského salámu například továrny na elektromobily a baterie.

Peking tím Budapešti pomohl ekonomicky v době, kdy Brusel zadržoval dotace v objemu dvaceti miliard eur (506 miliard korun) kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána porušuje základní principy právního státu.

Maďarského politika nyní podle Finacial Times čeká těžká zkouška. Chce i nadále zůstat spojencem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a zároveň být zadobře s protičínskými jestřáby nastupující americké administrativy Donalda Trumpa. A samozřejmě stojí také o pravidelný přísun miliard eur z bruselské unijní pokladny.

Maďarský ministr hospodářství Márton Nagy přiznal, že čínský kapitál pomohl v zemi udržet automobilový průmysl na vysoké úrovni, která zaručuje zemi u Dunaje třetinu HDP. K nejvýznamnějším investicím z asijské velmoci patří továrna automobilky BYD a výroba baterií firmy CATL. Přitom obě čínské firmy hledaly místo pro výstavbu svých továren v rámci unijní sedmadvacítky ještě před nedávným uvalením dovozních cel na čínské elektromobily.

Ambiciózní automobilka BYD si vybrala jihomaďarské město Szeged jako místo pro první velkou továrnu v Evropě. CATL zase staví v Debrecínu svou druhou evropskou gigafactory za 7,3 miliardy eur (185 miliard korun). První už má v Německu. Začátek produkce elektromobilů i akumulátorů je v maďarských fabrikách naplánován na první polovinu 2025.

Kritici čínských investic připomínají, že obě společnosti jsou sice v soukromém držení, ale samozřejmě mají úzké vazby na čínskou komunistickou stranu a těží z vládní finanční podpory. Maďarsko kromě daňového zvýhodnění nabízí investorům nižší náklady na pracovní sílu a na nákup půdy, než je tomu v ostatních zemích unie.

Nagy připomněl, že čínští výrobci se lokalizací výroby v jeho zemi vyhnou evropským clům ve výši 35 procent. Na oplátku Maďarsko tím získá silný automobilový průmysl. Země se nyní potýká s recesí, HDP ve třetím kvartále poklesl o 0,7 procenta. Navíc Orbánova vláda dělá vysoké dluhy, rozpočtový schodek má letos dosáhnout 4,5 procenta HDP, což je výrazně nad unijním limitem ve výši tří procent.

Maďarská vláda se zároveň neobává, že by Trump rozpoutal obchodní válku s Čínou a zavedl šedesátiprocentní cla na veškerý dovoz z Číny. „Trump je obchodník, bude dělat obchody. Pro Spojené státy udělá dobrý obchod,“ věří ministr hospodářství Nagy.

Analytička Ilaria Mazzoccová z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia a expertka na čínskou ekonomiku a politiku připomenula, že Budapešť svou otevřenou politikou k zahraničním investicím přilákala kromě čínských firem i další investory v sektoru elektromobility.

Analytik firmy Rhodium Group Gregor Sebastian ale zdůraznil, že ani čínské investice nemohou plně kompenzovat výpadek z evropských fondů. Ročně Maďarsko získávalo z EU pět miliard eur (127 miliard korun). Na druhou stranu od únorového příslibu výstavby továrny automobilky BYD nebyly oznámeny žádné další čínské investice. Zemi papriky a klobás nyní chybí investice například do železnice nebo do sociální oblasti.