Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

A jestliže některé jeho názory tvoří páteř dnešní evoluční biologie, jiné jdou leckomu proti srsti ještě dnes. Lepší pozvánku k rozhovoru s rubrikou Tardis abyste pohledali.

Člověk je potomkem chlupatého ­čtyřnožce s ocasem, pravděpodobně ži­jícího na stromech. Ale nevím, proč by to mělo šokovat číkoli náboženské názory.

Obvyklý názor, že každý druh byl stvořen nezávisle, nenachází oporu v žádném vědeckém vysvětlení.

Nemohu sám sebe přesvědčit o tom, že by dobrý a všemohoucí Bůh úmyslně stvořil cizopasnické vosy s výslovným záměrem, aby se krmily živými těly housenek.

Jsou to právě ti, kteří vědí málo, a ne ti, kteří vědí mnoho, kdo s takovou jistotou tvrdí, že ten či onen problém nikdy nevyřeší věda. Vědec by však neměl mít žádná přání, žádné náklonnosti – pouze kamenné srdce.

Neustále mějte na paměti, že každá živá bytost se snaží růst, že každá v určitém období prožívá boj o život a později je strašlivě zničena. Silní, zdraví a šťastní přežívají a množí se. Je to obecný zákon, vedoucí k pokroku všech bytostí. Nazval jsem tento princip, kterým je zachována každá nepatrná změna, je-li užitečná, přirozeným výběrem.

Zachování určitých oblíbených slov v boji o existenci je příkladem přirozeného výběru.

Sebedůvěru budí ignorance častěji než vědomosti a síla neustálého zkreslování skutečnosti je veliká. Já však nemám sklon nechat se slepě vést jinými lidmi.

Láska ke všem živým tvorům je nejušlechtilejší lidskou vlastností. A jestliže neštěstí našich bližních není způsobeno přírodními zákony, ale našimi institucemi, je to náš velký hřích.

Mám rád bláznivé pokusy, sám je dělám pořád. Ale inteligence se zakládá na tom, jak účinně dokáže ten který druh dělat věci, které potřebuje k přežití.

Zbavíte-li se chyby, odvedli jste stejně dobrou – a leckdy lepší – službu, jako byste stanovili novou pravdu nebo skutečnost.

Nejvyšší možný stupeň mravní kultury je, když si uvědomíme, že bychom měli ovládat své myšlenky.

Mravní bytost je ta, která je schopna zvažovat své minulé činy a jejich motivy, jedny schvalovat a jiné neschvalovat.

Přátelské vztahy člověka jsou jedním z nejlepších měřítek jeho hodnoty.