Mladý byznysmen David Snášel je zvláštní úkaz. Hlásí se k buddhismu, za přítelkyni má světovou miss, vyrostl na hip hopu a aktuálně ovládá podnikatelskou skupinu Group of Node s obratem přes 150 milionů korun. Kvůli konopí měl v bujarém mládí opletačky se zákonem, ale teď s ním regulérně podniká a patří k největším pěstitelům na trhu.

A zároveň je důležitou součástí vlivové skupiny, která v Česku tlačí a hlasitě podporuje zřejmě největší legislativní změny v konopné oblasti v novodobé historii země.

Prvního června byly totiž schváleny pozměňovací návrhy k vládní novele zákona o návykových látkách. Právě tyto změny zásadně posouvají pravidla „konopného průmyslu“ v Česku a otevírají cestu k legálnímu pěstování konopí s obsahem THC do jednoho procenta.

To se ale příliš nelíbilo autorovi vládní novely, tedy ministerstvu zdravotnictví, a před týdnem do těchto myšlenek také výrazně promluvili senátoři. Jejich výsledný návrh tak nakonec snížil povolenou složku THC na 0,3 procenta a také o něco přiostřili nároky na samotné pěstitele, kteří by museli stejně jako zpracovatelé disponovat certifikátem správné výrobní praxe (GMP).

„Po konzultaci s odborníky, kteří se zabývají protidrogovou problematikou, a lidmi využívajícími THC k léčbě bolesti, zvláště chronické, si myslím, že aby mohla být hlídána kvalita vypěstovaného konopí jako suroviny k výrobě léků, je třeba, aby i pěstitel byl certifikován SÚKL a měl certifikát správné výrobní praxe,“ vysvětluje senátor za ODS a bývalý dlouholetý ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus důvody pro senátní úpravy.

„Pro nás velká certifikace není problém, my certifikaci tak jako tak mít budeme, ale drobné to vyřadí ze hry. Měl bych mít radost, že to pročistí trh, ale nemám, není to správné. Přísná kontrola u výrobce je dostatečnou garancí kvality. Ale snížení obsahu THC na 0,3 procenta je z hlediska výroby velký problém,“ hodnotí Snášel, který ve svém věku patří mezi zkušené profesionální lobbisty. To se mu teď náramně hodí.

„Nebráním se označení lobbista v tom pravém smyslu slova. Několik měsíců tu intenzivně pracujeme, potkáváme se s politiky a vysvětlujeme význam této novely, která přináší lidem konopí v bezpečné a rozumné míře a odstraňuje nesmyslné restrikce, které navíc často odporují evropskému právu,“ říká k tomu Snášel, jenž během své barvité kariéry pracoval pro Andreje Babiše, zbrojaře Strnadovy a taktéž stojí v čele Evropsko-Ázerbájdžánské obchodní komory.

Překvapivá spolupráce

Pozměňovací návrhy novely, které nakonec sněmovna schválila, jsou dílem poslance ANO Rostislava Vyzuly, profesora onkologie z Brna, a pirátského poslance Tomáše Vymazala. Právě vesměs ojedinělá spolupráce těchto dvou stran umožnila vznik takto ambiciózní právní úpravy. A to přesto, že se nemůže opřít o podporu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a jeho resortu, který ji považuje za nešťastnou.

„Ministerstvo zdravotnictví si stojí za svým původním návrhem novelizace zákona o návykových látkách a zákona o léku, jehož primárním cílem bylo zjednodušení pěstování rostlin konopí pro léčebné použití,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Podle ní se následné poslanecké úpravy odklonily od původního významu novely, který v žádném případě neměl otevírat cestu pro legalizaci konopí s THC a vznik úplně nové suroviny pro poměrně široké komerční využití.

„Hlavním jádrem problému zapracovaných poslaneckých návrhů je jednak nešťastná definice rostliny technického konopí, která připouští pěstování těchto rostlin z osiva, které není ze Společného evropského katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, a navíc umožňuje získání konopí z této rostliny s obsahem až jednoho procenta látek ze skupiny THC. To je pětinásobné překročení hranice běžně pěstovaných odrůd rostlin technického konopí v EU,“ uvádí jednu z řady připomínek Štěpanyová.

Tomáš Novák týdeník HROT

Podle Snášela je ale přístup ministerstva účelový. Podle něj samo porušuje mezinárodní úmluvy, když aktivně umožňuje dovoz léčivého konopí soukromými subjekty.

„Úmluva o omamných látkách v článku 23 jasně stanovuje povinnost dovozu a vývozu léčebného konopí státní agenturou, kterou je v tomto případě SAKL (Státní agentura pro konopí pro léčebné použití - pozn. red.),“ argumentuje Snášel.

„Dále, co se týče limitů návykových látek v takových výrobcích, jako jsou potraviny, ministerstvo urputně brání použití konopných semínek z obavy, že zbytky THC ulpělé na semínku mohou ohrozit zdraví konzumenta. Pro látku morfin, která se v minimálních koncentracích vyskytuje v potravinovém máku, který si běžně kupujeme, a je účinnější už při mnohem nižších koncentracích, ovšem žádný limit neplatí,“ přidává další z argumentů mladý podnikatel.

Teď se bude hrát o to, zda poslanci Senát přehlasují a vrátí se k původní poslanecké verzi, která obsahuje až procentní limit THC v konopí, nebo se nakonec smíří se senátní úpravou, která ho snižuje na 0,3 procenta. Anebo zda nakonec celá právní norma nespadne úplně pod stůl.

