Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Kontrola na Mendelově univerzitě v Brně odhalila nedostatky, které vrhají stín na kvalitu studia a mohou vést až k odebrání akreditace.
Mezinárodní antiplagiátorská platforma VroniPlag v minulých měsících odhalila shody v textech disertačních prací několika rakouských komunálních politiků, kteří úspěšně ukončili doktorské studium na Mendelově univerzitě. Zareagoval na to Národní akreditační úřad pro vysoké školství, který ze zákona reguluje a pečuje o kvalitu vysokého školství. Na Provozně ekonomickou fakultu dané univerzity poslal kontrolory.
Několik měsíců se probírali dokumentací spojenou s doktorským studiem, kvalitou i originalitou závěrečných prací. Výsledek? „Byly zjištěny nedostatky včetně závažných nedostatků, které se týkaly státních doktorských zkoušek a obhajob disertačních prací studentů kontrolovaných studijních programů,“ píše se v inspekční zprávě, kterou má týdeník Hrot k dispozici.
V jednom případě například studentka doložila seznam publikací, u nichž údaje o zveřejnění prokazatelně neodpovídaly skutečnosti, a přesto disertační práci úspěšně obhájila a studium absolvovala.
Odhaleno bylo i značné množství rychlostudentů. „Z protokolů o státní doktorské zkoušce a protokolů o přijímacím řízení je patrné, že ve sledovaných akademických rocích absolvoval značný počet studentů studium za dobu přibližně o jeden rok kratší, než je standardní doba studia v kontrolovaných studijních programech. V kontrolovaném období absolvovalo za tuto kratší dobu čtrnáct studentů,“ uvedli kontroloři s tím, že celkově v dokumentaci panoval zmatek.
„Vedení protokolů o obhajobě disertační práce a státní doktorské zkoušce je nejednotné a texty některých protokolů neobsahují dostatečné informace o průběhu obhajoby či zkoušky,“ konstatovali. Z toho vyplývá, že v některých případech jsou tedy doktorské studium a jeho závěr – doktorské zkoušky – v podstatě nepřezkoumatelné.
Kromě toho fakulta přijímala výrazně vyšší počet studentů, než s kolika dopředu počítala. Vnitřní předpisy fakulty stanovovaly pro přijetí ke studiu ve studijním programu maximální počet uchazečů 25 a stejný počet přijatých studentů předpokládal i akreditační spis. V některých sledovaných akademických rocích se ale ke studiu do prvního ročníku zapsal až dvojnásobný počet uchazečů.
„Přijímáním vysokého počtu studentů škola nevytvořila vhodné podmínky pro to, aby oborová rada mohla adekvátně sledovat a hodnotit kvalitu studia u každého jednotlivého studenta, naopak bylo vytvořeno prostředí pro určité nestandardní počínání ze strany studentů.
Například se vytvořily skupiny studentů, kteří společně publikovali a shodné články potom vykazovali jako vlastní výsledky ve svých autoreferátech,“ uvádějí komisaři. Univerzita podle nich „nemá dostatečně účinná opatření proti úmyslnému jednání proti dobrým mravům při studiu; zejména proti plagiátorství a podvodům při studiu“.
Celá kauza má i mezinárodní přesah. Vedení Provozně ekonomické fakulty si totiž najalo externí agenturu na nábor studentů. Ta cílila na bohaté Rakušany a Němce. Na univerzitě je měl čekat studentský ráj na zemi – snadné studium a doktorát za kratší dobu (podrobně o tom píšeme zde).
Výsledkem je, že komise radě akreditačního úřadu navrhla odebrání institucionální akreditace pro ekonomické obory. „Význam institucionální akreditace spočívá v tom, že vysoká škola může sama rozhodovat o některých důležitých záležitostech. Při jejím udělení musí škola prokázat, že má funkční pravidla vnitřního zabezpečování kvality a chová se zodpovědně. Vysoká škola, která získá institucionální akreditaci, si může sama schvalovat studijní programy a ty už pak nemusejí být akreditovány Národním akreditačním úřadem. Po odebrání institucionální akreditace vysoká škola toto oprávnění ztratí. Rozhodování o akreditaci studijních programů se přenáší znovu do pravomoci Národního akreditačního úřadu,“ vysvětluje Jiří Smrčka, ředitel kanceláře úřadu.
Pro školu je to tvrdá rána. Když akreditaci obdržela, chlubila se tím v tiskové zprávě. Měl to být důkaz toho, že je schopna ohlídat si kvalitu výuky a není potřeba, aby nad ní někdo vykonával dozor. Plagiáty, rychlostudium a zmatek v dokumentech tomu ale nenasvědčují. „Jde o první případ, kdy je zahájeno správní řízení o odnětí institucionální akreditace,“ zdůrazňuje Smrčka.
Univerzita informovala, že s ohledem na výsledek kontroly začala nedostatky napravovat. „Zahájili jsme interní přezkum, byla jmenována komise. Byl odebrán jeden titul a další případ je před uzavřením. Fakulta posílila své kontrolní mechanismy. Došlo k personálním změnám ve vedení fakulty a k omezení zapojení některých školitelů doktorandů a jsou podnikány další kroky, jako je zavedení kreditního systému, zpřehlednění povinností doktorandů a školitelů, jednoznačné definování standardů jednotlivých procesů a další,“ vyjmenovává mluvčí univerzity Filip Vrána.
Otázkou je, kdo za skandál nese odpovědnost. Za nastavení kontrolních mechanismů je odpovědná rada pro vnitřní hodnocení školy, které předsedala tehdejší rektorka Danuše Nerudová, která univerzitu vedla od února 2018 do ledna 2022. Rada posuzuje, zda mají fakulty nastavené funkční mechanismy, poskytují kvalitní výuku a jsou schopny řešit případné potíže související s výukou.
„Mám čisté svědomí. Hned, jakmile jsem se o pochybeních dozvěděla, jsem je ze své pozice začala řešit. Iniciovala jsem odebrání neoprávněně získaných titulů, jmenovala vlastní kontrolní komisi. Odpovědnost za studijní programy ale leží primárně na samotných fakultách,“ říká emeritní rektorka.
Do věci se nyní vložil nový rektor. Profesor a odborník na rybářství Jan Mareš byl jmenován do funkce teprve na konci března. Ekonomickou fakultu podle svých slov začal řešit hned první den v úřadu. „Z mého pohledu není jiné cesty než tvrdá a poctivá práce a určitě se nám to podaří. V současné chvíli ale těžko odhadnout, jak dlouhá ta doba bude a jak trnitá to bude cesta. Ve spolupráci s akreditačním úřadem se budeme snažit nápravu zajistit co nejdříve,“ sdělil Jan Mareš redakci Hrotu. Správní řízení o odebrání akreditace je neveřejné a může trvat měsíce.
