Sexismus a nedostatek žen ve vysoké politice jsou v Japonsku dlouhodobé téma, jehož příklady se čas od času dostanou i za hranice země. Na celém světě vyvolal naposledy velký ohlas problém šéfa organizačního výboru olympijských her v Tokiu Jošira Moriho. Třiaosmdesátiletý bývalý premiér si veřejně postěžoval na ženy ve výkonném výboru, které podle něj moc mluví, což označil za „otravné“. V reakci na to čelil obrovskému náporu kritiky. Výzvám k rezignaci nejprve odolával a na tiskové konferenci pak ještě přilil olej do ohně, když na otázku, zda podle něj ženy opravdu až moc mluví, odvětil: „V poslední době ženy příliš neposlouchám, takže nevím.“ Tlak na něj byl tak velký, že nakonec odstoupit musel.

Moriho případ ještě posílil volání po větší odpovědnosti japonských politiků a rovnoměrnějším zastoupení žen ve vysokých funkcích. Pod tímto tlakem je dlouhodobě například vládnoucí strana Liberální demokracie, která se rozhodla konat. Její nejnovější návrh je ovšem spíše kontraproduktivní.

Podle něj by na důležitých zasedáních předsednictva strany bylo nově přítomno pět poslankyň. Háček je v tom, že by do jednání neměly možnost jakkoli zasáhnout a byly by spíše pozorovatelkami. Své postřehy a připomínky by posléze mohly odevzdat na sekretariátu strany.

Generální tajemník strany Tošihiro Nikai přiznal, že si je vědom kritiky faktu, že v předsednictvu dominují muži, zároveň ale připomněl, že je voleno členy. Účast žen na jednáních mohla být prvním krokem k jejich budoucímu většímu zapojení. „Je důležité pochopit, jak jednání probíhají. Je to o tom, přijít se podívat,“ uvedl Nikai.

Návrh na přizvání pěti žen do role pouhých pozorovatelek spíše kritiku ještě rozproudil. Podle ní japonskému politickému spektru dominují staří muži, které bude postupně potřeba nahradit. „Myslím, že je načase ptát se, proč by sedmdesátníci a osmdesátníci měli své role zvládat lépe než čtyřicetiletí či padesátiletí muži nebo ženy,“ řekla agentuře Reuters Belinda Wheatonová, kulturní socioložka z Nového Zélandu.

Podobný rozruch vyvolal v roce 2018 poslanec Kenji Kato, který prohlásil, že bezdětné ženy budou ve stáří přítěží pro společnost a každá Japonka by měla porodit minimálně tři děti. Japonské unverzity zase již řadu let čelí obviňování, že při přijímacích řízeních upřednostňují mužské uchazeče. K této praxi se dokonce veřejně přiznala Lékařská fakulta v Tokiu.

Japonsko je v žebříčku Global Gender Gap Index, který sestavuje Světové ekonomické fórum na základě postavení žen ve společnosti, na 121. ze 153 míst, nejhůře mezi rozvinutými zeměmi.