Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Proč jste Američanům nevydal Usámu bin Ládina? Měl byste od nich svatý pokoj.

Svatý?! Tam nešlo o Usámu bin Ládina. Šlo o afghánské tradice i o islám. V sázce byla, tehdy jako dnes, prestiž islámu.

O co přesně však šlo? Proč jste se pustili do křížku s nepoměrně silnějšími a lépe vyzbrojenými Američany?

Vždy zvažuji dva sliby. Jeden z nich je slib Boží, druhý je slib amerického prezidenta. Boží slib zní, že moje země je obrovská. Pokud se vydáte po cestě Boží, můžete přebývat kdekoli na zemi a budete chráněn. Američtí prezidenti slibují, že není na zemi místa, kam by se člověk před nimi schoval, aby jej nenašli. Uvidíme, který z těchto dvou slibů se naplní.

Ale proč neberete ohled na své lidi, Afghánce, kteří válkou trpí?

Všemohoucí Bůh pomáhá věřícím, pomáhá muslimům. Bůh říká, že není spokojen s bezvěrci. Měřeno světskou silou je na tom Amerika výborně. Ale i kdyby byla dvakrát silnější, než je, nestačilo by to, aby nás porazila. Jsme přesvědčeni, že nám nikdo a nic nemůže ublížit, když máme Boha na své straně.

Je to ten důvod, proč Američané z vaší země odjeli de facto poraženi?

Když máme Boha na své straně, vítězství na sebe nenechá čekat dlouho. Obyvatelé Afghánistánu se přiklonili k Tálibánu jako k lepší alternativě zkorumpované a neschopné (Američany dosazené) vlády.

Ale vojenští experti celého světa do poslední chvíle očekávali opak. Proč?

Tihle vojenští experti, kteří vymýšleli strategické plány na invazi do Afghánistánu, se teď zabývají vymýšlením strategií, jak přiznat, že všechny jejich dosavadní strategie nejsou nic než naprostý neúspěch.

Nebylo to za vysokou cenu, uvážíte-li, že vaše bomby po celých dvacet let zabíjely více Afghánců než „okupantů“?

Potřebovali jsme vám dát na srozuměnou, že musíte všechny své vojáky z naší země odvolat, bezpodmínečně a co nejrychleji. Vynaložili jsme za cílem osvobození naší země a vyhnání okupantů veškerou svoji sílu, veškeré plánování a energii.

Takže utrpení vašich lidí vás nezajímá?

Zajímá nás to, samozřejmě. Leží před námi velké úkoly. Ale jsme v rukou Božího milosrdenství. Třeba ohledně vydání Usámy: kdybychom jej Američanům vydali, všichni muslimové by nám za to zlořečili. Američané by nás kdykoli mohli napadnout znovu a my bychom už neměli žádné spojence. Každý chce být s Američany zadobře a chce jim vyhovět.

Vy zrovna ne, pokud se nepletu.

Oni si za konflikt s islámem mohou sami: vzali islám do zajetí jako rukojmí. Když se podíváte do muslimských zemí, uvidíte, že lidé jsou zoufalí. Stěžují si, že islámu je konec. Ale jejich přesvědčení zůstává pevné, a protože jsou plni bolesti a frustrace, někteří z nich se vydají na cestu útoku i za cenu sebevraždy. Mají pocit, že nemají co ztratit.

V jakém smyslu drží podle vás Američané islám jako rukojmí?

Amerika má pod palcem vlády islámských zemí. Lidé by rádi dodržovali islámská pravidla, ale vlády je neposlouchají, protože jsou v sevření Spojených států. Když někdo jde islámskou cestou, vláda ho nechá zatknout, mučit nebo zabít. To je americká práce. Až se Spojené státy naučí nevnucovat zbytku světa svoji říši, zmizí i zlo, které je napadá.

Takže si myslíte, že porážka Američanů v Afghánistánu je konečná? Nemáte obavy, že jejich převaha se nakonec tak či onak prosadí?

Jsem si velice jist, že to tak nedopadne.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.