Babišovy protikorupční resty mají jeden velký symbol: zákon o whistleblowingu. Sám premiér o něm mnohokrát mluvil, ale jeho koalice ho nikdy neschválila. Už za necelé dva měsíce, konkrétně 17. prosince, tak vyprší termín, který evropské země na zavedení zákona do svého právního řádu dostaly. Zákon na ochranu těch, kdo zevnitř organizací oznámí korupci nebo jiné trestné činy, ale není zdaleka jediné dědictví protikorupční vlády, která proti korupci moc nebojovala. Jde celkem o dvanáct zákonů, které čekají na budoucí Fialův kabinet.

Zákon o whistleblowingu byl svého času těžištěm zájmu Andreje Babiše. Přišel dokonce s vlastním poslaneckým návrhem zákona a ještě v roce 2016 to vypadalo, že Česko bude první zemí v Unii, která zákon schválí. Poslanci ale od vlády zákon dostali až letos v únoru a Sněmovna ho nestihla schválit.

Lhůta pro novelu zákona o svobodném přístupu k informacím už dokonce 17. července vypršela, parlament ji také nestihl schválit.

Stejně tak spadla pod stůl novela zákona o státním zastupitelství. Senátoři ji do Sněmovny poslali už v roce 2019, poslanci o ní ale nerozhodli. Novela posiluje pojistky proti politickému tlaku vůči státnímu zastupitelství. Zejména upravuje odvolatelnost nejvyššího státního zástupce pouze kárným soudem nebo zavádí pevná funkční období vedoucích státních zástupců.

Mezi další resty protikorupční vlády patří dále zákon o lobbování, novela zákona o střetu zájmů či reforma dohledu nad kampaněmi a politickými stranami, kdy se Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí stále potýká s nejasnostmi kolem svých kompetencí. Ve vzduchu visí i reforma dohledu nad zadáváním veřejných zakázek nebo rozšíření působnosti NKÚ na akciové společnosti s účastí státu, díky kterému by bylo vidět na další bilion a půl korun z veřejných peněz.

Protikorupční organizace Rekonstrukce státu ještě bojuje za pravidla pro zadávání zakázek malého rozsahu, novou metodiku ministerstev pro určování konečných vlastníků firem, které žádají o státní zakázky, a zřízení realizačního týmu pro reformu státní správy odpovědného přímo pověřenému členovi vlády. „Řada klíčových zákonů je kvalitně připravena a předjednána už z minulého volebního období, a jejich dotažení by tedy mohlo být už poměrně snadné. Nicméně jsou to zatím jen dobré předpoklady a politika je často složitější,“ komentoval Josef Karlický, vedoucí organizace.