Šestnáct starostů se podepsalo pod prohlášení, které tento záměr odmítá. Hubáčková však nadále počítá s tím, že zahájí proces vyhlašování národního parku letos v červnu. Vznik parku naopak podporuje Středočeský kraj.

„Křivoklátsko je unikátní komplex lesů, který díky zdejší specificky utvářené krajině nemá obdoby v celé České republice. Právě proto si zaslouží nejvyšší stupeň ochrany velkoplošného území. Jako bývalá starostka zároveň rozumím obavám místních obcí z toho, co jim tato změna přinese,“ řekla Hubáčková.

Na nedávném setkání se zástupci křivoklátských obcí se snažila spolu s dalšími experty ministerstva i podřízené Agentury ochrany přírody a krajiny rozptýlit některé obavy místních obyvatel. Například že nebudou moci chodit do lesa na houby, borůvky nebo klestí.

„Omezení pohybu pouze na vyznačené cesty se ale týká jen takzvaných klidových území. Ta na Křivoklátsku nepřesáhnou rozlohu dnešních národních přírodních rezervací, v nichž zákaz vstupu mimo značené cesty platí minimálně od roku 1992. Vyhlášení národního parku tedy nepřinese pro veřejnost omezení vstupu oproti stávajícímu stavu,“ uvedlo ministerstvo.

„Ochrana takto cenného území, které máme ve středních Čechách, je pro nás prioritou. Kroky ministerstva životního prostředí tak jednoznačně vítáme. Současně je však pro nás důležitá spokojenost místních obyvatel, jelikož chceme být pro naše obce partnerem, který naslouchá a pomáhá hledat optimální řešení,“ řekla středočeská radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti).

Obecní nesouhlas

Skopalíková věří, že postupně s místními obyvateli a jejich zvolenými zástupci dospějí k dohodě a nový národní park skutečně vznikne. Starostové ovšem park nadále odmítají, nepřesvědčila je ani schůzka s ministryní Hubáčkovou. 

„V současné době funguje Křivoklátsko jako chráněná krajinná oblast se všemi aspekty velkoplošné ochrany, které k tomuto statusu patří. Dle názoru zdejších starostů jde o odpovídající kategorii ochrany přírody, neboť Křivoklátsko včetně své jádrové oblasti je území kulturní a hospodářské krajiny,“ uvedlo ve společném prohlášení šestnáct starostů. „Harmonický charakter zde byl vypěstován generacemi lesních správců, dělníků a uživatelů lesů, kteří posledních tři sta let na Křivoklátsku systematicky hospodaří. Proto je záměr vlády a ministerstva životního prostředí prohlásit oblast za národní park nepochopitelný,“ píše se dále v prohlášení.

Obec Karlova Ves má být jako jediná uvnitř parku. Její starostka Iveta Kohoutová to ale odmítá. „Nikdo nám nikdy neřekl, co je na současném stavu konkrétně špatně, aby se to muselo měnit,“ tvrdí.

„Parkem by bylo dotčeno bezprostředně minimálně 23 obcí. V celém regionu žije více než třicet tisíc obyvatel. Mnoho dalších obcí jako Branov, Roztoky, Skryje nebo Sýkořice zde má domy s trvale žijícími obyvateli a téměř všechny obce velkou část extravilánu. Obce jako Nižbor jsou parkem zcela obklopeny, i když samy zůstávají mimo. Když ale vyjdete pár set metrů za humna, a to kterýmkoli směrem, už v parku jste,“ uvedla Kohoutová. 

Petice proti parku

Občanská iniciativa Otevřené Křivoklátsko sepsala petici „Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko“ a začala se sběrem podpisů. „V naší petici požadujeme, aby ochrana přírodních hodnot kulturní a hospodářské krajiny Křivoklátska zůstala ve stávající kategorii chráněná krajinná oblast a od záměru zřídit národní park bylo upuštěno,“ uvedla iniciativa. Za měsíc po spuštění petice se podepsalo bezmála 1,3 tisíce lidí.

„Přírodní a přírodě blízké lesy se na Křivoklátsku vyskytují zejména na extrémních stanovištích (skály, lesostepi), kde se v minulosti nehospodařilo. Většina z nich je zahrnuta do národních přírodních rezervací a požívá již dnes nejvyšší možnou ochranu,“ tvrdí iniciativa. „Převážná část křivoklátských lesních ekosystémů je naopak po dlouhá staletí ovlivňována člověkem a značně pozměněna. Není tak naplněno znění zákona o převažujícím nebo člověkem málo pozměněném ekosystému.“