Podle profesorky Hany Papežové, předsedkyně Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti, dospěla nedávná analýza k závěru, že takzvaná prevalence (počet pacientů s daným onemocněním) poruch příjmu potravy se od počátku 21. století zvýšila z 3,5 procenta na 7,8 procenta.

„Z poruch příjmu potravy má anorexie nejvyšší úmrtnost ze všech psychiatrických diagnóz. Jedinci, kteří bojují s anorexií, mají pětkrát vyšší pravděpodobnost předčasné smrti a osmnáctkrát vyšší pravděpodobnost sebevraždy,“ řekla profesorka Papežová. Obavy podle ní vzbuzují rovněž údaje o takzvaných poruchách přejídání.

„Přibližně 2,8 procenta žen a jedno procento mužů bude někdy v průběhu svého života bojovat s poruchou přejídání. V období pandemie covidu-19 se jejich nárůst ještě významně zvýšil, podobně jako úzkostné stavy, sebepoškozování nebo závislostní chování,“ konstatovala Papežová.

Skryté přejídání

Psychogennímu přejídání se odborníci více věnují zejména v posledních letech, neboť je spojeno s nárůstem obezity. Je ještě málo diagnostikováno a lidé, kteří jím trpí, ho často skrývají ze strachu ze stigmatizace. 

„Podíl přejídajících se v celkové populaci obézních může být čtyřicet procent i více, záleží na tom, jakou populaci zkoumáte. Problémy s přejídáním mohou být omezeny na noc, spojeny s poruchou spánku a navazovat na období anorexie nebo bulimie,“ řekla profesorka Papežová.

Doporučila vyhledat odbornou pomoc, pokud se u pacienta začnou objevovat takové příznaky, jako jsou nárůst nebo snížení hmotnosti spojené s psychickými problémy včetně ztráty zájmů, zhoršení vztahů kvůli soustředění na jídlo nebo poruchy koncentrace a spánku.

Cvičení i při horečce

Poměrně málo známý je fakt, že mezi poruchy příjmu potravy se řadí i takzvané excesivní cvičení. „Škodlivé sportování je kompulzivní, může vést k sebepoškozování, člověk sportuje více, než je pro něho zdravé, protože musí, protože se jinak nenají, má pocit, že bez sportu si jídlo nezaslouží, nebo strach, že nebude hubnout nebo neudrží svou podváhu,“ vysvětlila Papežová.

Když dotyčný nesportuje dostatečně, má pocity viny a úzkosti, pocity selhání, sportuje i při závažných tělesných obtížích, jako je horečka, vymknutý kotník či bolest. „V posledních letech se v našem centru věnujeme právě nebezpečí kompulzivního sportování u poruch příjmu potravy a vrcholových sportovců a také tomu, jak problémy monitorovat a léčit,“ sdělila profesorka Papežová.

Celosvětovým problémem je ovšem dostupnost odborné péče, i když u poruch příjmu potravy zaznamenávají experti kontinuální nárůst. Důležité informace je možné najít na internetové stránce healthyandfree.cz.

„Rozhodně platí, že včasné vyhledání odborné pomoci je důležité pro příznivý průběh a úspěšnou léčbu onemocnění. V Česku se nyní soustřeďujeme zejména na projekty cílené na dostupnost odborné péče, zavedení psychoterapeutické výuky pro nutriční odborníky a zlepšení online preventivních programů. V rámci příslušných sekcí Psychiatrické společnosti plánujeme také rozšířit vzdělávání ve vícerodinné terapii, která je účinná hlavně u mladších pacientů,“ dodala Hana Papežová, předsedkyně Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti.