Nicméně ve STAN se pochlapili a bryskně dodali na ministerstvo průmyslu více než dostatečnou náhradu – Jozefa Síkelu, který platí v českém bankovnictví za těžkou váhu.

Průmyslníci asi nad bankéřem moc jásat nebudou, ale v neklidných dobách je dobře, že zrovna na ministerstvu průmyslu bude člověk, který rozumí řízení rizik a hrozbám, které pro finanční zdraví firem znamenají politická rozhodnutí.

Velmi podstatné ale je, aby se Síkela byl schopen na formulaci těchto rozhodnutí zásadně podílet a prosazovat je. V Česku populární teze o vládě odborníků je totiž v principu nesprávná. Odborníků by mělo být plné ministerstvo, úkolovat je však má politický ministr prosazující program, s nímž ho voliči vynesli k moci. Že si ekonomický ministr nemá plést aktiva a pasiva, pak v tomto směru není nějaká odbornost.

Jaké jsou politické názory Jozefa Síkely, netušíme. U finančníků je nakonec zdrženlivost základní kvalifikací. Nyní to bude muset být jinak. Veřejnost bude chtít vědět, jak se staví k zelené revoluci, jaderné energetice, rozjetému systému dotací privátním podnikům na kdeco i k ekonomické spolupráci s Čínou či Ruskem.

Zároveň to chce, aby své průmyslové recepty prosadil ve vládě složené z pěti koaličních stran, což vyžaduje značné politické schopnosti. Věřme, že má pro politiku stejný talent jako pro byznys. Tahle země to hodně potřebuje.