Čerstvé zelí na prodej, láká hlavní tabule při vjezdu do velkého zemědělského areálu u Vodňan v jižních Čechách. Když ale mezi řadou skleníků zastavíte a nasajete čerstvý vzduch, není to zelí, co vám jako první zavane do nosu. Tady jde o něco jiného. A znalci, kteří během studií nebyli za svatoušky, ihned vědí. Tady voní tráva. Hodně trávy.

Aby ne, zhruba tříhektarový areál dnes z velké části využívá táborská společnost Hemp Factory, aktuálně jeden z největších producentů konopí v Česku. Jen letos tu sklízí úrodu zhruba na dvou hektarech. 

Aby bylo jasno, tady nejde o omamné a stále nelegální konopí s vysokým obsahem THC, ale o rostliny s velkým množstvím kanabidiolu, známého pod zkratkou CBD, u kterého vědci už řadu let zkoumají léčivé a regenerační účinky. Jejich pěstování ani následný prodej nejsou nelegální. Aktuálně se na tento segment zeleného byznysu, v němž celosvětově dle odhadů protečou desítky miliard dolarů, šije nejen zcela nová legislativa, která má této dosud zelené džungli nastavit jasná pravidla.

Dvakrát více skleníků

Hemp Factory vznikla v únoru loňského roku. Loni zde také její majitelé sklízeli zelenou úrodu vůbec poprvé.

„Loni jsme měli osm skleníků, letos jich máme 13,“ říká Libor Pikal, jednatel firmy a muž, který má zdejší dění na povel. V polovině října totiž vrcholí sklizeň, a je tu tedy pořádně živo. Skupinky lidí kmitají po sklenících v oddělených týmech, všichni oděni do pracovního mundúru, v rukavicích a se zahradnickými nůžkami. Od pohledu nesourodá směsice – vysmátá omladina i ženy ve středním věku. 

„Jsou to brigádníci z blízkého okolí. Teď tu je zhruba 30 lidí, ale to už máme nejhorší za sebou. Většinu úrody jsme už sklidili,“ vysvětluje Pikal s tím, že během celého cyklu se v areálu vystřídalo až 70 osob. Skutečně, většina skleníků už připomíná měsíční krajinu, amazonský prales vykukuje z posledních dvou stavení. A i tam hustý les konopí pod rukama brigádníků rychle mizí.

Tomáš Novák týdeník HROT

„Celá sklizeň trvala zhruba měsíc. Tohle už je hodně na hraně, budeme mít trochu honičku s odvozem do sušičky. Snad se to všechno stihne,“ zapřemýšlí nahlas nad provozními starostmi Pikal.

Hemp Factory sice využívá většinu areálu, ale řadu skleníků má nadále majitel areálu, společnost Jihočeská zelenina. V jejích prostorách byste skutečně narazili i na zmiňované zelí, rajčata, okurky a další zeleninu. Na sklenících je na první pohled vidět, že už něco pamatují. Majitelé Hemp Factory sice do areálu během dvou let rozpustili mnohamilionové investice, ale do komplexnější renovace se jako nájemníci pochopitelně nehrnou. Ostatně stačí jen opakované zasklívání a výměna zámků, kterou je třeba odbavit po častých návštěvách zlodějů; a to také něco stojí. 

„To tu řešíme každou chvíli. Bohužel to zkusí každý vandrák z okolí, který vůbec nechápe rozdíl mezi THC a CBD. Nechápou, že z toho, co zde očešou, se jen těžkou zkouří. Stejně to opakovaně zkusí,“ přidá další problém Pikal.

„Bavíme se o tom, že bychom to tu koupili celé a něco s tím udělali. Už teď jsme sem nainvestovali miliony korun. V našich sklenících jsme vystavěli zavlažovací systém, vytvořili zázemí. Určitě je prostor to celé zrekonstruovat, včetně těch velkých budov vpředu. Je to velký areál, který by nám dával zajímavé možnosti. Uvidíme,“ popisuje vysoký mladík v bílých teniskách a černé bundě, který se ke skupině vedené Pikalem zrovna připojil. David Snášel je dnes hlavním investorem a vlastně i šéfem Hemp Factory, ale protože většina jeho aktivit se odehrává v Praze, jezdí sem na důležité porady spíše jen na otočku. Právě jako dnes, kdy přijel s kolegy zkontrolovat finále letošní sklizně.

Po trochu divokém podnikatelském rozchodu se společníkem Václavem Klocem se Snášel do projektů s konopím doslova ponořil a začlenil je pod svou podnikatelskou skupinu Group of Node. Ale jak sám říká, o konopí se stále něco nového učí.

Byznys za stovky milionů

„Nejsem takový odborník jako tady Libor, který má projekt na starosti. Ale učím se. Strašně jsem se do toho ponořil a vidím v tom obrovský smysl a samozřejmě i byznysovou příležitost,“ říká na rovinu mladý podnikatel, který první větší peníze vydělal jako promotér hiphopových koncertů a festivalů. 