Jasná pravidla

Pro zastánce novely - tedy část lékařů, odborníků a podnikatelů v oboru - je každopádně důležité, aby prošly hlavní části právní normy, která po letech právních nejistot zavádí pro pěstování konopí, včetně toho s podílem THC, jasná pravidla. Doteď se totiž jakékoli pěstování a následné zpracování konopí pohybovaly v šedé zóně na hranici legality.

K dnešnímu dni tak například platí, že extrakt z konopí je návykovou látkou, a to aniž by bylo zohledněno množství tetrahydrokanabinolů (THC) v takovém extraktu. Pokud si tedy jakákoli osoba vezme „technické konopí“, a to třeba i takovou odrůdu konopí, která THC vůbec neobsahuje, a toto konopí vylouhuje kupříkladu v alkoholu, bude její chování pravděpodobně klasifikováno jako nedovolená výroba návykových látek.

Poslanecká verze, podporovaná Snášelem, Piráty a ANO (vyjma resortu zdravotnictví), počítala s tím, že za návykovou látku nebude považován takový konopný extrakt, který obsahuje do jednoho procenta tetrahydrokanabinolů.

Zákon by ale mimo jiné ukládal podmínku bezpečnosti takovéto látky, a to odkazem na zákon o obecné bezpečnosti výrobků. Z něj například vyplývá, že výrobek nesmí způsobovat psychoaktivní stavy.

„Jedná se tedy o takové extrakty, které obsahují navíc i dostatečné množství látky CBD, jež působí jako antagonista psychoaktivního THC, a zároveň platí, že toto THC nesmí být ze směsi snadno vyextrahovatelné, čímž by opět byla porušena podmínka bezpečnosti výrobku,“ vysvětluje jeden z autorů návrhu Petr Polanský, někdejší zástupce ředitele Inspektorátu omamných a psychotropních látek a odborník na legislativu v oblasti návykových látek.

Stejně tak se nově otevírá možnost vyrábět a uvádět na trh výrobky s obsahem THC do jednoho procenta.

Současný legislativní stav vylučuje přítomnost návykové látky v jiných výrobcích, než jsou léčiva. Tento zákaz je ovšem gestorem zákona, tedy ministerstvem zdravotnictví, vykládán účelově. Z jeho výkladu vyplývá, že pokud si dnes zákazník koupí pečivo, které bude obsahovat byť jen jednu molekulu THC, zachází s „výrobkem s obsahem návykové látky“ a tento výrobek by měl být prodáván pouze v lékárně na základě receptu s modrým pruhem.

„Pokud si stejný zákazník ovšem koupí pečivo s mákem, který obsahuje morfin, byť v naprosto minimálním množství, situace je zcela opačná a tento výrobek lze volně uvádět na trh,“ poukazuje na rozpor Polanský.

Zákon také konečně zavádí pojem technické konopí. Ten se sice už řadu let běžně používá, ale z hlediska zákona, a hlavně dle výkladu ministerstva zdravotnictví nic takového vlastně neexistuje. Podle něj je jakékoli konopí návykovou látkou, a je s ním tedy třeba zacházet za specifických podmínek. Pokud hodlá zemědělec sklidit technické konopí z pole, musí zaměstnávat lékaře nebo farmaceuta, aby získal povolení k zacházení s konopím, a toto konopí smí dodávat pouze vysokým školám a Akademii věd, a to jen k již vypsaným výzkumným projektům. Tento výklad je však už řadu let pouze na papíře, v praxi jej ministerstvo nevymáhá a konopný trh si žije svým vlastním životem.

Nové formy konopí

Nová právní úprava by měla tržní realitu a zákon maximálně přiblížit. Zavádí pojem „technické konopí“ a jasně stanovuje, co se za technické konopí a rostlinu technického konopí považuje. Rostlina technického konopí je tedy taková rostlina, která pochází z osiva, které je uvedeno v Evropském katalogu, nebo z ní může být vyprodukováno konopí s obsahem do procenta THC. Pro zacházení s tímto technickým konopím nebude třeba povolení k zacházení s návykovými látkami.

A v neposlední řadě zákon povoluje také nové formy lékařského konopí. Už nyní se běžně používá termín konopí pro léčebné použití. Avšak dle ministerstva zdravotnictví se tím míní pouze nativní rostlinná podoba konopí. Výroba mastí a čípků je tedy z pohledu ministerstva nelegální. Podle něj léčivé konopí není určeno k výrobě meziproduktu, kterým může být třeba extrakt z lékařského konopí.

I to novela mění. Nově zavádí pojem „extrakt z konopí pro léčebné použití“, kterým bude myšlen takový extrakt, který je vyroben z konopí pro léčebné použití a je určen pro přípravu léčivého přípravku přímo v lékárně. Tento extrakt budou moci vyrábět firmy ve velkém. Právě to pro mnohé hráče může představovat nový a velmi zajímavý trh.

To platí i pro Davida Snášela, který loni u Vodňan sklidil zelenou úrodu s vysokým podílem CBD na dvou hektarech a dnes drží velké množství materiálu, který končí buď v jeho vlastních výrobcích v rámci společnosti Nobacco Brands, nebo jej prodává dál. Otevření stavidel s povoleným podílem THC mu při výrobě uvolní ruce a nově mu umožní zaměřit se i na lékařský byznys. Doposud se orientoval zejména na CBD oleje a masti určené pro sportovce.

„Důležité je, že tu vznikne úplně nová surovina - konopný extrakt, který půjde využívat v různých oblastech. Od pekaře po farmaceuta,“ říká k tomu Snášel.

Zda se mu nakonec politiky podaří přesvědčit k největší změně v oblasti pěstování konopí, se uvidí nejspíš až na podzim, kdy by se měli novele zákona opět věnovat poslanci.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.