Vlivný státní podnik Lesy ČR patřil dlouhé roky k největším odpůrcům plánovaného Národního parku Křivoklátsko. Před lety se ochotně přihlásil k myšlence zřídit v této přírodně cenné lokalitě první (a jediný) český Lesnický park Křivoklátsko, který byl protiakcí právě proti navrhovanému národnímu parku. Lesy ČR se roky mohly opřít o své nadřízené ministerstvo zemědělství, které s vyhlášením parku v okolí Berounky také nesouhlasilo.

Teď jim ale nezbývá nic jiného než se s ním smířit. Vznik pátého národního parku je totiž jednou z priorit vládní koalice. „Záměr vyhlásit Národní park Křivoklátsko je uveden v programovém prohlášení vlády, takže jestli k tomu dojde, budeme rozhodnutí akceptovat,“ řekla týdeníku Hrot mluvčí podniku Eva Jouklová.

Ještě před několika lety přitom Lesy ČR uvedly: „V souladu se stanoviskem ministerstva zemědělství máme za to, že území Křivoklátska je naprosto dostatečně zabezpečeno současnými režimy ochrany přírody a není zde nutné vyhlašovat národní park.“ 

Obdobně mluvil rovněž někdejší generální ředitel podniku Daniel Szórád, který skončil v roce 2018 za vlády Andreje Babiše (ANO), ale dnes opět patří mezi horké kandidáty na tuto funkci po odvolaném Josefu Vojáčkovi. Když se před lety Szórád sešel s prezidentem Milošem Zemanem, poděkoval mu za otevřenou podporu Lesnického parku Křivoklátsko. „Přestože se v parku lesnicky hospodaří, lesy jsou volně přístupné. Návštěvníci tam houbaří, sportují a užívají ho k odpočinku, což je dobré pro přírodu i pro lidi. Tento vyzkoušený model je dobré zachovat,“ řekl Szórád, který u Zemana ocenil „zdravé a korektní názory na ochranu přírody“.

Podle ochránců přírody má ale lesnický park s režimem národního parku společné jen druhé slovo v názvu – park. V dlouholetém odporu proti národnímu parku ze strany Lesů ČR a některých myslivců vidí něco jiného než ochranu přírody: tamní honitby jsou vyhledávaným loveckým revírem, který je zdrojem milionových příjmů. Jenže na území národního parku je komerční, tedy poplatkový, lov zakázán.

Ministerstvo životního prostředí přitom už oznámilo, že zahájí proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko, který by měl být na šestnácti procentech nejcennějšího území současné chráněné krajinné oblasti. Nový národní park by měl podle ministerstva chránit zdejší rozmanité lesy, skály a suťoviska, stepi, neprostupná údolí, kaňon řeky Berounky, domov desítek ohrožených rostlin a živočichů.

Žije zde třeba čáp černý, mlok skvrnitý nebo luňák červený, z rostlin například tis červený nebo mochna bílá. Ochranáři si cení zejména lesů v nadmořských výškách mezi 200 a 600 metry. Lesy tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí republiky. Ostatní čtyři parky – Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko a Podyjí – se nacházejí na hranicích.

První odborné diskuse, jestli si mimořádně cenná křivoklátská příroda nezaslouží ochranu národním parkem, se přitom vedly už v sedmdesátých letech minulého století. V roce 1998 se usnesla vláda, aby se tato možnost řádně prověřila. V novém tisíciletí se vyhlášení parku začalo reálně připravovat, ale žádnému ministrovi životního prostředí se nepodařilo tento záměr dotáhnout do konce – byť se k této myšlence přihlásilo několik z nich.

„Jsem přesvědčena, že kvalitně vyhlášený národní park může být přínosem nejen pro ochranu cenné přírody, ale je stimulem k sociálnímu a ekonomickému rozvoji regionu, a tím zlepšení podmínek pro život místních občanů,“ řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).