„V současné době máme zhruba 400 litrů extraktu za rok 2019 a z letošní sklizně přidáme šest až sedm tun kvalitní sušiny, kterou budeme posílat do laboratoře a dělat z toho další kvalitní extrakt, který budeme prodávat našim zákazníkům,“ vypočítává Snášel. V prodejních cenách by mohlo jít o zboží za stovky milionů korun. Jeho úkolem je teď úrodu zpracovat, a hlavně prodat. Zákazníkům chce především vysvětlit, že je tu české technické konopí ve vysoké kvalitě s doložitelným původem i vlastnostmi.

Tomáš Novák týdeník HROT

„Souhlasím, že s ním dnes opravdu obchoduje každý blázen. A nejen v Česku. Dovezou extrakty z Číny a pak to někde míchají doma v kuchyni. Takových garážových projektů je opravdu spousta. Kytka konopí ale obsahuje mnoho látek, které následně ovlivňují účinek. Nejde jen o CBD, THC či CBG, ale o různé terpeny. Vy musíte přesně vědět, co v té kytce máte a proč to pěstujete,“ říká Snášel. Ostatně při pěstování technického konopí je velmi důležitá už sadba. Semínka se sázejí v pěstební školce do pěstebních sadbovačů. Zde semínko vyklíčí a rostlinka vyroste zhruba na 20 centimetrů. 

„V pěstební školce je třeba vytvořit ideální podmínky, aby byla dosažena maximální klíčivost semen a aby dané rostlinky byly silné a houževnaté. Každé semínko se sází ručně a až v určité fázi růstu se rostlina přesazuje. Některé i dvakrát,“ bere si opět slovo Pikal. Až poté se rostlina sází do předem připravených skleníků, kde je zhotovena závlaha a další technologie potřebné pro vytvoření ideálních podmínek pro růst. 

Ruční práce

Ve sklenících jsou rostlinám dávkována hnojiva. Dávkování se upravuje dle fáze růstu. Po celou dobu růstu je také potřeba sledovat škůdce, kteří mohou kytky napadnout. „Rostliny se ve sklenících také odborně prostřihávají, aby byla zaručena maximální výtěžnost,“ říká Pikal a ukazuje přitom na masivní květy tmavě zelené několik metrů vysoké kytky konopí.

Při sklizni se z rostliny ostříhá květ, který pak putuje do sušičky, kde se za určitých podmínek suší dva až tři dny. Zbytek jde na další zpracování. Rostlina se stříhá, suší a následně se v třídičce separují stonky, listy a další části. Takto zpracovaný materiál se využívá na extrakt, který se pak dle požadavku dále zpracovává. 

„Vše se dělá ručně, od semínka až po sklizeň, a to s maximální péčí,“ dodává láskyplně Snášel, který se zdraví s brigádníky, zejména s těmi, kteří už tu jsou druhým rokem. 

„Tak jak to dnes jde?“ osloví s úsměvem ženu ve středním věku, která se zrovna pere s rostlinou dvakrát vyšší, než je sama. „Voňavá práce, pane vedoucí,“ oplatí mu zvesela.

Divoký trh

Kolik přesně peněz se v Česku v technickém konopí protočí, není jasné, ale odborníci z trhu předpokládají obraty včetně asijských importů v nižších jednotkách miliard korun. Kvalita je ale nejen podle Snášela značně problematická. 

„Obecně platí, že lidé dnes chtějí na CBD hlavně rychle vydělat. Obor tedy přitahuje především spekulanty, kteří mu ale příliš nerozumějí. Což je v oboru, kde nejsou žádná platná pravidla, legislativa těžko dohání realitu a většina extraktu děsivé kvality se sem vozí z Číny, problém,“ říká k tomu Jan Martin Paďouk, přední tuzemský odborník na výzkum konopí ze společnosti CannaCare a tradiční kritik místních konopných poměrů.

Stejně tak vypěstovat kvalitní CBD je podle něj extrémně náročná disciplína. „Navíc se stále pohybujeme na hranici legality, protože zákony nejen zde mají obrovské díry. Ještě horší je, že neexistuje žádná kontrola kvality, standardizace nás teprve čeká,“ připomíná Paďouk.

Tomáš Novák týdeník HROT

O projektu Davida Snášela slyšel, ale detailní přehled nemá. Osobně se s ním potkal ještě v dobách, kdy táborský podnikatel působil coby promotér hiphopových akcí. Paďouk byl v té době zase šéfem reklamní agentury. Jeho laboratoří nicméně nedávno prošly vzorky Snášelovy loňské sklizně a nevedly si vůbec špatně.

„S tím, jakých výsledků dosáhli letos nebo jaké používají technologie, nejsem obeznámen, nicméně vzorky herby, které prošly naší laboratoří v loňském roce, vykazovaly velice slibné hodnoty po stránce obsahu jednotlivých fytokanabinoidů,“ dodává Paďouk, který jako člen několika odborných komisí pracuje na tom, aby se zdejší praxe posunula k lepšímu.

Ostatně v to doufá také David Snášel, který pěstování konopí a prodej konopných produktů považuje za svou dlouhodobou investici.

„Do kvalitních semen, skleníků, závlahy, hnojiv a následných analýz jsme nainvestovali nižší desítky milionů korun. Regulace se vůbec nebojíme, naopak, těšíme se na ni,“ uzavírá Snášel exkurzi do svého zeleného království.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.