Zákruty amerického volebního systému jsou nepřehledné a postihují ve velké míře i původní obyvatele dnešního území Spojených států amerických. I když mají Američané s indiánskou krví už téměř sto let volební právo, kdy jim byla uznána občanská práva, stále jsou vystaveni diskriminaci u volebních uren. 

Změnit to chce iniciativa Natives Vote. Podle ní je z amerických indiánů, kterých žije v USA 5,2 milionu, diskriminována u voleb především třetina z nich, žijící v indiánských rezervacích. Často nemají potřebný průkaz, který určí jejich identitu. Může to být problém pro všechny americké voliče, kteří se nemohou vykázat adresou.

Ochránci práv upozorňují na pochybné praktiky volebních komisí v některých státech. Indiáni jsou často zmatení, nevědí, jakým způsobem se mají registrovat k volbám, často musejí dojíždět stovky kilometrů k nejbližší volební místnosti. V Americe přetrvává po desetiletí budovaný systém, který co nejvíce komplikuje indiánské menšině možnost volit, upozorňuje Americká unie pro občanské svobody (ACLU). 

Například Severní Dakota od roku 2012 zavedla zpřísňující pravidla pro voliče, již musejí mít dokumenty potvrzující jejich identitu, jako je řidičský průkaz. Má se tím zabránit údajným podvodům při hlasování. 

Bez adresy nejde volit

Ve volební místnosti musí voliči ukázat fyzicky doklad, který obsahuje i adresu jejich bydliště. To však většina indiánů z rezervací nemá, pro zasílání pošty používají post-office boxy umístěné přímo na pobočkách. Po právních tahanicích bylo toto pravidlo zrušeno až letos v únoru. Proti diskriminační politice protestovali například zástupci kmene Siouxů. Pravidla pro hlasování jsou však stále nejasná. 

V minulosti docházelo také k tomu, že v místech indiánských rezervací byly rušeny volební místnosti. Původní Američané museli ve státech Aljaška nebo Arizona cestovat hodiny autem do nejbližšího města za hranicemi rezervace, aby mohli odvolit. V případě kmene Pajutů v Arizoně to bylo přes 400 kilometrů. K registraci k volbám mnozí musejí ujet více než 160 kilometrů.

„Je to určitě úmyslné,“ říká Crystal Echo Hawk (její jméno se dá volně přeložit jako Jestřábí ozvěna), která založila skupinu IlumiNative, jež se snaží ukázat pozitivní indiánské příběhy americké veřejnosti. Bojuje také proti americkým předsudkům vůči Američanům s indiánskými kořeny. Sama pochází z indiánského kmene Póníů, kteří nyní žijí v rezervaci v Oklahomě.

Letos bude zmatků víc

Pro tento rok jsou prezidentské volby, jež se tradičně pojí s volbami i do amerického Kongresu, rozdílné tím, že hodně lidí plánuje kvůli covidu volit korespondenčně. A to podle Echo Hawk přinese další zmatky řadě Američanů. Každý americký stát má totiž odlišná pravidla pro korespondenční hlasování. Někde chtějí průkazy totožnosti i pro zaslání volebních lístků. Řada lidí si je musí vyzvednout na poště ve svém PO boxu. Některé státy ale tuto možnost vůbec nepřipouštějí. 

I proto se aktivisté, kteří bojují za rovnoprávnost indiánů, spojili s Univerzitou v Coloradu a spustili výše zmíněnou kampaň Natives Vote, která dává dohromady informace o tom, kde je možné se zaregistrovat a jakým způsobem odvolit. „Ať už jste původní Američan, nebo ne, je důležité, jak probíhají volby ve vašem volebním okrsku,“ vysvětlila Echo Hawk. 

Online nástroj poskytuje lidem informace, kde mohou volit podle místa bydliště. Pro řadu původních obyvatel je nejjednodušší variantou najít umístění nejbližší volební místnosti. Ve 40 státech je možné se registrovat k volbám online, většinou je ale nutné přidat číslo svého řidičského průkazu nebo poslední čtyři čísla sociálního pojištění. 

V Severní Dakotě tentokrát už mohou volit i indiáni z rezervací, protože jim byla udělena oficiální adresa podle toho, v jaké oblasti rezervace žijí. Indiánští aktivisté ale i nadále varují, že se mohou v den voleb – 3. listopadu – vyskytnout nečekané problémy. Nikdo dopředu nemůže říct, co se první úterý v listopadu stane. 

Předpojatost volebních komisí

Carla Fredericksová z Indian Law Clinic na Univerzitě v Coloradu tvrdí, že voliči, kteří jsou indiánského původu, stále čelí předpojatosti volebních komisí, ve kterých jsou zastoupeni většinou běloši. U indiánů chtějí striktně vidět registraci i patřičný průkaz totožnosti, u bílých voličů jsou družní a dokumenty nevyžadují. 

Takové chování Fredericksová označuje jako formu rasismu, která v americké společnosti stále vůči původním obyvatelům Ameriky převládá. Echo Hawk si přeje, aby bylo v Kongresu více zákonodárců s indiánskou krví. Zatím tam jsou tři zástupci. 

Každý hlas může ve státech, jako je Arizona, kde bude prezidentská volba vyrovnaná, ovlivnit konečný výsledek. Na Floridě se vede boj o to, aby mohli volit i trestaní občané. Miliardář a mediální magnát Michael Bloomberg už vybral 16 milionů dolarů na to, aby 30 tisíc odsouzených, většinou černošského a latinskoamerického původu, mohlo odvolit, protože jim uhradí soudní poplatky a pokuty, které dluží státu. Florida je považována za klíčový stát pro získání Bílého domu.