Mexico City i Bogota se blíží do bodu, kdy nebudou mít jeho obyvatelé přístup k pitné vodě. Hlavní město Mexika má přes devět milionů obyvatel a je největším městem na severoamerickém kontinentu. V hlavním městě Kolumbie žije osm milionů lidí. Problémy se suchem se na celém americkém kontinentu stupňují.
V Mexico City už nyní obyvatelé otáčejí kohoutky s nervozitou, zda voda vůbec poteče. Navíc její kvalita je mizerná. Voda, pokud teče, je hnědá a zapáchá. Klíčové zásobníky na vodu ve městě vysychají. A vedení města už vyzvalo obyvatele, aby vodu používali jen v nejnutnějších případech.
Stejné problémy hlásí i kolumbijská Bogota, ve které městská rada zavedla přerušování dodávek vody. Tamní starosta vyzval Kolumbijce, aby se v rámci rodin sprchovali společně a na víkendy pokud možno opustili město, aby se spotřeba vody snížila.
Současné teploty ve Střední i Jižní Americe atakují rekordy. Může za to klimatický jev El Niño, který pravidelně přináší výjimečně suché počasí právě ve Střední Americe a Kolumbii. V Mexiku a Kolumbii vysychají celá koryta řek a snižují se i zásoby vody pro přelidněná města. Už během června může dojít ke „dni nula“, kdy voda ve městech úplně dojde.
Připomíná se případ Kapského Města v Jižní Africe v roce 2018, kdy se tato metropole potýkala se stejným problémem. Tamní radnice zahájila osvětovou kampaň, jak s vodou šetřit, a zavedla i vysoké poplatky za její spotřebu, aby se vyhnula úplnému kolapsu se zásobováním vody.
Po šesti letech slouží jihoafrické město jako příklad, jak nedostatku vody předcházet. Pro Mexico City i Bogotu ale bude podle odborníků obtížné úspěšný recept zopakovat. Obě města totiž musí zásadně investovat do rozpadající se infrastruktury, aby zabránila velkým ztrátám vody.
„Výchozím bodem pro každé město, pokud jde o zvládnutí tohoto druhu krize, je změnit kulturu a chování lidí,“ zdůraznil zástupce starosty Kapského Města Eddie Andrews. Radnice dokázala donutit obyvatele, aby během několika měsíců snížili spotřebu vody na polovinu. Například vodu, kterou použili na sprchování, následně použili na splachování toalet.
Nyní politici v hlavních městech Mexika i Kolumbie rovněž varují před „dnem nula“ a straší apokalyptickými scénáři, aby miliony obyvatel měst donutili vodu z veřejných vodovodů používat co nejméně. Lidé v obou zemích ale místním politikům nevěří a obviňují je z korupce a populismu.
Manuel Perló Cohen, který je expertem na vodárenství na mexické Národní autonomní univerzitě, prohlásil, že obyvatelé hlavního města své radnici ani vládě nevěří a je nepravděpodobné, že budou doporučení na šetření s vodou respektovat: „Lidé nevěří většině toho, co vláda říká, i když je to pravda.“ Navíc až 40 procent vody z městského potrubí uniká, protože je infrastruktura zastaralá. Městskou vodu navíc odčerpávají z nádrží organizované gangy, které ji pak za vysoké sumy přeprodávají.
V Bogotě zase obyvatelé přísnější podmínky s hospodařením s vodou dlouhodobě nedodržují, všimla si Laura Bulbenaová z ekologické organizace World Resources Institute. Stačí, že ve městě dva dny prší a spotřeba vody zase rychle stoupá, vysvětlila.
