Pro komunistické pohlaváry po převzetí moci v únoru 1948 byli jejich názoroví odpůrci nepřáteli i po smrti. Nestačilo, že své ideové protivníky umučili v kriminálech nebo oběsili po vykonstruovaných procesech. Ze světa nemělo zmizet pouze jejich protikomunistické (demokratické) smýšlení, ale také jejich těla, a dokonce i popel po provedené kremaci. A tak potomci mnohých politických vězňů zejména z padesátých let dodnes nevědí, kde ostatky jejich předků skončily.

Mezi dobré zprávy proto patří oznámení archeologů a dalších badatelů, že se jim na dvoře věznice na pražské Pankráci podařilo objevit ostatky osmdesáti obětí komunistické justice. „Potomci zemřelých se nás dlouhodobě ptají, kde ostatky jejich blízkých jsou. Zaslouží si odpovědi, proto jsme se dali do pátrání a po letech se i díky novým technologickým metodám podařilo některé ostatky nalézt,“ řekla Alena Šimánková z Národního archivu.

Je to důležitý krok k vyrovnání se s předlistopadovou totalitou a k nápravě komunistické nenávisti. Mrtví mají právo na důstojný pohřeb. A jejich příbuzní na pietu.

Archeologický úspěch z pankrácké věznice je také dobrou zprávou pro pozůstalé, jejichž příbuzní, respektive jejich ostatky, skončili na jiných utajovaných místech – především v hromadných hrobech v pražských Ďáblicích, kde vedle obětí nacistického a komunistického teroru leží i jejich trýznitelé.

Při Úřadu vlády už na jaře vznikla speciální expertní komise, která se má právě tímto místem zabývat. A zkušenosti z Pankráce jí nepochybně přijdou vhod.